XP už dlouho skoro nepoužívám. Když je ale používám, mám v nich vypnutý odkládací soubor. Ostatně, se 4GB paměti mám RAM víc, než je ten systém vůbec schopen obsloužit.
Dnes po dlouhé době v XP spustím jednu novou aplikaci. Ta vzápětí nahlásí, že ji s vypnutou odkládací pamětí spouštět nesmím (aniž by si zjistila, jestli jí náhodou dostupných cca. 2.7GB paměti nebude stačit. Evidentně ne (kecá, pochopitelně).
Znechuceně jdu zapnout odkládací soubor a nastavuji symbolický 1MB. Windows okamžitě zahlásí, že takhle by to tedy nešlo, protože minimální velikost odkládacího souboru je 2MB. Měním tedy nastavení na 2MB a odklikávám OK.
Jakmile se vrátím na plochu, okamžitě na mě vyskočí bublina, že systém má nebezpečně málo volné odkládací paměti a proto prý její nastavení automaticky zvětšuje dle potřeby systému.
Dívám se znovu do nastavení, ale vidím tam stále 2MB. Spouštím aplikaci znovu, opět křičí, že nemá odkládací paměť. Vzpomínám na základní pomoc při řešení problémů a aplikuji metodu „vystoupil nastoupil“.
Po restartu se znovu dívám na využitou odkládací paměť. Systém mi evidentně nastavil naprosté minimum, které potřebuje pro chod. Dívám se na něj. Systém v odkládací paměti právě zabírá 3380MB.
Občas mám správu paměti ve Windows vážně MOC rád….
Ja na sluzebnim stroji zacal s nejakou hodnotou (kterou uz si nepamatuju) a postupne ji jednou za cas, kdyz si vzpomenu, snizuju na polovinu a sleduju, jestli se nahodou nezacne dit neco podivneho. Momentalne jsem na 128 MB a nejak mi zatim nic nerve. Ale praci Windows se swapem jsem tez nikdy nejak nepochopil.
To ani autor.
Mě fascinuje, že je tam sice výslovně ruční nastavení, ale když systém na základě čehosi nespecifikovaného usoudí, že to je špatné nastavení, tak ho prostě směle ignoruje.