Ghandi: No zkraje to od tebe záměr nebyl, ale později jsi to občas říkal naprosto evidentně záměrně, to mi nevyvrátíš ;) Asi něco jako „už ti bylo osmnáct?“ (BTW, bylo? ;) )

BTW, já mám dokonce dojem, že velární [ŋ], které je v češtině pouhou kombinatorní variantou fonému /n/, je v angličtině fonémem samostatným, protože jeho záměnou vzniká sémantický rozdíl (srv. [sin] a [siŋ]). (Omlouvám se za fušování do angličtiny.)

Nicméně bych rád dodal, že to rozhodně nebylo záměrné a přestože mě tenkrát pěkně štval způsob, jakým jsi nás opravoval, tak dnes jsem za to upřímně vděčný.

V současné době mě „štve“ Elischka, protože kvůli ní se snažím psát správně interpunkci a zoufale v tom plavu :-).

Tak já jsem snad od českého mluvčího [tu:m] nikdy neslyšela, vždycky to bylo [tomp]. :)

Jinak za [loʤin] dík! Krásná představa je, že by někdo třeba řekl, že se musí „nalodžovat“. :)

Jak jsem ti nicméně říkal, na mě prostě zcela korektní anglická výslovnost, vložená do české věty, působí nepatřičně a někdy až příliš jako machrování (protože se o pokusy o anglickou výslovnost obvykle setkávám hlavně u frajírků, co byli čtrnáct dní v jůesej a tím se z nich v podstatě stali rodilí mluvčí, right, tedy aspoň v jejich představách), takže to je jeden důvod, proč vědomě „ubírám“ na anglickém přízvuku. A další důvod tu taky zazněl – obávám se, že přestože angličtina proniká mezi lidi víc než v minulosti, ani dneska by to s porozuměním korektně anglicky vyslovenému názvu nejspíš neporozumělo až tak moc lidí, a to dokonce i na akci pro mladší generaci, jakou je Trpaslicon (natož někde mezi staršími). IMO když někomu řeknu s plnou anglickou výslovností, že mu doporučuju seriál „diˈfa:iɳ ˈgra:vətē“ (s korektní výslovností včetně např. anglického R), asi na mě bude většina lidí koukat dost nechápavě a nemálo z nich mě bude ještě dost možná mít za frajírka, co se na ně snaží machrovat s výslovností. Tak se tomu zkrátka radši vyhnu a řeknu „difájin gravity“ – sice to nebude vysloveno správně, ale procento těch, co mi porozumí, bude IMHO nezanedbatelně vyšší. Pořád znám dost lidí, kteří by to bez nejmenších výčitek klidně vyslovili „defijink“ a vůbec by se nad tím nepozastavili. Např. jeden můj bývalý spolužák tím byl proslulý – uměl sice velice dobře anglicky, ale mluvil v podstatě kompletně stylem „čti jak píšeš“ ;)

Na druhou stranu, občas jsou tyhle zažité „počeštěné“ výslovnosti pěkná past ;) Např. by mě upřímně zajímalo, kolik běžných českých studentů angličtiny ví, že slovo „tomb“ (profláknuté pochopitelně z názvu hry Tomb Raider) se ve skutečnosti nevyslovuje „tomp“, jak ho vyslovují snad úplně všichni, ale „tu:m“…;) Ostatně, když dávali v televizi film, tak i hlasatelka celoplošné televize to řekla špatně ;)

Nebo co třeba hrozně rozšířené „lodžin“ (login)? A nakonec, on třeba tady Ghandi a jeho oblíbené „rodžů“ (rogue) a „dedžr“ (dagger), kterými mě občas systematicky provokoval, protože věděl, že z toho lezu po zdi, jsou taky kapitola sama pro sebe… ;)

Jinak sice zase polovině toho, co píšeš, ani trochu nerozumím, ale tak či onak, tenhle můj veřejný dotaz nebyl myšlený jako něco, čím bych ti chtěl dokazovat, že máš „špatný názor“ nebo tak něco, to skutečně ani v nejmenším. Ale prostě mě to zaujalo, přemýšlel jsem o tom (ostatně víš, že jsem ti říkal, že můj přístup k tomu je víceméně záměrný, že jsem se pro to rozhodl vědomě) a prostě mě zajímalo, jak to vidí jiní lidé, abych případně mohl svoje názory přehodnotit a zkusit se podle toho případně zařídit.
A dle tvého podivení nad „výslovností překladatele“ (i s přihlédnutím k výše zmíněnému) bych soudil, že si trochu pleteš překladatele a tlumočníka ;) Vezmi si Kantůrka, který je legendární tím, že na prvním setkání s Pratchettem (poté, co už přeložil hezkých pár Zeměploch) měl tlumočníka, protože anglicky vůbec neuměl mluvit, znal ji jenom z knih. Nebo zrovna nedávno dával na web Fuxoft video o jakémsi zařízení, které komentoval anglicky (tzn. kompletně anglicky, nešlo o anglická slova vložená do české řeči jako v mém případě – pokud bych měl já mluvit komplet anglicky, přistupoval bych k tomu zase jinak, ale to jsem ti taky říkal) a přízvuk má taky docela pekelný, až jsem se divil pro změnu já (a to je na rozdíl od Kantůrka mluvené angličtině vystavený prakticky odjakživa). Takže ono i kdybych nebyl schopen lepší výslovnosti, tak by to u překladatele zas tak divné nebylo ;) Jo, u tlumočníka by to asi zarazilo hodně…

Jo a fotek asi mohlo být víc, já bych jich jistě měl rád víc, jenže problém je, kdy je dělat, když musíš současně dohlížet na mixpult a třeba ještě chystat něco dalšího (nebo přemýšlet o tom, jak se bude zvučit další bod programu). Ono je to zvučení hrozně zrádné – půl hodiny na to nemusíš sáhnout a pak během pár vteřin nastane něco nepředvídaného a trapas je na světě (v tom lepším případě – v horším je na světě porucha sluchu všech přítomných ;) ).

1) Ozvučení bylo IMHO v pohodě, nevšimla jsem si žádných větších nedostatků. Už si přesně nepamatuji, co přesně bylo za problémy se zvukem na minulých T-conech, ale vím, že jsem si tenkrát říkala, že to ozvučení nebylo ideální, i když už fakt netuším, proč, takže Ti to nejspíš nepomůže. :)

2) Tady mi situaci komplikuje to, že můj názor bude možná mít nějakou deformaci oborem. Pravdou je, že jednotná a obecně platná pravidla pro výslovnost cizích jmen (konkrétně výslovností názvů seriálů se ortoepie kupodivu moc nezabývá ;))ze všech jazyků v češtině prostě nejsou; existuje jen několik málo zásad typu „přízvuk je na první slabice slova“ a „cizí hlásky nahrazujeme českými“ a pár příkladů k tomu. (Co se týče té mé poznámky na T-conu – říkala jsem Ti, že ta výslovnost, kterou jsi v té seriálové přednášce měl, byla ortoepicky v podstatě v pořádku, protože ses uvedených zásad držel, jenom mne zarazilo, že takovou výslovnost slyším od překladatele.) Ale pokud bych měla uvést pouze svůj názor bez ohledu na to, co tvrdí fonetici a lingvisté zabývající se ortoepií, musím se přiznat, že mě striktně česká výslovnost anglických názvů seriálů spíše ruší: působí na mne tak, že si jí v projevu všimnu a začnu místo obsahu výpovědi dumat nad tím, jak ten a ten název zní česky divně. Pokud bych se měla rozhodnout mezi dvěma extrémy, totiž striktně českou a korektně anglickou výslovností, volila bych tu druhou možnost (tedy „variantu Kohy“ ;)). Ale ještě jednou podotýkám, že to je čistě můj názor a nesouvisí nijak s kodifikací artikulace cizích slov. Ideální je podle mě varianta „něco mezi“, tzn. výslovnost češtině částečně přizpůsobená tam, kde by to českému mluvčímu/posluchači ztěžovalo produkci/percepci. Jenomže to je zase silně neurčitá definice, kterou každý může uvádět do praxe jinak. (BTW, na T-conu jsem, pokud se dobře pamatuji, zaslechla i variantu „Třicet“ Rock, to už je IMHO tak trochu peklo. :)

K videu nemám co dodat, je perfektní. Jinak na tom Vimeu se to přehrálo naprosto bez problémů. Ale fotek mohlo být víc. ;)

VS