Living at the edge of the world

Dnes se opět v médiích objevila nádherná ukázka toho, jak od sebe jednak všichni v mediální sféře kolektivně ve větší nebo menší míře opisují (já vím, odborně se tomu říká „přejímají“), a jednak u své práce nikdo z nich nzřejmě aprosto vůbec nepřemýšlí. Předem podotýkám, že valnou část téhle „kauzy“ investigativně vypátrala Trofo, které tedy patří největší část uznání (zejména za zvědavost, která ji přiměla začít zjišťovat, jak to vlastně celé ve skutečnosti mohlo proběhnout). Já průběžně pouze upřesňoval některé skutečnosti, poté udělal screenshoty a inspiroval se jejími původními komentáři, které jsem jen drobně doplnil o pár svých postřehů a myšlenek a po svém přepsal do tohoto textu.

V podvečer upozornila okouní identita xxl na skutečnost, že se na serveru iDnes objevila poněkud podivná informace. Podle článku na iDnes totiž v Londýně porazil korejský lukostřelec, který „je právně považován za slepého“ (mimochodem krásně přiblblý překlad anglického „legally blind“, tedy něco jako „oficiálně uznaný nevidomý“) a který vidí „na pravé oko jen z 20 procent a na levé dokonce pouze z deseti“, své zcela zdravé soupeře. V titulku článku je pak dotyčný natvrdo označen za „slepého lukostřelce“. Vše navíc xxl doplnil odkazem na zprávu BBC, která ovšem s termínem „slepý“ nakládala pouze v uvozovkách a stylem, který naznačoval, že to s jeho „slepotou“ zas tak vážné není, a obecně působila jako něco, co napsal myslící novinář a ne lidský kopírák. Krom toho v ní ale především byla míra zrakové vady dotyčného specifikována. A to sice způsobem, který se v anglosaském světě velice hojně používá, ale u nás je obecně takřka neznámý. Udávala totiž jeho vidění jako 20/100 na jednom oku a 20/200 na druhém.

Už to samo o sobě naznačovalo několik podivností – například působily poměrně zvláštně informace o úrovni jeho vidění, pokud jste si porovnali ty z BBC proti těm českým z iDnes. Abych to vysvětlil – onen „zlomek“ není ve skutečnosti opravdový matematický zlomek a nemělo by tedy s ním být tak zacházeno, jsou to víceméně jen dva číselné údaje. Jak jsem zmínil, v anglosaském světě se tento způsob udávání ostrosti vidění používá mnohem více než u nás a veřejnost o něm má slušné povědomí a dokáže si pod ním většinou alespoň zhruba představit, jak asi dotyčný vidí. Hodnoty se vztahují na takzvanou Snellenovu tabuli, kterou známe od očních lékařů. Jak se na tomto odkazu můžete dočíst, udává například údaj 20/100 skutečnost, že dotyčný přečte na Snellenově tabuli ze vzdálenosti 20 stop (6 metrů) řádek, který by člověk se zdravýma očima dokázal přečíst ze vzdálenosti 100 stop (30 metrů). Už z toho je asi každému, komu někdy měřili zrak jasné, že člověk s viděním 20/100 má do slepce hodně daleko, byť nemá zrovna ostříží zrak. Původce informace o 20 a 10 procentech vidění nic z toho zcela evidentně netušil nebo nikdy v životě nebyl na oční kontrole, takže si poradil poměrně svérázně – prostě podle všeho uvedený Snellenův zlomek považoval za zlomek matematický a převedl ho tedy bez nejmenšího zaváhání na percentuální hodnotu. A rázem tu máme člověka, který má na svém lepším oku pouze dvacetiprocentní vidění.

V českých reáliích je ale mnohem obvyklejší udávat ostrost vidění v dioptriích, potřebných k dobré korekci zrakové vady. Když vám někdo řekne, že má -4 dioptrie, patrně budete mít jistou představu o tom, jak asi vidí – minimálně pokud sami máte brýle, což má dnes pravděpodobně většina lidí. A v tom případě vám asi bude vrtat hlavou, jak může někdo, kdo podle novinářů na svém lepším oku „vidí jen z dvaceti procent“, vůbec trefit na vzdálenost sedmdesáti metrů střed terče o průměru 25 cm, natož opakovaně a spolehlivěji, než kdokoliv na světě. A právě při převodu Snellenova zlomku na dioptrie se ukazuje plná bizarnost „slepého lukostřelce“. Pro převod Snellenova zlomku na dioptrie víceméně nemůže s ohledem na jeho empirickou a do značné míry individuální povahu existovat žádná obecná rovnice – někomu ke korekci vidění 20/100 mohou stačit o něco slabší brýle než jinému. Na základě zkušeností se ale ukazuje, že člověk s viděním 20/100 potřebuje obvykle pro kvalitní korekci své krátkozrakosti brýle s hodnotou…přibližně -2 dioptrie. (Přesněji zřejmě někde v rozmezí -1 až -2 dioptrie, ale uvažujme nejhorší možnost). Ano, pokud trpíte krátkozrakostí, kterou korigujete brýlemi nebo kontaktními čočkami s hodnotou kolem -2 dioptrií a brýle si sundáte, pak podle novinářských odborníků máte „pouze dvacetiprocentní vidění“ a jste „právně považováni za slepé“. A pro zajímavost – Snellenův zlomek 20/200 odpovídá korekci vidění zhruba kolem -3 dioptrií. Rozum se až zdráhá pochopit, proč dotyčný s tak nedostatečným zrakem dávno nechodí o bílé holi…

To ale ještě vůbec není vše. Pořád je tu ještě skutečnost, že je dotyčný údajně „právně považován za slepého“ (občas rafinovaně doplněno o dodatek „v některých státech“). To je samozřejmě nesmysl, jak už je asi z výše uvedeného jasné. Ten, kdo tuhle informaci vypustil do světa, si totiž definici „právně slepého“ poněkud popletl. Je pravda, že člověk, jehož vidění odpovídá nebo je horší než 20/200, je například ve Spojených státech amerických oficiálně považován za nevidomého. ALE – a tady je právě ten háček. Je za něj totiž považován člověk, který má vidění 20/200 s nejlepší možnou korekcí! Tedy je za něj považován někdo, kdo ani s nejsilnějšími možnými brýlemi či kontaktními čočkami nevidí lépe než 20/200. Rozhodně to neznamená, že je za nevidomého považován člověk, který má 20/200 bez brýlí, ale s brýlemi by viděl zcela dokonale, pouze je odmítá nosit. Kdyby tomu tak bylo, podobala by se Amerika po statistické stránce zemi, kde se odehrál Den trifidů…

Pojďme se ale tedy ještě podívat, jak o zázračném slepém lukostřelci psala média. Protože minimálně česká média mají ve zvyku texty svých článků mlčky a nenápadně měnit, uvedu kromě linku na daný článek také screenshot situace z dnešní noci.

Agentura Reuters nemá zřejmě potřebu vyrábět bulvární senzace, protože o všem informovala zcela nevzrušeně, profesionálně a korektně (screenshot). Mohli bychom se sice pozastavit nad tím, že podle nich korejský lukostřelec trpí „silnou krátkozrakostí“, ale to by už asi bylo slovíčkaření. Já tři dioptrie za silnou krátkozrakost nepovažuji, ale oficiální hranici neznám a ta subjektivní je…no, subjektivní.

Stránky CNN už jsou na tom bohužel podstatně hůř (screenshot). V titulku se mluví o „slepém lukostřelci“ a v textu samotném se sice nedozvíme, jak silnou zrakovou vadou dotyčný trpí, ale můžeme si přečíst, že „mu dělá potíže přečíst si noviny“. Ano, krátkozrací lidé mají samozřejmě s viděním na blízko velké problémy, obzvlášť mají-li zcela nepředstavitelné -3 dioptrie… Mimochodem si jsem takřka jistý, že právě CNN slouží jako hlavní zdroj českým médiím a tiskovým agenturám. Ale možná se pletu, je to jen moje domněnka.

Edit 28.7. 14:50 – Jak bohužel opět na Okounu upozornil xxl, zdrojem, odkud celá tahle pomatená informace pochází, bude pravděpodobně bohužel přímo jeho osobní karta na oficiálním serveru londýnské olympiády (screenshot) – tedy pokud nevznikla později než ony mediální zprávy. Nejprve to zde sice vypadá nadějně („slepý lukostřelec“ je zde uvedeno jen jako přezdívka), ale když pokračujeme dál až k jeho stručné biografii, narazíme i tady na nesmyslnou zmínku o „oficiálně uznaném slepci“, přestože zbytek textu ji svým vyzněním příliš nepodporuje. Nicméně to tu zkrátka je, což mi přijde opravdu hodně smutné.

No a teď vzhůru do pro nás zajímavějších českých vod.

IDnes (screenshot) jsme víceméně řešili už na začátku, ale z nějakého důvodu zveřejnili na toto téma článek ještě jeden (screenshot). Možná ale proto, že taková senzace si zřejmě nakonec vysloužila samostatný článek, ne pouhou zmínku v rámci celkového zpravodajství. Hned v titulku prvního z nich se nicméně dozvíme, že první světový rekord olympijských her „patří slepému lukostřelci“. V textu samotném najdeme jednak zmíněné percentuální ohodnocení jeho vidění, a jednak také to, že vidí „pouze barevné skvrny a rozostřené čáry“ a je „z právního hlediska považován za slepého“. Druhý článek je pak vpravdě umělecký a kreativní, takže běžnému čtenáři přibližuje těžký život „takřka slepého lukostřelce“, který „si pořádně nepřečte ani noviny“ a „nevidí ostře ani na délku své paže“. Dozvíme se opět, že „na pravé oko vidí z dvaceti procent a na levé dokonce jen z deseti“, ale zjevně je to velký bojovník, protože nazlobeně prohlašuje, že „nepotřebuje bílou hůl ani slepeckého psa“. A jako bonus se dozvíme také to, že to „bylo jen první kolo“ a že z výsledku „není nijak zvlášť unešený“ (což je poměrně svérázný překlad původního anglického „I won’t get too excited about it“, tedy v kontextu „zatím bych s jásáním počkal“). IDnes.cz u mě rozhodně získává bod za pozoruhodnou kreativitu. Obsahově jsou to sice naprosté hámotiny, ale ten vytříbený styl!

Nova Sport nás uvítá titulkem o „slepém lukostřelci“ a optimisticky zdviženým palcem zrakově postiženého borce (screenshot). Jinak se ale oproti velkolepému iDnes drží velmi zkrátka, takže se dočkáme už jen strohých konstatování o tom, že „je takřka slepý“ a „právně považován za slepého“, doplněných o nezbytná procenta jeho zrakového postižení.

Deník.cz je v titulku umírněnější a lukostřelec je tedy pouze „téměř slepý“ (screenshot). Dočkáme se mírně tvůrčího přeformulování v podobě informace, že „prakticky nevidí“, a kromě ní samozřejmě povinné percentuální hodnoty a informaci o tom, že je „z právního hlediska považován za slepého“. O „barevných skvrnách a rozostřených čárách“ jsme zatím četli jen na iDnes, takže to je vítaná změna.

Server Hlas Ruska (o kterém jsem do dnešního dne neslyšel) se drží zpátky asi nejvíce. V titulku uvádí obligátního „téměř slepého lukostřelce“ (screenshot). V textu samotném pak už ale najdeme pouze informaci o tom, že „vidí asi tak desetkrát hůř než člověk s normálním zrakem“, která je pozoruhodná tím, jak se obezřetně snaží něco sdělit, aniž by současně nesdělila vůbec nic (nebo vám „desetkrát hůř než člověk s normálním zrakem“ něco řekne?) Na druhou stranu, od serveru, který se jmenuje „Hlas Ruska“, bych asi podvědomě čekal zprávy mnohem horší a zkreslenější, takže z toho vlastně Hlas Ruska vychází víceméně nejlépe.

Zpráva na serveru Sport.cz má vše, co si můžeme přát (screenshot) – „skoro slepého lukostřelce“, který „prakticky nevidí“, percentuální zhodnocení závažnosti jeho zrakového handicapu, právní potvrzení jeho slepoty a dokonce i „barevné skvrny a mezi nimi rozostřené čáry“, po kterých se nám už začínalo stýskat.

V Lidových novinách se nám v titulku opět vrací „slepý lukostřelec“ (screenshot). Chápejte, každé kliknutí se počítá. Jinak má zpráva vše potřebné – „prakticky nevidí“, „na pravé oko jen z 20 procent a na levé dokonce pouze z deseti, takže je z právního hlediska považován za slepého“ a samozřejmě „vidí jen barevné skvrny a mezi nimi rozostřené čáry, přesto odmítá nosit brýle“. K tomu už nejde víc dodat, zpráva je detailní a úplná.

No a na konec tu máme bonbónek v podobě Aktuálně.cz. I tam nás v titulku uvítá „slepý lukostřelec“ (screenshot). To je nuda a už jsme to viděli jinde. Jenže dělníci pera z Aktuálně si v tvořivost v ničem nezadají s těmi v iDnes, takže se tu dozvíme překvapivou a zcela novou informaci – korejský lukostřelec „je oficiálně registrovaným slepcem“! A přestože „na obě oči vidí jen velmi málo“, tak „ve své disciplíně kraluje“. A je takový frajer, že „svůj hendikep nijak neřeší a vypouští šípy bez jakékoliv pomůcky“. Nezastírám, že by mě velmi zajímalo, jakou pomůcku by si autor pro slepého lukostřelce představoval. Osobně se nemohu zbavit představy vysmátého slepeckého psa, který vyráží s šípem v zubech směrem k terčí… Zkrátka, jestliže iDnes získalo bod za styl, pak Aktuálně musí nutně získat bod za pozoruhodnou originalitu. A půl bodu za lepší překlad onoho „legally blind“. Škoda jen, že to jsou všechno po stránce obsahu neskutečné bludy.

V případě českých médií je poměrně evidentní, že problém vznikl nejspíš hned v ČTK, která rozeslala bizarní a nesmyslnou zprávu a většina ostatních ji jen více či méně slepě opsala. Přesto se ale nejde ubránit úžasu nad skutečností, že tu máme jen v „českém rybníku“ minimálně osm (a spíše mnohem víc) lidí, kterým prošla rukama informace o slepém lukostřelci, který údajně takřka nevidí, ale přesto je nějakým tajuplným způsobem schopen se nejen účastnit soutěže bok po boku svých zdravých kolegů, ale dokonce je schopen je všechny porazit a zapsat si na své konto světový rekord. Nikdo z nich se zřejmě ani na vteřinu nezamyslel nad absurditou existence oficiálně uznaného slepce, který vidí „na pravé oko jen z 20 procent a na levé dokonce pouze z deseti“, ale přesto je nějakým tajemným způsobem schopen střílet s děsivou přesností do terče o velikosti 25 cm na vzdálenost sedmdesáti metrů. Někteří z nich absurditu celé situace dokonce s klidným srdcem přímo zdůraznili nebo svým kreativním přístupem ke zpravodajství i navýšili. Slepý lukostřelec, to přece není nic divného. Nebo to byla celé skutečně jen prachobyčejná snaha o to udělat z té zprávy ještě větší senzaci, než jakou i tak velmi úctyhodný výkon korejského lukostřelce byl, a trochu si napakovat kapsu na reklamách? Anebo mají všichni z nich tak dokonalý zrak, že si prostě vůbec nedokáží představit, jak by musel vidět (respektive nevidět) člověk s popisovanými očními vadami?

Naštěstí je to jen sport a vlastně se zas tak moc nestalo (i když dotyčný asi nebude příliš rád, až se dozví, co se o něm v novinách psalo). Zpravodajství o těch skutečně důležitých věcech jistě dělají mnohem zodpovědnější lidé a věnují mu mnohem větší pozornost…

14 lidem se článek líbí.

Znelíbit