Tak zase jednou odbočka k obvyklejším tématům a splnění jednoho z dlouhodobějších restů. Před časem jsem vytvořil video, které srovnává zvuk technologií CMSS 3D (výhradně karty firmy Creative Labs) a Dolby Headphone (celá řada karet, ale primárně především po zvukové stránce skvělé karty řady Asus Xonar), sloužících k přehrávání prostorového zvuku v případě, že máte k dispozici pouze sluchátka a nikoliv surround systém. Každý z těch dvou systémů má svá specifika, jak je ostatně poznat ze srovnání. Podotýkám pro jistotu i tady, že je nezbytně nutné použít sluchátka, na reproduktorech to fungovat nebude, a pokud máte zvukovou kartu, která umožňuje použití nějaké z těchto nebo podobných technologií, je třeba, abyste si ji v mixeru karty po dobu přehrávání tohoto videa vypnuli, jinak uslyšíte něco docela jiného, než byste slyšet měli.
24
2011
Kupte si iPhone!
Na Twitteru se dnes strhla taková menší smršť poté, co vyšlo najevo, že Vodafone nabízí pro náš specifický trh nedotovaný iPhone o takřka dva tisíce korun dražší než oficiální český Apple Store.
Viz několik příkladů níže. Všimněte si, že zpočátku o tom pracovnice PR oddělení, které mají Twitter na starosti, zřejmě ani nevěděly. (Edit 26.10. – viz poznámka na konci textu). Rozhovory jsou řazeny víceméně chronologicky:
20
2011
Rage (podruhé a kompletněji)
Když jsem psal předchozí příspěvek o hře Rage, myslel jsem, že se k ní už více vyjadřovat nebudu. Ale z více důvodů jsem se nakonec rozhodl jinak, takže se do toho pusťme ještě jednou a poněkud detailněji.
11
2011
Nerecenze Rage
Takový drobný příklad ze hry Rage. Psal jsem ho dneska trochu zkráceně na Google Plus, ale pak jsem si řekl, že bych ho mohl hodit i sem. Podotýkám, že to sice je jen zhruba po hodině herního času, ale zatím všechny úkoly, které v té hře byly, probíhaly velice podobně. Mimochodem zajímavé je i to, že zmínky o druhořadosti příběhu nelžou – tahle hra se skutečně s nějakým příběhem nepáře. Hlavní hrdina se ocitne v herním světě (který je pro něj naprosto cizí a velmi nepřátelský) a bez jakéhokoliv vysvětlování co, kdo, proč a jak už mu o dvě minuty později někdo stereotypně zadává mise. Takové ignorování příběhu mi až vyrazilo dech – nečekal jsem výpravné cutscenes, ale takovou strohost jsem nečekal taktéž. Nicméně, zpět k onomu příkladu herního scénáře:
10
2011
iFail?
Když se světem rozběhla zpráva o smrti Stevea Jobse, shodou okolností jsem právě sledoval (a na Google Plus komentoval) keynote, v níž byl představen iOS 5 a iPhone 4S. Mám ve zvyku keynotes Apple sledovat, byť se zpožděním a na YouTube (nesnáším Quicktime) – ani ne tak kvůli produktům (byť mě pochopitelně zajímají), ale spíš kvůli způsobu, jakým je Steve Jobs prezentoval. Tentokrát jsem tedy byl primárně zvědavý na to, jak bude prezentace vypadat bez něj (a netušil, jak definitivní tato podoba bude). Silně mě ale zajímala i z jiného důvodu – totiž kvůli bědování nad mizerností a nezajímavostí prezentovaných produktů, které se rozběhlo internetem ihned po skončení přímého přenosu a nebýt oné druhé významné události s touto firmou související, patrně by v neutuchající síle pokračovalo dodnes. Chtěl jsem zkrátka vědět, zda byla prezentace skutečně iFail, jak ji mnozí hbitě překřtili.
06
2011
Steve Jobs
Obchodní politiky jeho firmy mi mnohdy vadily a vadí mi stále. Její výrobky mě v mnoha ohledech oslovily méně než jejich nadšené příznivce (ale na druhou stranu více, než se povedlo spoustě těch konkurenčních). Mnohdy jsem se rozčiloval nad tím, že jako onen jím citovaný velký umělec jeho firma prostě něco někde ukradla a pak to vydávala za svou revoluční inovaci, jaké se nic nevyrovná, nebo kroutil hlavou nad bizarními patentovými spory. A mnohdy jsem si z něj či jeho firmy dělal zcela nepokrytě legraci.
Ale žádná ze jmenovaných skutečností nemění nic na tom, že jsem ho současně považoval (a pochopitelně nadále považuji) za jednoho z nejvýznamnějších lidí moderní historie, za člověka, který dokázal fascinujícím způsobem odhadnout potřeby svých zákazníků a také za geniálního obchodníka, který vás několika slovy dokázal skálopevně přesvědčit o tom, že právě jeho výrobky jsou ty nejlepší na světě a musíte je mít i v případě, že vás do té doby příliš nezajímaly. Netuším, jak by bez něj vypadaly v současné době operační systémy, počítače, telefony či audiopřehrávače. Nemám nejmenší tušení, zda a jak by vypadaly filmy od Pixaru (při jehož vzniku sehrál zásadní roli, pokud to někdo nevěděl, a až do doby, než byl Pixar odkoupen společností Disney, byl jeho CEO). Nevím, jak by dnes vypadaly mobilní telefony a zda a jak by vypadal Android. Vím jenom jedno – vypadaly by zcela určitě docela jinak. Možná líp, možná hůř, ale zkrátka jinak. A epitaf ve smyslu „bez něj by náš svět vypadal jinak“ je ve svých důsledcích mnohem významnější, než by se ze zdánlivé triviálnosti takového výroku mohlo zdát.
R.I.P.
Edit: Pixy skvělým způsobem shrnul, kdo že to ten Steve Jobs vlastně byl a čím byl výjimečný. Jeden z nejlepších textů na tohle téma, který jsem dnes četl.
26
2011
„Pařenice“ ještě jednou a vážněji
Přemýšlel jsem nad tím, zda je někdo natolik odvážný a vytrvalý, aby si v předchozím příspěvku našel „přidanou hodnotu“ informací, které jsem se do něj navzdory parafrázovitě pekelné formě pokoušel nenápadně vetkat, ale nakonec jsem dospěl k rozhodnutí, že si všech svých pěti čtenářů vážím natolik, abych jim alespoň celý text přepsal do normální lidské řeči. Nebudu už znovu linkovat obrázky ani linky na Android Market, čistě textově a tentokrát tedy zcela vážně.
