Living at the edge of the world

Poslední dobou se nostalgicky vracím k některým starým záležitostem nebo koníčkům. Respektive v případě koníčků bych se spíš rád vracel, ale moje koníčky byly odjakživa finančně dosti náročné, takže to nejde tak snadno.

Kdysi dávno jsem se například poměrně hodně věnoval astronomii – sice amatérské, ovšem v organizovaných podmínkách astronomického kroužku, jehož založení se datuje, pokud si pamatuji, někam do šedesátých let, a který stále funguje. Jestli dobře počítám, tak jsem v něm působil nějakých dobrých osm let, pak se objevily další zájmy a času bylo i tak míň než dřív, pak to zkomplikovala i práce… Rád bych se tam ale někdy zase zašel podívat, jak to tam vypadá dneska, nicméně vzhledem k tomu, že to teď mám přes polovinu republiky, to moc reálné není…:/

Každopádně mě poslední dobou zase noční obloha začíná víc a víc přitahovat a pokukuju po tom, jaká je nabídka dalekohledů. Při té příležitosti jsem na internetu narazil i na zmínky o současné amatérské astrofotografii, která v poslední době zásluhou digitálních fotoaparátů zažívá dost výrazný rozmach. Pro fotografování deep sky objektů se v amatérských podmínkách nejčastěji používají digitální zrcadlovky, kterým jednoznačně kraluje Canon 300/350D. Ale například pro fotografování planet se překvapivě používají i mírně upravené obyčejné webkamery. A někteří pak s těmito webkamerami fotografují i zmíněné deep sky objekty a kupodivu dosahují v rámci možností leckdy poměrně překvapivých výsledků. Na ash’s Astro pages se můžete podívat na to, co takový nadšenec s webkamerou dokáže (v galerii jsou nicméně i fotografie z lepších přístrojů).
A pokud by někoho zajímalo, jak je na tom astrofotografie v českých podmínkách, pak vřele doporučuji navštívit Astro-fórum.

A druhé nostalgické zastavení je hudební. Patrně se teď u řady lidí znemožním, ale po strašně dlouhé době jsem vyštrachal desky Prázdniny na Zemi, Ulice a Laboratoř od skupiny Olympic. Byť si o řadě skladeb Olympicu myslím svoje, zmíněné tři desky považuju za velice dobré – přinejmenším na tehdejší možnosti (Prázdniny na Zemi vyšly v roce 1979). Je sice pravda, že kvalita zmíněných desek jde postupně dolů v pořadí, v jakém jsou uvedené – na Laboratoři už jsou pak některé skladby poměrně dost…bizarní… Ale přesto mě překvapilo, že ty desky u mě vcelku obstály i teď, kdy už jsem ‚zmlsaný‘ tvorbou jiné úrovně. Ale zejména Jandova kytara a Broumova basa prostě jasně dokazují, že tihle pánové prostě umí hrát velice slušně a nápaditě (tehdy, dneska se Janda běžně vykrádá). Takže pokud snad někdo nezná, pak minimálně Prázdniny na Zemi doporučuju zkusit – některé texty je sice potřeba brát vzhledem k době a atmosféře jejich vzniku s rezervou, ale na druhou stranu u nás v těchhle dřevních dobách mnoho koncepčních alb nevyšlo. Prázdniny na Zemi jsem viděl přirovnávat k české Dark side of the moon. Ta je sice v úplně jiné lize, ale zas až TAK zcestné to přirovnání taky není.
Krom toho jsem zjistil, že Olympic vloni tyhle tři desky resuscitoval a vyrobil nejen jejich nové studiové verze, ale dokonce existuje i DVD z koncertního turné Trilogy, navíc za velice příznivou cenu. Zvažuju koupi, byť by mě zajímalo, nakolik je to DVD zajímavé pro muzikanta, pro kterého je na podobných DVD nejzajímavější koukat kytaristům na ruce – což dokáže mizerný střih dokonale zabít. No, uvidíme…

Buďte první, komu se článek líbí.

Znelíbit