Living at the edge of the world

Když už jsem se do toho tedy včera pustil, tak tady je coby jistá aktualizace překlad dnešního aktuálního blogpostu člověka, který je přímo v Tokiu. A navážu ještě překlady několika komentářů pod uvedeným článkem, taktéž od lidí, kteří jsou přímo na místě.

Mimochodem, ke včerejšímu dni dva postřehy. Jednak je fascinující sledovat, že česká média poměrně běžně vydávají za aktuální dění informace, které jsou půl dne i více staré, a nebrání jim v tom dokonce ani skutečnost, že jsou mezitím několikrát vyvráceny či upřesněny (klasicky například včerejší „radioaktivní mrak“ nebo požáry uskladněného jaderného paliva). A dalším zajímavým jevem bylo včera to, že zatímco spolehlivější zdroje v podstatě celý den žádný zásadní vývoj situace neuváděly (protože se toho prostě včera ve Fukušimě ve skutečnosti tak moc nestalo), média chrlila od rána do večera jednu „šokující“ aktualizaci za druhou – ale to vše jen do zhruba páté až šesté odpoledne, kdy evidentně padla, vaření senzacionalistických zpráv z vody ustalo a všichni novináři odešli domů.

Ale teď už ke slíbenému překladu:

Japonsko a radiace: panikářství vs. fakta

Ráno jsem se probudil a všechno bylo přesně takové, jaké jsem to očekával – mezinárodní média se doslova pomátla a jsou přeplněna senzacionalistickými zprávami o malém úniku radiace, ke kterému došlo včera. Celá řada novin a zpravodajských stanic evidentně stále ještě velice aktivně rozebírá včerejší mylnou informaci o nebezpečném „radioaktivním mraku“, který míří směrem na Tokio.

Ačkoliv Japonci zůstávají poměrně klidní, všímám si absurdní úrovně paniky a strachu mezi anglicky mluvícími bloggery a Twitteristy. Dokonce i několik významných japonských bloggerů se nechalo strhnout paranoiou kolem ozáření a konspiračními teoriemi o tom, co vše se japonská vláda snaží zatajit. Je to smutný pohled.

Jelikož blogosféra a mezinárodní média podporují jadernou paniku za účelem zvýšení sledovanosti svých zpravodajských pořadů a návštěvnosti zpravodajských portálů, ženou se lidé na celém světě do lékáren a zásobují se jódem. Americká ministryně zdravotnictví Regina Benjamin podle všeho hysterii podlehla také a radí Američanům, aby si pro jistotu nakoupili tablety s jódem.

NEVĚŘTE informacím o „smrtící radiaci“, která ohrožuje Tokio. Žádný z oficiálních zdrojů nenaznačil nic v tom smyslu, že by bylo třeba město evakuovat. Ačkoliv v okruhu 30km od elektrárny ve Fukušimě existují jisté obavy o bezpečnost obyvatel, neexistují sebemenší náznaky toho, že by radiace mohla významným způsobem ovlivnit jiné oblasti. Neexistují žádné důvěryhodné informace o tom, že by došlo nebo že v budoucnosti dojde k úniku radioaktivního záření v takové míře, aby jakkoliv ohrozilo Tokio, a zmínky o tom, že by se mohlo jednat o riziko pro Spojené státy nebo Evropu jsou víceméně šílené.

(Následuje seznam doporučených zdrojů informací – nebudu ho přepisovat, kdo ovládá angličtinu, nechť se podívá na původní blogpost.)

Z komentářů:

Bezpochyby se jedná o závažnou událost – o tom není sporu. Lidé o ní budou mluvit celá desetiletí, stejně dlouho budou probíhat lékařské a technické studie atd.
Nicméně se tu zrovna dívám na CNN a úroveň hysterie, kterou předvádějí, je neuvěřitelná. Zrovna několikrát zmínili, že se situace rychle vyvíjí směrem ke katastrofě, srovnatelné s Černobylem. Sice výslovně neříkají, že by se lidé měli zásobit jódem, ale naznačují to dost intenzivně na to, aby divák od televize odešel s pocitem, že by to možná nebyl špatný nápad.
Skoro se bojím přepnout na MSNBC nebo Fox, protože dobře vím, že krátce po zásahu tsunami používali k diskusím o elektrárnách ve Fukušimě jako podkres záběry hořící ropné rafinérie z Chiby.

Doplním předchozí komentář – teď na CNN říkají, že až se situace změní v katastrofu na úrovni Černobylu, budeme mít na krku miliony lidí postižených nemocí z ozáření…tedy alespoň podle meteorologa, který pro ilustraci používá složité fotografie velice podobné té podvržené, kterou jsme viděli před pár dny.

Až do včerejšího večera jsem byl v Sendaj se štábem Sky News. Včera evidentně zpanikařili, protože jim jejich „expert“ v Londýně nařídil okamžitou evakuaci, takže se dali na úprk k Jamagatě, aniž by měli v autě dost benzínu (byli jsme v samém srdci sendajského přístavu, který stále hoří). Pomáhal jsem jim získat od policie kupón na přednostní čerpání pohonných hmot a propustku na dálnici k Tohoku. Křičeli na mě a na mého řidiče, abychom si nasadili papírovou protiradiační masku (to existuje?), což jsem udělal, abych od nich měl pokoj. Absurdní na tom všem je to, že se dneska znovu vracejí na pobřeží (protože se v Zao v Jamagatě neděje nic zajímavého, trosky tam nejsou dost „krásné“, jak sami říkají), aby natočili další senzacionalistické záběry v Kesennumě.

Ne, situace se nevyvíjí k „dalšímu Černobylu“. Přestaň se spoléhat na organizace, kterým místo zpravodajství jde jenom o počty kliknutí a o obchod. Panikářské nakupování a hromadění benzínu nás stejně nespasí a ti, kteří panikaří a nasedají do aut, aby zmizeli, jenom celou už tak problematickou situaci zhoršují a zatěžují infrastrukturu.
Jsem si jistý, že hodláš nakupovat tabletky s jódem a geigerovy počítače. Nerad ti to říkám, ale polykáním antiradiačních pilulek svoje zdraví ohrozíš víc, než by to dokázal skutečný únik radiace. Jedná se o dost silné léky, které mohou snadno spíš uškodit.
Maximální úroveň radiace, naměřená včera v Šindžuku, byla srovnatelná s přirozenou radiací v anglickém Cornwallu. V řadě jiných oblastí je přirozená radiace ještě vyšší. Jinými slovy jsou na světě lidé, kteří dostávají větší dávky záření, než jaké způsobují reaktory ve Fukušimě.

Proč riskuji a neodjedu pryč? Kvůli mé rodině, přátelům, sousedům, spolupracovníkům a dalším lidem, kteří nemají tu možnost se sebrat a odjet. Lidé posedávají v útulcích s minimem jídla a léků, nemají plenky pro děti, nemají toaletní papír atd., zatímco se na zbytky jejich nedávných domovů snáší čerstvý sníh. Moc se omlouvám, že se neřídím chybnými senzacionalistickými informacemi a neprchám pryč.
Zatímco jsem psal tenhle komentář, přišlo další zemětřesení o síle M6. Opustili jsme budovu, počkali na signál, že je vše v pořádku, a vrátili se zpátky. To všechno proběhlo klidně a spořádaně a nikdo u toho nepanikařil.

„Dneska ráno unikl z reaktoru 3 obrovský radioaktivní mrak a ochranný obal toho reaktoru je podle všeho poškozený. Ještě pořád vidíš budoucnost Tokia tak pozitivně?“
A úroveň radiace při onom úniku byla… 2239 microsievert v 10:20 dopoledne, o deset minut později klesla na 1361 microsievert. A to bylo přímo v elektrárně, s přibývající vzdáleností hodnoty radiace dramaticky klesaly.
Pro srovnání, provedení mamogramu odpovídá zhruba 3000 microsievertům. Rentgen zažívacího traktu odpovídá asi 14000 microsievertům.

„Úroveň radiace v elektrárně je už tak vysoká, že ji museli opustit všichni zaměstnanci.“
Špatně! Úroveň radiace krátkodobě vystoupila na úroveň, která si vyžádala dočasnou evakuaci. Vrátili se zpět hned, jakmile radiace klesla na bezpečnější úroveň. Práce v elektrárně celé hodiny zase pokračují.

A jeden bonusový tuším odkudsi z Twitteru (bohužel jsem ho dneska jen někde zahlédl a nezapamatoval si zdroj):

Tím nejlepším na včerejší televizi byla reportáž, kdy nějaký vědec s dozimetrem naměřil jen s pomocí soli do koupele úrovně radiace vyšší, než jaké jsou teď ve Fukušimě.

29 lidem se článek líbí.

Znelíbit