Testovací verze Opery, vydaná tento týden, zavádí v desktopovém browseru zajímavou novinku, kterou se už předtím mohl pochlubit Opera Mini – funkci Speed Dial (doslova „rychlé vytáčení“). Při čtení popisu (výše odkazovaný text, pokus o překlad najdete zde) mi sice nepřišlo, že ji k něčemu využiji, a připadalo mi to jako zbytečnost, nicméně když jsem Speed Dial viděl v praxi, vcelku jsem změnil názor. Oč jde?
V Opeře zkrátka vymysleli zajímavý způsob, jakým využít tu obrovskou prázdnou plochu, která se před uživatelem rozprostře pokaždé, když otevře nový tab. Proč by se měl koukat na bílé prázdno, když tam může vidět něco, co mu nějakým způsobem pomůže a zpříjemní práci? Proto odteď tato plocha obsahuje kromě okénka pro vyhledávání (výchozí je nově Yahoo, nikoliv Google, ale je samozřejmě možné nastavit libovolný vyhledávač) také devět ‚okének‘ rychlého přístupu k oblíbeným stránkám dle výběru uživatele.
Každá ze stránek ve Speed Dial má přiřazenou klávesovou zkratku, pomocí které je možné ji vyvolat kdykoliv (nejen ze Speed Dial nabídky). Ve Speed Dial je pak samozřejmě možné na ni přejít kliknutím, nebo aktualizovat onen náhled (takže se dá obvykle poznat už z náhledu, jestli se na zmíněné stránce něco změnilo).
Speed Dial je podle mě ideální pro stránky, kam sice nechodím neustále (ty mám zkrátka otevřené nepřetržitě v tabech), ale zase na ně chodím tak často, že umístit je mezi klasické záložky by zbytečně zdržovalo přístup k nim (i když i ten je v Opeře už velmi dlouhou dobu možno znatelně urychlit prostřednictvím ‚nicknames‘ pro záložky).
Samozřejmě je možné funkci Speed Dial vypnout, pokud se vám nelíbí.
A pro ty, kdo by se rozhodli Operu se Speed Dial vyzkoušet jen poznamenám, že se jedná o první verzi, která tuto funkci obsahuje, tudíž se v ní vyskytují problémy (a to nejen se Speed Dial) a některé věci zatím nefungují tak, jak by v budoucnu fungovat měly. Někteří uživatelé si také stěžují na problémy se stabilitou této verze, ale já s ní nemám žádné problémy.
