Taková všehochuť věcí, na které jsem narazil:
Pokud jste záviděli lidem s Playstation hry řady Guitar Hero, už nemusíte. Pro PC totiž existuje alternativa, která je dokonce zdarma a navíc multiplatformní (Win, Linux, Mac) – Frets on fire. Umožňuje i import uživatelských skladeb. Ovladač ve tvaru kytary sice chybí, nicméně ovládání je navržené takovým způsobem, že je nejlepší uchopit klávesnici do rukou jako kytaru a ‘hrát’.
Na Lupě se dnes objevil tragikomický článek o zážitcích s objednáváním dotovaného telefonu u Vodafone. Paradoxně asi hodinu poté, co jsem se tu u něj smál a chytal za hlavu, jsem se dozvěděl, že ačkoliv jsem v pondělí strávil na pobočce České Spořitelny téměř třičtvrtě hodiny a s velmi ochotnou a schopnou úřednicí jsme se snažili v jejich systému zajistit, aby mi PIN k nové kartě nebyl odeslán na adresu trvalého bydliště, ale na korespondenční (a několikrát jsme i kvůli tomu předělávali celý formulář), mi tento přesto byl doručen na adresu trvalého bydliště 300km daleko (a samozřejmě do vlastních rukou). Takže doporučuji smát se při čtení tohoto článku obezřetně ;)
No a konečně jsem víceméně tamtéž narazil na výtečný článek Linux is NOT Windows, který velice rozumným způsobem vysvětluje důvody, proč vznikají v Linuxu mezi ostřílenými uživateli a nováčky často neshody. Výtečné čtení – český překlad je zde.
S Vodafounem jsem si onehdá užil zábavu zvanou – aktivace karty. Je to vskutku hračka, stačí asi dva dny a několik telefonátů a vše je zařízeno.
Vodafone ani Česká spořitelna nemají patent na rozum. Výpisy z účtu od KB mi chodily na nějakou nesmyslnou adresu a vracely se do banky jako nedoručitelné a již po třetím ohlášení správné adresy se mi začaly objevovat v poštovní schránce.
Obávám se, že ‘mít patent na rozum’ neznamená ‘být jediný, kdo dělá chyby’…