Zhruba před rokem jsem tu napsal poměrně rozsáhlý příspěvek o seriálech starších i aktuálních, které sleduji a zaujaly mě. Tento článek se pak stal základem mojí ‚seriálové‘ přednášky na Trpasliconu 2006, kde jsem zmínil i několik dalších zajímavých seriálů. Už nějakou dobu se chystám napsat pokračování ve stylu ‚rok poté‘, abych se vyjádřil k jejich vývoji a upozornil na několik zajímavých novinek, které se mezitím objevily. Takže konečně hurá do toho. Teď se to navíc ideálně hodí, protože valná většina aktuálních seriálů má v současné době ‚zimní pauzu‘. Budu se snažit psát bez spoilerů, takže ačkoliv se budu vyjadřovat k sezónám nebo seriálům, které možná ne všichni viděli, mělo by to být bezpečné čtení i pro ně. Několik málo spoilerů se v textu objeví, ale budou obsahovat pouze informace, které je možné získat v podstatě z pilotního dílu daného seriálu (to platí i pro seriály, které budu hodnotit z pohledu jiné než první sezóny). A předem upozorňuji – není to krátké čtení (ani na moje grafomanské poměry).
Začnu seriály, které jsem zmiňoval už minule.
Když to vezmu popořádku podle toho, jak jsem se o nich zmiňoval minule, je jako první na řadě seriál The 4400. Z první série jsem byl poměrně nadšený. Nadšení bohužel v průběhu druhé sezóny poněkud opadlo. Autoři se pustili podle mě dost odlišným směrem než v první sérii a seriál tím tak trochu ‚zbéčkovatěl‘. Navíc až nepříjemně připomínal slabší díly/série Akt X. Nebylo to nejhorší, ale prostě to nebylo ono. V současné době už je zakončena třetí série (a připravuje se čtvrtá – mimochodem, druhá i třetí série mají pouze 13 dílů, nejde o ‚plné‘ sezóny jako u běžných seriálů). Z té jsem prozatím viděl jen čtyři díly a první dvoudíl jsem v podstatě dokoukal až napodruhé – poprvé mi to nějak nesedlo, připadalo mi to už jako až příliš velká slátanina. Nicméně i přes to se zdá, že se následně třetí sezóna vrací spíše ke stylu první, což je jedině dobře – opět mě to po překonání toho počátku poměrně chytilo a jsem docela zvědavý, jak třetí sezóna pokračuje.
Pak tu máme Lost. Lost se nám v průběhu onoho roku dostalo i na obrazovky televize Nova, takže o něm ví dneska už opravdu skoro všichni. Bohužel tedy kvůli hlouposti Novy a novinářů (hmm, není slovo ‚novinář‘ odvozeno od ‚Nova‘? Občas to tak rozhodně působí…) o něm skoro všichni vědí víc, než by měli, protože se to v médiích i na stránkách Novy zcela bezstarostně hemží spoilery na pozdější řady a Nova má navíc nepěkné tendence odhalovat pointy příštích dílů v upoutávkách na ně. Mohli by se poučit z amerických upoutávek, které jsou vyráběné velice pečlivě tak, aby nalákaly a přitom vůbec nic relevantního neprozradily.
O Lost jsem tu minule prohlásil, že mírně stagnuje. Což je popis, který se stále velice dobře hodí. Lost je totiž do značné míry pořád stejný – a to začíná být jeho problémem. Je to vidět i na sledovanosti v USA, která znatelně poklesla. Autorům by možná neškodilo, kdyby začali trochu usilovněji odpovídat na otázky a záhady, které v seriálu vytvořili – když už se nějaké odpovědi dočkáme, obvykle se z ní vyklube jen další otázka, navíc doprovázená deseti dalšími. Vzhledem k poměrně velkému množství postav je také tempo vyprávění hlavní dějové linie poměrně rozvláčné (a autoři nedělají nic s tím, aby ho trochu zrychlili). Množství postav navíc znepříjemňuje i sledování ‚trademarkových‘ flashbacků. Nemyslím, že patřím k lidem, kteří mají problémy s orientací v ději a postavách seriálů, ale pokud se v jednom flashbacku postavy A objeví na pár minut doplňková postava B (která nepatří mezi hlavní hrdiny), pak si skutečně v dalším flashbacku postavy A, na který vzhledem k rozsáhlému počtu ‚adeptů na flashback‘ dojde za třičtvrtě roku, nepamatuji, jak vlastně postava B vypadala a zda tedy postava C, kterou právě sleduji v novém flashbacku, je totožná s B, nebo zda jde o někoho úplně jiného (ta věta je patrně podobně zmatená jako situace, kterou popisuje). A to prostě otravuje (tyhlety zmatené flashbacky se spoustou postav každého jen otravují). Připadá mi to zbytečné.
Lost má teď pauzu až do února – autoři chtěli raději udělat delší pauzu, aby mohli zbytek sezóny odvysílat bez přerušení týden co týden až do konce sezóny. Bohužel si podle mého názoru Lost na pauzu nenašlápl zrovna nejlépe, po výtečném dílu 3×05, který dal několik odpovědí (a nastolil spoustu nových otázek), nám byl prezentován (navíc s velkým humbukem typu ‚nejlepší díl vůbec‘) velice nemastný neslaný díl, který měl být zakončen napínavým okamžikem (tzv. ‚cliffhangerem‘), obvyklým pro díly před pauzou nebo na konci sezóny – jenže se obávám, že se alespoň u mě dost minul účinkem a místo napětí ‚co bude dál‘ jsem po shlédnutí šestého dílu pociťoval spíše rozpačité ‚no a co?‘. Dokážu si docela dobře představit řadu lidí, které konec šestého dílu třetí série otrávil natolik, že si sedmý už prostě nezapnou. A to myslím není dobře. No, nezbývá než doufat, nakonec druhá série měla začátek nemastný neslaný také, a přesto se pak znatelně ‚vzpamatovala‘.
Teď nastal čas na to nejsmutnější. Řeč bude o seriálu Prison Break. Skalním fanouškům tohoto seriálu doporučuji raději následující část přeskočit, bude to lepší pro ně i pro mě (na druhou stranu moje názory na vývoj seriálu Prison Break leckdo zná, protože se s nimi rozhodně netajím).
Osud seriálu Prison Break je jedním z největších zklamání poslední doby. Když jsem na zmíněné přednášce na Trpasliconu nastiňoval jeho základní premisu, ptal se mě kdosi z přítomných (tuším sám velký šéfinspektor), jestli to celé není trochu přitažené za vlasy. Tehdy jsem mu odvětil (na základě prvních třinácti dílů první série, víc tehdy odvysíláno nebylo), že to tak nepochybně zní, ale že je to celé velice dobře natočené a i když tam jsou občas vcelku nesmysly, působí uvěřitelně. Kdybych jen tušil, jak tohoto výroku budu vbrzku litovat…
Prison Break (eh, právě jsem místo Break napsal Brak, moje podvědomí se snaží dostat ke slovu, očividně) se po zmíněných třinácti dílech a pauze vrátil na obrazovky v březnu. Zatím všechno vypadalo vcelku dobře. Už šestnáctý díl ale byl podezřelý – najednou se v Prison Breaku objevil díl plný flashbacků na minulý život hrdinů před nástupem do vězení, ve kterých se naprosto bezdůvodně jeden druhému objevovali v ději na pozadí a ve kterých jsme se o velké části hrdinů dozvěděli, jací to jsou vlastně féroví hoši a jak ve vězení skončili jen proto, protože je někdo obelstil nebo podrazil (ostatně, vě vězeních jsou všichni nevinně, ne?). Pokud to někomu připomíná Lost, neplete se – tlouklo to do očí a v Prison Break ten díl působil jako pěst na oko. Mimochodem, je myslím poměrně zajímavé, že do dnešního dne se v PB už žádný podobný díl neobjevil – pár flashbacků tam sice bylo, ale v zásadě dávaly smysl (tedy, pokud pominu jeden z posledních dílů, který obsahoval flashbacky do děje toho samého dílu, velmi bizarní). Tento šestnáctý díl ale osobně vnímám jako počátek konce Prison Breaku – po něm totiž začala úroveň seriálu znatelně klesat. Věci přestaly dávat smysl tak, jak ho dávaly předtím, postavy se najednou začínaly chovat mírně nelogicky…něco bylo špatně. Nicméně až do konce první sezóny (tedy do poloviny května) to nebylo nejhorší. Ta skončila velice dramaticky – hrdinové se ocitli v podstatě ve slepé uličce, ze které zdánlivě nebylo úniku. Všichni netrpělivě očekávali rozuzlení. Na konci srpna se ho dočkali. A řada z nás na něj jen nevěřícně zírala.
První díl druhé sezóny totiž začal velice vtipně – onu dramatickou situaci na konci první sezóny vůbec nevysvětlil. Ani zmínkou, ani náznakem. Hrdinové z ní zkrátka najednou byli venku a celý děj pokračoval o několik hodin později (prokazatelně, protože k oné dramatické situaci došlo uprostřed noci, zatímco tento díl začínal za jasného denního světla). Jen tak. A ve stejném duchu pokračoval nejen tento díl, ale i celý seriál. Autoři evidentně rezignovali na vymýšlení nějakých smysluplných vysvětlení a rozuzlení a v průběhu druhé sezóny se soustředí na to, co, jak se zdá, podle nich Prison Break proslavilo – akce a dramatické zvraty. Proč se zatěžovat vymýšlením nějakých důvodů a motivace postav chovat se tak, jak se chovají – to přece nikoho nezajímá, lidi chtějí nečekaná odhalení a napětí, tak jim ho dáme. Proč bychom z X neudělali chladnokrevného vraha, ačkoliv to vůbec nedává smysl? Lidi to překvapí. Proč bychom jiného profesionálního zabijáka najednou nenechali přejít na stranu dobra? Proč bychom měli vysvětlovat, jak Michael přišel na to nebo ono? Je to přece génius a na těle má vytetovaný návod na použití vesmíru, když na to přijde. Všechno tedy funguje.
Bohužel si očividně neuvědomují, že tím znásilňují vlastní dílo. Prvních třináct dílů Prison Breaku bylo poměrně výjimečných, měly originální zápletku, promyšlený děj, byly napínavé, postavy byly zajímavé. Nic z toho už neplatí. Druhá sezóna udělala z Prison Breaku karikaturu sebe sama, degradovala ho na úroveň těch nejlacinějších filmů (třeba těch s Timem Currym). Veškeré napětí je pryč – nemá už smysl přemýšlet při finálním cliffhangeru celého dílu (nebo před pauzou, jako teď) o tom, co se stane a jestli se z toho někdo z hlavních hrdinů dostane – stát se může NAPROSTO cokoliv. Operačním heslem Prison Breaku se stalo ‚deus ex machina‘. Prostě se NĚCO stane, co hlavním hrdinům nějak pomůže, oni se dostanou zase do úzkých a ZASE jim něco nějak pomůže. Někomu to možná připadá napínavé. Mně opravdu ne. A to se ani nezmiňuju o naprosto směšných nesmyslech, které jsou v každém dílu druhé sezóny na denním pořádku. Jeden z nejmíň spoilujících – špičkový agent FBI nepozná, že zbraň, kterou mu někdo drží půl metru od obličeje, je ve skutečnosti dětská stříkací pistole, nastříkaná na černo lakem ve spreji – před pár minutami, mimochodem – velmi rychleschnoucí lak a jak se zdá, zcela bez zápachu.
Opravdu se děsím toho, jak bude Prison Break pokračovat. Tvrdí se, že Prison Break byl původně plánovaný jen na oněch prvních třináct dílů jako výplň pauzy pro seriál 24. Následně vzhledem k úspěchu byly objednány další díly – které už autoři neměli příliš promyšlené, tudíž museli vyrábět nastavovanou kaši. A když dostali zelenou na další sérii, začali naprosto vařit z vody. Nevím, jestli to tak je, ale rozhodně to velmi odpovídá tomu, jak se děj a kvalita seriálu vyvíjely.
Proč na to koukám, když to tak kritizuju? Dobrá otázka, dostávám ji často. Sám vlastně nevím. Ale asi proto, že se mi těch prvních třináct dílů líbilo opravdu hodně a nedokážu i přes všechny dějové kotrmelce a nesmysly jejich hrdiny jen tak pustit z hlavy.
Tak, nejhorší část článku je za mnou, odteď už to bude jen lepší.
Jedním ze seriálů, o kterých jsem se nezmiňoval v minulém článku, ale v přednášce už ano, je Battlestar Galactica. Jde o nové zpracování původního stejnojmenného seriálu z konce sedmdesátých let o boji lidstva (nicméně ne pozemšťanů) proti hrozbě robotické rasy Cylonů (kterou lidé sami stvořili). Příběh si jde nicméně do značné míry vlastní cestou a původní příběhovou linií se v zásadě pouze volně inspiruje – což je podle mě jedině dobře. Stejně tak seriál ani přesně nezachovává původní postavy – z několika mužských hrdinů jsou například v nové verzi BSG ženy.
Battlestar Galactica je v současné době v polovině třetí série. Původně šlo pouze o minisérii s tříhodinovou stopáží, která zpracovávala základní zápletku a byla svým způsobem i ukončena. Po jejím obrovském úspěchu bylo rozhodnuto navázat třinácti díly první sezóny, zakončení minisérie bylo mírně pozměněno a funguje teď jako pilotní díl celého seriálu. Druhá sezóna pak už měla téměř obvyklou délku – dvacet epizod.
Nová Battlestar Galactica je do značné míry revolucí v televizní science fiction v mnoha ohledech. Autoři například přebrali od skvělého, leč stanicí Fox zlikvidovaného seriálu Firefly ‚dokumentární‘ styl, kterým byl natáčený (včetně záměrných ‚chyb‘ jako třesoucí se kamery v počítačem generovaných trikových záběrech), a dále ho rozvinuli. Většina záběrů tak působí velice syrově a naturalisticky, divák v podstatě získává dojem, že sleduje přímý přenos z místa dění, nikoliv televizní seriál. K tomu přispívá i to, že se tu víceméně dodržují realistické věci – například v záběrech z vesmíru není slyšet žádný zvuk, tak jak to předvedla třeba Vesmírná odyssea: 2001 nebo jak to bylo k vidění v seriálu Babylon 5.
Obraz a zvuk ovšem není tím jediným, čím je BSG podle mého názoru revoluční. Tématem celého seriálu je dilema ‚kde leží hranice mezi člověkem a myslícím strojem, které autoři zkoumají velice detailně a neberou si příliš servítky. Autoři se skutečně nebojí ani velmi ožehavých problémů. Celý seriál má tak velmi psychologicky laděný nádech – následkem toho asi nebude úplně pro každého. Druhá řada se navíc dle mého názoru v úvahách na podobná témata ztrácela, nicméně dle toho, co jsem viděl ze třetí série se zdá, že autoři více než dobře opět nalezli půdu pod nohama a servírují divákům skvělý produkt. Nová verze Battlestar Galactica podle mě patří na špičku televizního scifi a rozhodně ji vřele doporučuji.
To by byla část věnovaná seriálům, o kterých už byla řeč (ať už tady, nebo na přednášce). V další části zmíním seriály, které jsem ‚objevil‘ v průběhu letošního roku.
Začnu tím nejstarším z nich a tím je House M.D. Tento seriál se vysílá už třetí sezónu a probojoval se dokonce i na české televizní obrazovky. Já ho ‚objevil‘ teprve nedávno a přiznávám, že mě naprosto uchvátil (nejen výtečným humorem). House je něco jako kombinace seriálu ala Chicago Hope nebo E.R. a Black books. Hlavním hrdinou je špičkový doktor Gregory House (v podání famózního Hugha Laurieho, kterého známe z Černé Zmije), který ovšem nemá rád lidi, nesnáší kontakt s pacienty (jeho heslem je ‚všichni pacienti lžou‘) a zcela bez zábran každému říká právě to, co si myslí – často s velkými dávkami sarkasmu. Má trvale poškozenou svalovinu v jedné noze, takže chodí o holi, zásadně nenosí bílý plášť a neustále do sebe sype prášky proti bolesti. O pacienty jako o lidi se vůbec nestará, vybírá si je pouze podle toho, jak moc mu jejich stav přijde zajímavý, a nemá problémy například s tím sázet se (před jiným pacientem) s kolegy o to, zda jeho současný pacient přežije.
House M.D. zkrátka kombinuje solidně natočenou ‚doktorskou detektivku‘ o nevšedních nemocech s velice specifickým humorem. Pokud někomu nevadí sarkastický a černý humor, neměl by si House nechat ujít. Jak jsem psal, vysílá se už i u nás. Neviděl jsem, jak to dopadlo, ale skutečně radím sledovat v originále – velká část vtipnosti jeho výroků často spočívá v tom, jakým způsobem je pronáší. Navíc tu má Hugh Laurie – ač Brit jako poleno – skvělý americký přízvuk.
V našich televizích se objevil i další seriál s názvem Supernatural (u nás běžel pod velmi ‚originálním a důmyslným‘ názvem Lovci duchů). Supernatural vypráví příběh dvou bratrů, jejichž otec se v důsledku jedné tragické události přesvědčil na vlastní kůži o existenci nadpřirozených bytostí a svůj další život zasvětil boji s nimi. Své syny pak samozřejmě vychoval podle toho a je na nich, aby v rodinném ‚podniku‘ pokračovali.
Supernatural je poměrně zvláštní věc, protože se na první pohled nezdá jako nic moc. Zmíněná zápletka není zas tak originální, děj je spíše epizodický (ačkoliv celým seriálem prochází ústřední dějová linie) a dva hlavní hrdinové hezouni způsobují, že Supernatural letmým pohledem připomíná lacinou kopii Akt X pro teenagery (respektive teenagerky) nebo variaci na Buffy. Při sledování více dílů ale poměrně překvapí to, že je seriál překvapivě dobře napsaný a ačkoliv často obsahuje velice ohrané zápletky, obvykle je jejich řešení jiné, než by v takovém případě bylo zvykem. Navíc tu není nouze o solidní humor (oba bratři se velice často všelijak špičkují) a stejně tak o dobrou muziku (starší z bratrů, Dean, je fanouškem klasického hard rocku a soundtrack seriálu tomu proto odpovídá). Supernatural zkrátka není kdovíjak převratný seriál, ale na druhou stranu se na něj velice příjemně kouká. V současné době se blíží polovině druhé sezóny.
Dalším z objevů letošního podzimu je Jericho. Tenhle seriál se začal vysílat letos v září na stanici NBC a čerpá z tématu, které se opět začíná vracet do popředí zájmu – jaderný výbuch. V příběhu sledujeme osudy syna starosty kansaského městečka Jericho, který se po letech neznámo kde vrací domů – jen proto, aby společně s ostatními obyvateli Jericha spatřil, jak v dáli, zhruba ve směru Denveru, vybuchne atomová bomba. A jak se zdá, možná nebyla jediná…
Jericho mělo slibný rozjezd. Téma je to zajímavé – nevíme, co se vlastně stalo, kolik lidí přežilo, zda vypukla válka…krom toho sám hlavní hrdina je poměrně záhadný a není jasné, kde vlastně posledních několik let byl, protože má znalosti a dovednosti, které běžný člověk nemá. Až potud by bylo všechno v pořádku. Bohužel, seriál začal poměrně záhy klopýtat. Koncem listopadu se vysílal jedenáctý díl první sezóny, po něm následuje pauza až do února. Je otázkou, jak se bude seriál dál vyvíjet, protože v současné době se místo nějakých pořádných dějových posunů v hlavní linii zabývá spíš poměrně nudnými rodinnými a mezilidskými vztahy a podobnými věcmi, které popravdě nejsou příliš zábavné a obávám se, že diváky dlouho neudrží (minimálně tedy ne ty, které nalákal úvod seriálu). Uvidíme, co bude dál. Bylo by sympatické, kdyby se Jericho opět vzpamatovalo – jak už jsem zmínil, potenciál by v něm byl.
Další seriál, o kterém budu psát, se osudu Jericha podle mého názoru do jisté míry podobá. Jde o seriál Day Break, který nasadila ABC jako výplň doby, po kterou má pauzu jejich hlavní hit, Lost. Tím je víceméně daná jeho délka – neplánuje se, že by Day Break jakkoliv pokračoval, je plánovaných pouze dvanáct dílů, ve kterých by se měl příběh kompletně uzavřít. Což je asi jedině dobře, ale o tom později.
O co že vlastně v Day Breaku jde? Detektiv Brett Hopper zažije opravdu mizerný den, protože je obviněn z vraždy státního zástupce a je zatčen. Ještě toho večera zažije setkání s jakýmisi tajemnými lidmi…a když se ráno probudí, zjistí, že ačkoliv mu zůstala utržená zranění, je opět na začátku onoho dne. Jinými slovy, námět velice podobný třeba filmu Groundhog day (Na Hromnice o den více), ovšem Day Break rozhodně není komedie.
Nejsem si jistý, jestli je to skutečně tím, že se podobný námět dá využít jen v omezené míře, než začne nudit, nebo jestli je Day Break zkrátka jen průměrně natočený, ale už po čtyřech dílech (pátý a šestý jsem zatím neviděl) se dost často nemohu ubránit pocitu ‚no a co?‘. Děj se točí pořád dokola v rámci jednoho dne a ačkoliv se Hopper snaží jeho průběh měnit, přesto velice často sledujeme totéž poněkolikáté, nebo jen s malými obměnami. A když už k něčemu dojde, skončí den, Hopper se ocitne na začátku smyčky – a všechno je zase tak, jak bylo a Hopper se může snažit znovu.
Chci doufat, že Day Break neřekl poslední slovo a že se zlepší, ale zatím je do značné míry nemastný neslaný. Nicméně je pravda, že je například potěšující vidět zase jednou v nějaké (byť vedlejší) roli Adama Baldwina (aka Jayne z Firefly).
Pokud se někdo těmi stohy textu prokousal až sem, pak neudělal chybu. Na konec jsem si totiž nechal to nejlepší – dva skutečné seriálové skvosty, které se na podzim objevily.
Tím prvním je seriál Dexter (neplést s animovaým seriálem Dexter’s laboratory). Seriál Dexter vznikl podle knihy Jeffa Lindsaye Darkly dreaming Dexter. Lindsay si vymyslel velice bizarního hrdinu – Dexter Morgan je sympatický zaměstnanec policie v Miami, který je vyhlášeným odborníkem na rozbory krevních stop a vraždy obecně. Dexter Morgan ovšem také nemá od dětství žádné emoce (všechny pouze předstírá, aby zapadl). A konečně – Dexter Morgan po večerech pracuje ‚na vedlejší poměr‘ – vraždí pro potěšení lidi, kteří unikli soudní spravedlnosti. A je v tom opravdu dobrý.
Nevím, kolik lidí tady u nás slyšelo kdy o televizní stanici Showtime, ale mám dojem, že kvůli Dexterovi o ní bude vbrzku vědět lidí podstatně víc. Podařila se jim totiž trefa do černého. Získali výtečný námět i skvělé herce – úspěch Dextera z velké části stojí na osobě Michaela C. Halla v titulní roli, který předvádí opravdový herecký koncert a Dextera nehraje, on jím zkrátka je – a povedlo se jim ho skvěle zpracovat do televizní podoby. Dexter není pro každého – o tom ostatně vypovídá už znělka seriálu, která je sama o sobě mistrovským dílem na téma ‚jak natočit co nejodporněji a nejdvousmyslněji to, jak někdo vstává, myje se a snídá‘. V každém dílu se navíc mísí poměrně krvavá detektivka (mimochodem seriál v zásadě není epizodický, jde o souvislý příběh) s úchylnou a morbidní černou komedií. Dexter je úžasně vyšinutý, ale jeho obdivným pohledům na práci kolegů (myšleno vrahů) se prostě nejde nesmát, stejně jako jeho častým hláškám nebo situacím, do kterých se kvůli svému předstírání emocí dostává. Michael C. Hall byl ostatně za roli Dextera nominován na Zlatý glóbus – a nebýt toho, že je nominován i Hugh Laurie za roli Gregoryho House (viz výše), měl bych naprosto jasno v tom, kdo by měl tuto cenu vyhrát.
Dexter se v těchto dnech chýlí ke konci, zbývá poslední díl – seriál má totiž pouze 12 dílů a je uzavřený. Už teď se ale ví, že bychom se v létě měli dočkat druhé řady, tentokráte podle knižního pokračování Dearly devoted Dexter.
Pokud máte rádi detektivky a morbidní humor a nevadí vám občas trocha krve (no, občas trochu větší trocha…), v žádném případě si Dextera nenechte uniknout, je to podle mého názoru to nejoriginálnější, co se dá v současné době vidět.
No a od nejoriginálnějšího se dostávám k seriálu, který je alespoň pro mě asi celkově nejlepší (ačkoliv v posledních dnech mu šlape na paty mnou teprve teď objevený House). Jde o seriál Heroes, podzimní hit stanice SciFi Channel.
Heroes je podle mého názoru povinností pro každého fanouška comicsů. Celý seriál působí jako oslava comicsu – podobně, jako tak působí třeba slavný Shyamalanův Unbreakable. Tohle přirovnání ostatně není od věci – právě z tohohle filmu si Heroes vypůjčují část námětu a šikovně ho míchají s 4400 (ačkoliv jde o velmi odlišný seriál), s řadou klasických comicsů a tak trochu také s Lost. Hlavní zápletka je poměrně jednoduchá (a připomene určitě zmíněný seriál 4400) – po celém světě se objevují případy toho, že obyčejní lidé získávají zvláštní schopnosti – ať už jde o létání, nezranitelnost, schopnost malovat budoucnost nebo třeba schopnost ovládat časoprostor. Právě tím, že se jedná o naprosto obyčejné lidi, se Heroes vrací k Unbreakable – v podstatě vidíme přerod obyčejných lidí v superhrdiny. A protože jsem zmínil Lost, tak samozřejmě není nouze ani o záhady a spousty otázek.
Na rozdíl od Lost mají ale Heroes neuvěřitelně našlápnuté tempo – většina dílů vás doslova smete tím, co na vás vychrlí. A nejde jen o spousty otázek, jako v případě Lost – stejnou měrou nám autoři dopřávají i odpovědi, což je jedině dobře. Většina dílů má navíc poměrně ‚infarktové‘ konce, které ovšem nejsou (tak jako třeba v Prison Breaku) ani nudné, ani bezúčelné. Jsem si skoro jistý, že u některých dílů vám na konci opravdu spadne brada (mým favoritem je asi třetí díl). Před týdnem bylo odvysíláno ‚podzimní finále‘ – čili díl před pauzou, dál bude seriál pokračovat v lednu. V tomto skvěle rozjetém dílu jsme dostali současně tolik odpovědí i dalších otázek, že by to Lost vystačilo na několik sezón – ovšem v případě Heroes je více než jisté, že na odpovědi nebudeme muset čekat několik let. Pokud bych měl srovnat, jak zakončily ‚tři hlavní‘ seriály podzimní část vysílání, pak nejhůř skončí rozhodně Prison Break, u kterého by mi skutečně vůbec nevadilo, kdyby se na jaře už vysílat nezačal, pak bude následovat Lost, jehož zakončení před pauzou mě sice nijak zvlášť nevzalo, ale přesto se vcelku těším, až se zase bude vysílat – a na prvním místě se umístí Heroes, jejichž finále mi opravdu vzalo dech a způsobilo, že co chvíli nervózně pohlížím na kalendář, kdy že už bude další díl. Takhle se to dělá, vážení – takhle si máte diváka získat. Heroes mají na svém kontě taktéž nominace na Zlatý glóbus – a to jak za nejlepší seriál, tak Masi Oka za nejlepšího herce ve vedlejší roli (za roli báječně potrhlého japonského programátora Hira Nakamury). Uvidíme, jak nominace promění, ale Heroes by rozhodně nikomu neměli uniknout.
Jak celý ten sáhodlouhý text zakončit? Vlastně ani nevím. Tak snad jen hodnocení jednotlivých seriálů, jak je vidím já (v závorce je uvedena epizoda, po kterou jsem seriál prozatím viděl):
The 4400 (3×04) – 70 %
Lost (3×06) – 70 %
Prison Break (2×13) – 15 %
Battlestar Galactica (3×05) – 85 %
House M.D. (1×13) – 95 %
Supernatural (2×07) – 70 %
Jericho (1×11) – 50 %
Day Break (1×06) – 60 %
Dexter (1×11) – 95 %
Heroes (1×11) – 96 %
Mimochodem, pokud by byl zájem, jsem nepochybně ochoten tento článek zpracovat do nějaké přednášky s ukázkami na únorový Trpaslicon 2007 (tedy za předpokladu, že se ho skutečně zúčastním), ačkoliv takovou přednášku zatím nezamýšlím. Pokud by o ni byl zájem, vyjádřete se v komentářích.
Za Věra Pohlová pattern a Tima Curryho dík!
Jsem rád, že ses pustil do House :)
To já taky :)
Vyjadreni (pokud se pocita i od plebejcu): Ano.
Docela mi dalo zabrat pochopit, co je to za reakci :) Ale hlavně aby plebejci (BTW proč plebejci?) na případnou přednášku taky přišli, minule jsem si tam povídal asi s pěti lidma :)
Jen přednášej, o trpaslíkovi už se asi nic nového nedovíme. Krom toho by to pro mě byla jedna z mála šancí, kdy se o seriálech něco dozvědět, aniž by mi nějaký trouba vyžvanil konec.
To abych pro příště nachystal spoilerovou nástěnku.
Ach jo. Kde ted mam vsechny ty dobre hodnocene serialy vzit? A co je jeste horsi kde najit cas abych to vsechno zkouknul?
Asi to omezim jen na BSG a nekde si stahnu ty Heroes.
Plebejci – ti, kteri Te osobne neznaji, o serialech nic nevedi, na Trpasliconu jeste nebyli… :-). Ale pristi rok se tam chystaji, a pokud ta prednaska bude, prijdou na ni urcite.
Pěkné a vyčerpávající :)
Ovšem s Heroes mám třeba já problém (stejně jako s X-meny), že z biologického hlediska to je (nádech)… úplná kravina.
Což sice odborníka dráždí, ale vy si toho ani nevšimnete..
hatifnat: Takové bych nenazýval plebejci, ale spíš šťastlivci (respektive teda alespoň v prvních dvou bodech :)) )
Trofo: Vyčerpávající to bylo, ano. Nicméně to vyčerpávající není, průběžně si vzpomínám na další seriály, které jsem mohl zmínit a zapomněl na ně (třeba Desperate Housewives). Ale na druhou stranu, o těch už se u nás ví dost, takže to až tak nevadí.
Trofo: Z biologického hlediska je to sice kravina, ale jelikož je to kravina, která by se mi líbila, tak mě jako informovaného laika nechává klidným.
Vis Case, dost dlouho jsem se tesil az napises tento clanek, protoze jsem tusil, co v nem bude a taky jsem se tesil az si o tom podiskutujeme, protoze jako jeden z mala jses vecny a pises svoje nazory a to se mi libi…
bohuzel ale taky bohudik se nase nazory dost rozchazeji…
jelikoz sleduji hlavne lost a heroes zamerim se na ne….
me prijde trochu nesprvavedlive co jsi napsal o lost… vis, lost je fenomen, ktery se chytil po celem svete… To muzu s chladnou hlavou rict, ze z Heroes nikdy nebude takova globalni „bomba“ …
Musi k tomu byt zamosebou nejake duvody: lost jsou proste proste perfektne namichany, dobre zahrany a natoceny serial.. je komplexni a nechybi mu mnoho… lost uz od zacatku je realny, mapuju zivot lidi na ostrove a jejich osudy a ubiha pomalu… zrejme ta chemie funguje a zabrala na miliony lido po celem svete…. tvoje argumentace s flashbacky se mi moc nelibi a hlavne ji nechapu… nevim ,kdy byly nepochopitelny… ze prilis neobjasnuji zahady mi nevadi… proste oni to taky nevedi(jak by se to taky mohli dozvedet,z niceho nic) ,tak proste proc bychom to meli vedet my??
Sledovanost v USA je dana tim ,ze lidi to sledujou a zaroven moc nesledujou a pak je to omrzi… u lost musi trochu clovek uvazovat a mit vlastni invenci, coz oni vetsinou nedelaji….
No a ted prisel milacek konzumu Heroes… Je urcite fajn, ze je strhujici a ma spad, ale me to proste nevyhovuje… proste chapu, ze dialogy nudi a lidi chteji akci ,ale co se nekdy deje v heroes je des… herci to moc nezvladaji a ty dialogy jsou podle me nekdy pritazeny za vlasy… ano, je to komiksove , ty je mas rad ,ja ne… Ale ta lidskost tam chybi… Kdyz se rizne Kate ,tak me to „mrzi“ vic, nez kdyz se pere „duch s jeckyllem a hydem“ A vubec se nedivim, ze to zrovna Amici zboznuji… Pekne si otevrou popcorn a uz jedou…
Ja nechci Heroes nejak ublizovat, ale proste spadem a akcnosti komplexni serial neudelas…
Pockej si nakonec 3.serie lost, uvidis ,ze to bude pecka… ;-)
Ja vim, ze si velky serialovy guru a ze mas na me asi spoustu argumentu..;-)
Tak pojd si vecne pohovorit, muzu byt priste i konkretnejsi…
Mej se hezky, DraNczA
Captainn: Mě by se spíš líbilo, kdyby někdy vznikl seriál který by byl založený na genetice jinak, než pohledem z vlaku ;)
Na genetice je v podstatě založeno celé jedno odvětví filmového průmyslu…a rozhodně nejde o pohled z vlaku…;)
DraNczA: Ano, Tvůj názor ‚Heroes jsou proti Lost jen nafouknutá bublina‘ jsem už četl v různch variacích asi stokrát (pravda, stejně jako jiní četli třeba moji kritiku na vývoj Prison Breaku). V podstatě jsem od Tebe ani nečetl žádný jiný. Nicméně nějak nechápu, jak si představueš mou reakci. Ty zbožňuješ Lost, Heroes Ti přijdou nic moc. Já mám Lost rád a věnoval jsem mu přes dva roky života, akorát mě občas začíná trochu nudit, protože mi začíná připadat natahovaný a trochu o ničem. Heroes jsou novinka, která má podle mě většinu ‚ingrediencí‘ právě takových, jaké by je měla mít. Opravdu netuším, jestli jí to vydrží (první sezóna Lost mi taky připadala ‚lepší’/vyrovnanější než následné díly), ale prostě teď, v tuhle chvíli, mi Heroes rozhodně připadají lepší. Co ode mě vlastně čekáš za reakci? Že Ti budu vymlouvat, že se Ti ve skutečnosti Lost vůbec nelíbí a vnucovat, jak jsou Heroes super? Proč bych to dělal? Já mám svůj názor, Ty máš jiný. Žádná objektivní pravda neexistuje.
Považuješ Lost za komplexní seriál a Heroes za konzum…fajn, tak považuj, Tvá věc a Tvoje práco. Opět – nechápu, co s tím mám já podle Tebe dělat (pokud něco). Že je něco komplexní ještě neznamená, že to je úspěšné – a naopak. Heroes je comicsový seriál a působí na mě jako ‚oslava‘ comicsu jako takového – IMHO se skvěle drží comicsového ducha a comicsových zvyklostí. Mám comicsy rád, proto se mi líbí i Heroes. Pokud někdo comicsy nemusí nebo mu jsou lhostejné, pak na něj nepochybně budou Heroes působit jinak.
Že bude konec třetí sezóny Lost ‚bomba‘, o tom tak nějak ani moc nepochybuju. Spíš by mě zajímalo, jestli to bude bomba v tom ohledu, že se v průběhu sezóny seriál vzpamatuje, nebo prostě jen ‚bomba‘ ve stylu Prison Breaku – samoúčelný šok a co největší překvapení. Máme před sebou stále ještě větší část třetí série, kdo ví. Ale vím například, že v průběhu šesti dílů třetí série nepadlo jediné slovo o tom největším ‚šoku‘ finále druhé sezóny (a nejen o tom největším). A nejsem si zkrátka jistý, jestli to je úplně dobře.
Že je Lost ‚fenomén, který se chytil po celém světě‘ vím – byl jsem u toho (pravda, s mírným zpožděním cca půl roku). A taky vím, že ‚ta chemie‘, co ‚funguje a zabrala na miliony lidi po celem svete‘ očividně fungovat přestává, protože se o Lost vyjadřuje znepokojivě stále více lidí a ostatně i sledovanost nejen v USA klesá.
Ale závidím Ti tu jistotu, s jakou víš, že ‚z Heroes nikdy nebude takova globalni “bomba”‘. Možná nebude, možná bude. Kdo ví. Já určitě ne, a Ty taky ne. Ale naopak jsem si poměrně jistý tím, že na počátku první série Lost nepochybně řada lidí říkala něco jako ‚z tohohle přece nikdy nemůže být kdovíjaký hit‘.
Ještě mě teď při opakovaném čtení zaujalo tohle: ‚Kdyz se rizne Kate ,tak me to “mrzi” vic, nez kdyz se pere “duch s jeckyllem a hydem”‘ – včera večer jsem koukal na další díl House. Eskalovala v něm jeho roztržka s vedením nemocnice. A popravdě řečeno, ta nespravedlnost vůči Housovi byla autory podaná tak skvěle, že jsem u toho byl skutečně fyzicky HODNĚ naštvaný společně s hlavním hrdinou a nebýt to uprostřed noci, dost možná bych u toho i hlasitě nadával. Kdo mě zná, ten ví, že to u mě opravdu není obvyklé. Úžasný zážitek. A přesto je to poměrně jednoduchý a ve své podstatě konzumní seriál. Takže ono to opravdu nebude jen v komplexnosti nebo konzumnosti děje…
A BTW – seriálový guru? Eh. Kde by se vzalo.
Po tom co jsem si to přečet mám docela chuť se podívat na toho Dextera. Nic jinýho mě podle popisu nezaujalo, témata mi nepříjdou zajímavý. Jediné co jsem viděl je Lost a musím říct, že mě tam štve neuvěřitelně pomalu plynoucí děj. Kolik už je to hodin videa v těch 3 (zatím necelých) sériích, a kolik se toho za tu dobu vlastně stalo? Pak mě na Lost štve, že některý lidi jsou nezajímavý a je jim věnován třeba skoro celý díl a to je pro mě nuda (příkladem budiž díl tuším ze druhé série, který je prakticky jenom o tý černošce, která *censored* a jejím manželovi). Ale musím říct, že je to dost chytlavý, já měl po schlídnutí pár dílů chuť vidět další a další! Nepamatuju si, že by mě nějaký seriál takhle chytnul. Ale tady zase musím říct, že mě to chvílema štve jak je to zpracovaný takovým způsobem, aby měl člověk chuť se dívat dál.
Sekory: Trošku jsem Ti do toho komentáře zasáhl a smazal spoilery, rád bych ten článek i diskusi udržel bez nich, aby si to mohl s klidem přečíst kdokoliv. Sorry.
Nicméně Dextera skutečně vřele doporučuju, pokud skutečně někomu nevadí sem tam nějaká krev a příležitostné záběry na oddělené končetiny a podobně (ale většina násilností se stejně odehrává mimo obraz nebo se o nich jen mluví). V tom seriálu je skutečně výtečný černý humor (což už asi vyplývá z toho námětu). Navíc může být pro někoho výhoda, že má pouze dvanáct dílů a je to v podstatě uzavřený příběh (respektive měl by být, já ještě nedělní závěrečný díl neviděl).
Dekuji za peknou reakci… Mas vskutku pravdu , ze kazdy ma cast pravdy a ze se neshodneme…
Vis , mozna jsem se trochu vyzlobil na tobe, ikdyz jses paradoxne jeden z mala ,kdo je vecny… Ostatni jen „hatujou“ co se da a vetsinou bezduvodu…
Ale vzdyt je to uplne jiny druh serialu a porovnani jsou zcestne… Ano me Heroes bavi, je to oddechovka, ale mam k Lost takovy srdecni vztah, protoze me bavi nad nim premyslel a kombinovat….A to jsem nikde jinde nazazil… Tak je pak hloupy kdyz nekdo sproste vykrikuje ze Heroes jsou skvely a Lost ne,ikdyz treba lost nepochopil…
Oba serialy maji kvality a kazdy jinde… A samozrejme , kazdy si v tv serialech hleda neco jineho….
Jen proste nechapu co je v 3.serii spatneho… Ano 1-3 se mi moc nelibily, ale 4 5(hlavne) a 6 byly lostacky… 6.jen uskodila ta medializace a nasledny lzi… Nikdy nerikal,ze to bude best ever,ale best fall.. Nikdy nerikal, ze se tam rozlusti zahada ,ale ze se najde klic(***** ***)… A kolem a kolem autori v tom 6.dilu asi ani nemohli udelat vic… dost jsem o tom premyslel… Plaz byla ted v utlumu ted od 7 zacne D****** uradovat, *** a spol se vyresil v 5, 6 dodala indicii dale… A ty hlavni tri dopadli jak dopadli… Nekomu se to libilo nekomu ne… Jelikoz by se vedelo kdyby ****** mel umrit, tak jsem se o nej nebal, ale ****** napad a provedeni bylo dobry…. Libilo se mi to,ale samozrejme me to silene nastvalo,kdyz to skoncilo…..
Pekny den…
DraNczA
Omlouvám se já, máš pravdu, ten spoiler jsem si vůbec neuvědomil.
DraNczA: I Tobě jsem ten komentář pročistil, opravdu bych rád, aby se tu neprobíral konkrétní děj žádného ze zmiňovaných seriálů. Myslete na to.
„Ale vzdyt je to uplne jiny druh serialu a porovnani jsou zcestne“
„Oba serialy maji kvality a kazdy jinde… A samozrejme , kazdy si v tv serialech hleda neco jineho….“
Já v nich hledám zábavu a to, aby mě jakýmkoliv způsobem vtáhly, získaly si mě a toužil jsem po tom vidět další díly. Je IMHO úplně jedno, jakými prostředky toho ten který seriál dociluje, podstatné je to, jestli se mu to daří. A v tomhle ohledu mi přijde jejich srovnávání naprosto v pohodě. Samozřejmě by byl nesmysl říkat třeba ‚Prison Break je mnohem lepší seriál než House, protože je mnohem akčnější‘. Ale to tu snad nikde nedělám.
„Jen proste nechapu co je v 3.serii spatneho“
To je těžké. Já bych neřekl, že je ve třetí sérii něco kdovíjak špatného – minimálně ne v tom smyslu, že by to nebylo už v předchozích (ostatně úvod druhé sezóny byl podobně rozvláčný jako úvod třetí). Ale prostě se díváme už nějakých padesát dílů víceméně na totéž a nikam moc se to nevyvíjí. Já taky velice rád spekuluju, co se děje a proč se to děje a jak to bude dál – k čemuž mimochodem je víc než dost prostoru i třeba v těch Heroes, on to není zas tak povrchní konzumní seriál, jak to z Tvých komentářů působí. Ale v případě Lost mě to trochu přestává bavit, protože to v zásadě začíná postrádat smysl (syndrom Prison Break, jen trochu jinak) – autoři nadhodí nějakou záhadu, diváci začnou spekulovat…a než se k ní autoři vrátí, tak klidně uplyne deset, patnáct dílů, ve kterých je divákům předhozeno deset dalších záhad. A když už se k ní konečně vrátí, tak ji buď akorát prohloubí, nebo na ni dají odpověď v podobě další, ještě větší záhady. Mně to prostě bere chuť o tom přemýšlet a těšit se na to, jak to asi bude dál. Je fajn, že Tobě ne, přeju Ti to. Ale v tomhle ohledu mě mnohem víc nadchli třeba právě Heroes, protože jsme za polovinu sezóny dostali tolik jasných a jednoznačných odpovědí na záhady a tajemství jako za dvě sezóny Lost. Přesto bylo nastoleno dost nových, ‚čerstvých‘ záhad, které diváky drží natěšené na další děj a v napětí. Tohle třeba oceňuju i na Desperate Housewives – děj první sezóny se v zásadě uzavřel a na prakticky všechny otázky přišly odpovědi, a přesto dokázali autoři udržet diváky v napětí na další sezónu (druhou jsem ještě neviděl celou, takže o ní mluvit nemůžu). Tohle oceňuju. Nekonečné natahování napětí prostě funguje jen omezenou dobu, pak začne zvolna nudit. Samozřejmě, pak je tu ještě přístup ala Prison Break, kdy prostě začne jít autorům POUZE o to napětí a překvapivé zvraty a na všechno ostatní začnou kašlat, čímž se překvapení stanou samoúčelnými a přestanou překvapovat, což je katastrofa dvojnásob.
„Nikdy nerikal,ze to bude best ever,ale best fall.. “
Jsem si poměrně dost jistý, že jsem viděl několik upoutávek, ve kterých byla epizoda 3×06 propagována jako nejlepší epizoda Lost vůbec. Ale hledat se mi to nechce a je možné, že se pletu. Ale ono je to jedno. Nicméně souhlasím, že 3×05 byla opravdu velice dobrá (IMO prozatím znatelně nejlepší z třetí série) a v ‚Lost‘ duchu – jen houšť.
„6 dodala indicii dale…“
Ano. Teď jde o to, kdy se jí budou autoři věnovat. Jak jsem už psal, například o největším ‚šoku‘ finále druhé sezóny (myslím tím úplný konec, pro upřesnění) jsme za uplynulých šest epizod neslyšeli jediné slůvko. To je přesně to, o čem mluvím – nahodí záhadu a pak ji deset, patnáct dílů nechají bez povšimnutí.
„Jelikoz by se vedelo kdyby ****** mel umrit, tak jsem se o nej nebal“
Myslíš jako se ‚vědělo‘ o smrti jisté postavy v 3×05? ;) Silně mi to připomíná ten výrok z předchozího komentáře, jak si jsi jistý, že se z Heroes nestane hit. Ale dál bych to neřešil, kvůli spoilerům.
No zacnu odzadu: S tim z 3×05 se to bohuzel vedelo, napsalo se to den predem na lost.cz, rikam bohuzel, clovek kdyby nechtel spoilovat, byl by prekvapenejsi…. A pokud vim, na 3×06 se neco takoveho neplanovalo, to by zrejme prosaklo… Me treba mrzi, ze uz je takrka znamo ,co se stane v 3×07( bylo to ted na foru lost) .. Jako samozrejme nic konkretniho, ale veci typu co se bude ramcove delat tam byly… To me stve a ztraci to pak ten glanc prekvapeni… Muzu osobne rici, ze 7. dil pecka asi moc nebude, spis typuju ze 8, 9, pujdou hooodne nahoru, z toho, co jsem cetl… No uvidime…
Jinak mas velkou pravdu… Me se nelibil zacatek paradoxne ani 1 . ani 2. serie… Vzdy se to pomalu rozjizdi…. Rozjede se to uvidis;-)
Jinak me tesi, ze nachazime uz dost spolecenych jmenovatelu….
Jen ted z jineho pohledu… Ja nerikam, ze Heroes je uplne povrchni, neni prilis hluboky ale ani hloupy… Jen me stve, ze proste vysvetluje zahady, to je fajn,ale nevysvetluje vztahy mezi lidma, nejsou tam silne mezilidske dialogy… A to me strasne schazi… Je to proste chytlava akce,ale proc tam paneboze nenaznacili vic co bylo pred ,jak zili predtim, co v zivote delali apod..? Proc jenom akce akce akce… ?
Pak by to bylo naprosto na 96%, takhle tam jedna inkredience chybi…
V lostech sice nic nevis, muze se ti to zdat zdlouhavy, ale je faktem , ze oni take nic nevi…
Ja v lost nehledam akcni serial a ani mi neprijde, ze to nejak extra natahuji… Porad mi prijde, ze nad tou praci premysleji a ta scena je sice az mozna zbytecne dlouha, ale malokdy mluvej hlouposti…
Jasny,jsem treba lost freak a moc si to beru,ale kdyz to takhle rozeberes, tak ma ten serial porad obravskou hodnotu… Prozatim urcite….
Jo a s temi Heroes jsem to prehnal, mozna z nich pecka ala lost bude…
P.S ..:Jestli je tam ta minulost a tyto veci uz rozebirany,tak se omluvam, nedokoukal jsem to cely jeste…
DraNczA
Hm, tak já požádám o vynechání spoilerů a konkrétních věcí a DraNczA mi napíše komentář dobře z poloviny plný spoilerů a rozebírání konkrétních situací…čili byl dost radikálně promazán…
„Ja nerikam, ze Heroes je uplne povrchni, neni prilis hluboky ale ani hloupy… Jen me stve, ze proste vysvetluje zahady, to je fajn,ale nevysvetluje vztahy mezi lidma, nejsou tam silne mezilidske dialogy… A to me strasne schazi… Je to proste chytlava akce,ale proc tam paneboze nenaznacili vic co bylo pred ,jak zili predtim, co v zivote delali apod..? Proc jenom akce akce akce… ?“
Mám dojem, že koukáme každý na jiný seriál, protože ačkoliv jsou Heroes rozhodně akčnější, rozhodně bych je nepopsal jako ‚jenom akce, akce, akce‘. Ani bych neřekl, že tam chybí hloubka (občas jsou tam naťukávána dost závažná témata). Samozřejmě, vztahy mezi lidmi se tam řeší míň, ale ono dost dobře nejde řešit vtahy mezi postavami, které se navzájem neznají…
Stejně tak mě popravdě vůbec nezajímá, ‚co bylo pred ,jak zili predtim, co v zivote delali‘, pokud to není relevantní pro děj seriálu – fakt je mi jedno, jestli hlavnímu hrdinovi někdo v pěti letech ukradl oblíbenou hračku, pokud to nějakým způsobem nefiguruje v ději (a věci, které pro děj podstatné jsou, se třeba v Heroes vysvětlují taky, ne že ne). To je popravdě taky specialita Lost, podávat pomocí flashbacků kromě pár relevantních informací taky strašné spousty zbytečného balastu, který je absolutně nepodstatný.
Case ,ja ti jasne psal, ze to je jen pro tebe a kvuli konkretnosti… Tak ze me nedelej hrisnika, kdyz jsem se chtel pouze lepe vyjadrit…
Tak mi tedy posli na mail.. DraNczA@centrum.cz … Kde ze jsou ty „hluboka temata“ v Heroes a kde je „spousta zbytecneho balastu“ v Lost… dekuji za konkretnost, kdyz to tu nelze…
Ty ovšem mylně předpokládáš, že to s Tebou chci za každou cenu řešit a že Tě chci přesvědčovat o tom, že mám pravdu.
Okey, chtel jsem jen neco konkretnejsiho….
Promin, ze jsem te tedy okradal o cas… Myslel jsem ale, kdyz uz jsi stravil tolik casu napsat tento clanek, tak by ti nemelo delat problem ho hloubeji oduvodnit… Nu coz, nevadi….
No, jeden z nás vidí v článku i v komentářích odůvodnění až dost.
Case: OT k bodum a spravnemu oznaceni – to je vec nazoru :-)
Nicméně jsem tu přednášku přesto začal zvažovat, pokud tedy na ten Trpaslicon pojedu a bude o ní zájem (ale vzhledem k tomu, o čem jsme se s Kohym nedávno bavili, bych asi tuhle starost mohl vypustit). Takový House by ostatně na con o britském humoru skvěle zapadl a Hugh Laurie na něj patři nepochybně.
My chceme přednášku! My chceme přednášku!
Skoda,ze jsi to vzdal… Nebo ze te to nebavi, nebo ja nevim…
Proste, kdyz jsi sel s „kuzi na trh“ a pustil jses do tak ozehaveho tematu, proc to nechces jeste rozvest padnymi argumenty? Kdyz nechces rozebirat dej na strankach, proc ne pres mail, nebo ICQ?
Prijde mi to jako kdybych napsal knizku o Praze a nekde mi napsal , abych mu rekl neco primo o Karlove moste a kde ho presne najdu…A ja rekl: „Ne ne, uz jsem toho napsal dost,o tom uz jsem psal“….
Case, ty to nechceš pochopit, jednou jsi prostě napsal tenhle článek a tak jsi prostě POVINEN až do konce života debatovat s DraNczOu.
IMHO by stačilo, kdybych prostě jenom uznal, že jsem se ve svém dojmu z aktuálního vývoje Lost mýlil :) (jakkoliv netuším, jak přesně se zařídí mýlit se v subjektivním dojmu)
To jsou hrozny keci Scalexi, promin… Ja si jen myslel, ze kdyz o necem pise a bavi ho to, tak proc to dale nerozvadet… Ja ho povazoval za cloveka, ktery vystupuje s vlastnimi nazory a ne jako vetsina jen s vykriky do tmy.. Tak proto jsem si s nim chtel povidat… Protoze me to taky bavi….
Koncim toto tema, snad jste si oddechli.. :-)
Tak se mejte hezky,pekne Vanoce…
Když ono ‚vystupovat s vlastními názory‘ neznamená ‚opakovat stále totéž, dokud to druhá strana nepřijme‘. Moje názory znáš, máš je i dostatečně odůvodněné (ačkoliv s tím zřejmě nesouhlasíš), nalož s tím, jak uznáš za vhodné. Jsou to moje subjektivní názory a moje argumenty, nevydávám je za žádné obecně platné pravdy. Opravdu není potřeba o tom diskutovat dny a týdny, nevidím v tom žádný smysl. To je celé. Až tak jednoduché to je.
CASE: Kdepak, tak lacino z toho nevyjdeš. Budeš tu diskutovat přinejmenším do té doby, než Gilbert vyrukuje s konkrétními Fuxoftovými chybami v titulcích StarWars!
*polk*
Tak jsem dokoukal odvysílané díly Lostu a u mě to rozhodně nebylo „No a co?“. Ale i podle hodnocení epizod na Lost.cz mám asi dost odlišný vkus než jiní diváci. Nicméně; ta prodleva je tak krvavá, že si skutečně dovedu představit, že už si to zdaleka nepustí tolik lidí.
Heroes-dynamicky,dejovy,akcni,komixovy
Lost-roztahanejsi,vic na premejsleni,“filosofictejsi“,slozitejsi
tot muj SUBJEKTIVNI dojem z tehle serialu…Sem zvedavej, esli se potvrdi spojeni Lostu a Heroes v urcitem bode a taky jak dopadne Lost kdyz odesel scenarista, to je ale ve hvezdach
btw. Jericho bylo podle me vic jak 50% krasne se rozjelo a po prapodivnejch kulhavejch postapokalyptickejch zacatcich to celkem svisti!
No, můj názor na Jericho je v podstatě opačný – po slibném začátku se to rozplizává do rozbředlé nudy.
jen taková drobnost: máš špatně číslo poslední shlédnuté epizody u Day Break
A skutečně. Kde jsem přišel k 3×04, to skutečně netuším. Díky za upozornění.
Mimochodem, opět se přesvědčuju, jak jsou podobná hodnocení relativní – Housovi jsem dal už po třinácti dílech první série 95%. Teď, když jsem se prokousal až k zatím poslednímu dílu 3×10, bych mu ovšem musel dát alespoň tak 150%. Už první sezóna se v druhé půlce ještě zlepší, druhá trochu stagnuje, ale zejména její druhá polovina je dost možná lepší než první sezóna, a třetí sezóna – ta je prozatím naprosto neuvěřitelná. Ještě štěstí, že už bude vbrzku pokračovat. Psát ta hodnocení teď, patrně by House nad ostatní zmíněné seriály dost vyčníval.
Hlavně lidi nedejte na nějaká hodnocení. Každému z nás se bude líbit víc jiný seriál .
Upřímně, jestliže Prison Break dostal hodnocení 15% po tom, co předvedl v první sérii a co se ne úplně podařilo ve druhé, nechápu proč zorvna Lost by měl být hodnocen , tak jak je :o) Z Lostu se vytratilo naprosto vše….Prison Break je alespoň nabit zvraty ,je napínavý a má spád. Zajímalo by mě, kolik lidí při shlížení takovýchto seriálů přemýšlí zda tohle nebo tamto bylo zrovna logické, kde se objevil vyloženě nějaký nesmysl apodobně.
Můj osobní žebříček :
1. Battlestar Galactica
2. Heroes
3. Prison Break
4. Lost
5. 4400
Z těch, co jsem měl možnost shlédnout…
No, Prison Break je skutečně nabit zvraty. Bohužel už nikdo neřeší, jestli ty zvraty mají nějakou logiku a smysl (=jestli by k nim mělo dojít). O tom, že by byl napínavý, nemůže být IMHO následkem toho vůbec řeč – stát se prostě může naprosto cokoliv, bez ohledu na okolnosti, předchozí vývoj, zúčastněné postavy. V PB se za současného stavu v podstatě klidně může stát, že do některé z postav prostě najednou z čistého nebe uhodí blesk a ona padne mrtvá k zemi. Panečku, to by byl překvapivý zvrat! Já to ale nepovažuju za kdovíjak napínavé, spíš otravné.
A stejně tak si nemyslím, že se z Lostu vytratilo úplně všechno. Třetí série je sice zase trochu jiná než ty předchozí, ale pořád je tam víc než dost klasických ‚Lost momentů‘.
Ale samozřejmě, celý ten článek vyjadřuje MOJE osobní názory, se kterými můžete souhlasit a taky nemusíte, nikoliv nějaké obecně platné a objektivní (takové ostatně neexistují).
Jako pekny clanek, akorat jsem se pousmal Heroes podzimni hit Scifi channel :)))
Nojo, no, blbě jsem ty stanice dohledal, kdo se v tom má vyznat…:(
Moc hezkej článek. Začnu se shánět po Dextrovi a House M.D. :)