Je to tak. Přesvědčuju se o tom znovu a znovu. Máme k tomu zřejmě nějaké přirozené sklony. Nevidíme si na špičku nosu a už dávno by bylo načase, aby nás to pořádně vytrestalo. Zatím se tak bohužel nestalo. Proč si to myslím? Protože máme strach ze všeho nového a bojíme se toho do té míry, že sami sobě dokážeme skvěle obhájit, proč vlastně máme pravdu. Jen jaksi nevnímáme věci v širším kontextu.
Když přišel Kaplický se svým blobem, připadlo mi to jako naprosto šílený nápad. Cože, něco takového by mělo hyzdit Prahu? Taková hypermoderní zrůdnost? To si někdo jistě dělá legraci. Naprosto přirozená reakce většiny Čechů. Jenže pak, jak se o Kaplického blobu mluvilo víc a víc, jsem si uvědomil věc, která mi předtím k mému úžasu vůbec nedošla, a začal jsem mu naopak fandit, protože se mi jeho originalita a netradičnost zalíbila. Věc velice prostou – kde v Praze nebo koneckonců v ČR byste byť jen vzdáleně podobnou a přitom moderní stavbu našli? Co se architektonické stránky týče, je Česká republika spíš takový skanzen. V podstatě tu nemáme žádnou novou stavbu, která by byla nějakým způsobem netradiční a zajímavá (což blob jistě měl být, ať už se vám líbil nebo ne). Podívejte se třeba na Londýn a jeho Gherkin, novou radnici nebo Millennium Dome. Nebo na Paříž, která je moderní a netradiční architekturou nabitá. Pražané si zvykli i na Žižkovský vysílač a to je myslím stavba na vysílač sice poměrně zajímavá, ale přesto (ať se na mě nikdo nezlobí) na stavbu v centru města poměrně ošklivá a hlavně spíš čistě praktická – vysílač prostě potřeba byl. A Černého batolata to zas tak moc nezachraňují (i když přece jen aspoň trochu). Tančící dům – možná zajímavý, ale dost zastrčený a „neviditelný“. Mimo Prahu – Ještěd? Nenechte se vysmát – jakkoliv je Ještěd pozoruhodný, silně chátrá a stává se z něj spíš ruina (velmi smutné, ale je to tak). Navíc se zdráhám označit za moderní stavbu něco, co vyrostlo před padesáti lety. Mimochodem, jak kontroverzní asi Ještěd, dnes skoro symbol české moderní architektury, v době své stavby musel být? Hádám, že by svou tehdejší kontroverzností hravě strčil nějaký blob do kapsy. Jenom si tenkrát patrně nikdo moc nedovolil říct to nahlas. A přesto získal hned několik mezinárodních cen, dodnes bývá uváděn v seznamech zajímavých staveb světa a proudí na něj davy turistů. Na Kaplického blob by se bývaly zcela bezpochyby jezdily podívat davy turistů z celého světa. Ale je to dobré, podařilo se nám uhájit krásu Letenské pláně (sarkasmus, pokud to není jasné) a odporný kontroverzní chrchel ji hyzdit nebude. Výhled na polorozpadlý fotbalový stadion, sousedící oprýskaný činžák a zchátralou budovu ministerstva vnitra bude stále stejně krásný. Hurá, vyhráli jsme!
Před nedávnem jsem si na tyhle svoje pocity vzpomněl znovu. Na Letné by chtěli postavit sochu Michaelovi Jacksonovi. Cože, Jacksonovi? Tomu úchylovi a przniteli dětí? U nás v Praze? A proč? Copak je s Prahou nějak spojený? Jděte s takovými nápady někam, ať mu postaví sochu někde jinde! Národ byl při té zmínce opět spravedlivě rozzuřen. Jenže…proč mu vlastně sochu v Praze nepostavit? Komu to vadí? Komu to ubližuje? Není to tak dávno, co u nás stály na každém rohu sochy tyranů a masových vrahů a skoro nikdo si netroufl proti tomu nic říct. Teď by tu pár nadšenců chtělo postavit sochu jedné z největších osobností hudební scény dvacátého století. Taková drzost! V žádném případě! A přitom by opět Praha získala ojedinělou zajímavost, která pro změnu není několik století stará, ale je aktuální, a bezpochyby by přitahovala pozornost řady lidí z celého světa. Ale kdepak, nic takového tu rozhodně nechceme. To bychom za chvíli mohli třeba taky chtít v Praze stavět symbolický hrob někomu z Beatles, třeba Lennonovi…moment…
Včera jsem si na obě zmíněné věci vzpomněl znovu. Úřad pro ochranu osobních údajů rozhodl o tom, že u nás Google má zakázáno pořizovat snímky pro svou službu Street View, protože mají kameru umístěnou příliš vysoko a mohou tak zabírat místa, kam běžný chodec nevidí. Nepřípustné! Hanba! Nám nikdo nebude zvědavě koukat do talířů! Co si o sobě ten Google vůbec myslí? To se jim musí zatrhnout! A zatrhlo. Můžeme být na sebe pyšní. Podařilo se nám ČR dostat na špičku žebříčku paranoiků světa. Co na tom, že dnes celá řada turistů využívá Street View při plánování svých dalších cest, že si s pomocí Street View vybírají hotely, hledají zajímavá místa, obchody, restaurace? Co na tom, že tahle služba slouží dobré věci? A to ani nespočítám, kolikrát jsem se díky ní podíval na místa, která patrně jinak nebudu mít nikdy šanci vidět. „Mámo, dobře, že to těm šmírákům zatrhli, představ si, jak nám celej internet vočumuje na Gůglu jahody! A eště přitom prej stahujou data z počítačů! Co kdyby přišli na to, že sem nafixloval přiznání? Depak, jedině dobře. Voni tyhlety ouřadové vobčas jsou docela užitečný, co?“
Vůbec bych se nedivil, kdyby Google prostě v reakci na tenhle zákaz stávající Street View pro ČR prostě zrušil. Vlastně spíš naopak – vlastně bych si přál, aby to udělal. Protože přesně to si zasloužíme – abychom postupem času přestali ostatní svět naprosto zajímat. Jsme zaprděnci a libujeme si v naší ulitě, do které si nenecháme dobrovolně zatáhnout nic, co by mohlo být jen trochu netradiční, zajímavé nebo moderní. Dobře nám tak. Jen je škoda, že se aspoň podobným způsobem nebráníme vnějším vlivům v případech, které jsou pro nás v důsledku mnohem negativnější, než by kdy byť jen okrajově byla jedna zelená budova na Letné nebo pár fotek na internetu…
Tak osobně bych Kaplického knihovnu za humny mít nechtěla; ani ne tak kvůli tomu, jak by ta stavba měla vypadat (i když se mi, přiznám se, ani trochu nelíbí), ale kvůli tomu, že by se tak knihy octly někde v pryč, místo aby byly v těsné blízkosti humanitně zaměřených fakult Univerzity Karlovy. Socha Michaela Jacksona je mi naprosto ukradená. Zákaz Street View mě taky štve, protože ty argumenty, které v té kauze padly, jsou podle mě dosti scestné. Pro mě osobně je Street View velmi užitečná funkce, zvlášť s mým prakticky neexistujícím orientačním smyslem.
Myslím ale, že tady nejde jenom o odmítání něčeho moderního nebo netradičního, ale o celý proces změny. Vidím to i u sebe – jsem ráda, když se fungující věci nemění a i u těch nefungujících váhám dlouho, než se donutím s nimi něco dělat. A pak se rozhoduji a zařizuji se podle toho neskutečně zbrkle, jako bych se bála, že si to zase rozmyslím a veškerá šance na změnu se ztratí v nedohlednu. Řekla bych, že ta touha po neměnnosti obecně, tedy nejen v otázkách nahlížení kultury, ale i v životě, je pro Čechy dost typická.
podepisuju.
Praktická stránka zamýšleného umístění knihovny na Letné je samozřejmě zase docela jiná věc.
Jenom něco málo k tomu Street View. Já vím, že výklady zákonů jsou ošidné a mnohdy je to prostě sporné a záleží skutečně na konkrétních lidech, zda něco zakážou, nebo ne (protože na jejich místě by jiní lidé podle stejných zákonů postupovali jinak), ale přistupme na chvíli na variantu, že to v tomhle případě nebylo sporné ale jednoznačné (nevím, zda je toto skutečností, ale pro tenhle příspěvek s tím tak budu operovat). Pak tomu úřadu skutečně nezbylo nic jiného, než to zakázat, protože ve chvíli, kdy mu přijdou stížnosti lidí, což přišly, tak se tím úřad zabývat musí a musí vydat rozhodnutí (dle našich zákonů). Na druhou stranu tohle pro firmu typu Google nebude žádná novinka, s podivnostmi lokálních zákonů se musí potýkat nejspíš v každé zemi (a budou v tomhle ohledu i podstatně podivnější země, to si nenamlouvejme) a holt to musí ustát.
Samozřejmě můžeme pak hodiny debatovat o tom, jestli je ten zákon v pořádku, jestli by se neměl změnit, případně kdo ho připravil tak, jak vypadá, ale nic to nemění na tom, že tu jednou je a platí, Google neGoogle.
(Plus teda v dnešní době jsem popravdě řečeno rád za jakýkoliv zákon, který se vůbec nejakou ochranou soukromí zabývá, čím větší ochranu požaduje, tím dle mého lépe. I když kvůli tomu pak mají potíže jinak jistě užitečné služby.)
Zaprděnecká anonymita je pohodlná a život k ní většinu z nás dřív nebo pozdějš dovede. Každopádně je to legitimní životní styl v mezích osobních svobod a narušovat je/ho ve jménu jakési moderní hračky není tak docela košer.
Vystihl jsi to dobře. Zcela se s tvým názorem ztotožňuji ;-)
Zdejším komentujícím: Jenže Street View reálně žádné soukromí neohrožuje. Ať mi dá někdo příklad, který by nebyl k smíchu… Naproti tomu už jsem nejednou našel místo schůzky právě díky Street View, nemluvě o prohlížení zajímavých míst v zahraničí.
No a k všeobecnému vyznění článku: Naprosto souhlasím. Je to jen jedna z mnoha věcí, které mě na té naší národní povaze děsně serou.
Velmi pěkně sepsáno, naprosto souhlasím se vším uvedeným.
Kaplického knihovna by byla na Letné umístěna cca 4 stanice tramvají od místa, kde je NK teď, tzn. kousek od stanice metra A (jako NK – Malostranská a Hradčanská je fakt rozdíl) + na linkách mnohem více tramvají, než je NK teď. Jak tragické umístní, opravdu nechápu, jak mohl někdo něco takového vymyslet…
– umístění OK
– skvělá originální stavba
– novou knihovnu potřebujeme.
…a bude kulové.
Ano, jsme idioti.
Btw. Jacksona NE! (téměř kohokoli jiného klidně)
S některými věcmi souhlasím, s některými ne.
Pozastavím se u Kaplického knihovny. Můj názor je ten, že ta budova by byla moderní tak možná před 10 lety. Ano, je hezky navržená, i pořešená uvnitř, jenomže pokud chce někdo fakt moderní architekturu, musí se podívat na trendy třeba v USA nebo v Japonsku. Tam se už upouští od nablýskaných monster pokrytých slupkou za skla, kompozitů a já nevím čeho. Dnešní města se začínají rapidně přehřívat atd. takže se začínají stavět budovy (a upravují se stávající) aby v nich bylo integrován co nejvíce rostlin, ve fasádě, okolí i uvnitř. Taková budova pak svoje okolí neotepluje, ale ochlazuje. To je podle mě moderní architektura, ne to co udělal Kaplický, doba takových staveb už je pomalu ale jistě pryč…
V mnohém s tebou souhlasím a i já mívám tento pocit. Tušíš, že teď přijde nějaké to ale. Nepřijde tak docela. Přijde otázka. Proč jsme takoví? Proč jiní takoví nejsou? A nebo se nám to tak zdá? člověk je přirozeně kritičtěší ke svému blízkému okolí a ke svým nejbližším.
Můžeme pátrat v historických souvislostech, řekněme tak od Bílé hory. Zamontovat do toho celé popletené národní obrození ( ze kterého jsme dodnes nevyrostli ) . Permanentní odliv schopných a odvažných trvajíci skoro 70 let. Z toho pak vyjde, že to zase není tak špatné, rozhodně tu je k žití. Jinde by se žilo líp, jinde hůř. ( blbé klišé, vím). Jenže to nám nepomůže a všechno se na to svalovat nedá. Zmiňuješ 2 věci. Blob a Street View. K Blobu: Napřed se mi to velmi nelíbilo. Pak se mi nelíbil průběh soutěže. Nicméně po shlédnutí výstavy jsem uznal, že to opravdu bylo nejlepší, co bylo přihlášeno. Ale souhlasím s názorem své ženy, že Kaplický udělal mnohem lepší věci. Nicméně, návrh není realizace, takže to nejde úplně hodnotit, dokud to nebude stát. To co se kolem toho dělo za tanečky, to je prostě náš český kabaret. Hašek nebo Cimrman by to nenapsal lépe… ( O tančícím domu nebudu nic psát, paskvil zůstane paskvilem i když se na něj přijede podívat celý svět a z Bajkonuru na Žižkově bych zvracel pokažde, když ho zahlídnu)
Jak z toho stavu zaprděnosti ven? Pomalu, ale věřím, že cesta je. Žádná revoluce, jen vytrvalá snaha měnit to, co měnit dokážu. Co tím myslím? Asi se už budu opakovat. Bývalý dlouholetý ředitel Guggenheimova muzea Thomas M. Messer ( původem z Čech) řekl ve svém rozhovoru pro Mladý svět (!) :“ kultura není to co je v galeriích, kultura začíná před vaším domem, na chodníku“ Přesně to vystihl, líp to ani nejde. Všichni řešíme Blob, Tančící dům… dokud nám nebude vadit že se chodník po rozkopání nevrátí do puvodního stavu, ale jen zazáplatuje, není šance na nějaké velké zlepšení. Takže možná a teď už si to trochu zlehčuju, byl u nás Street View vykázán aby nebylo ve světě vidět, jakej tu je po ulicích bordel a jak nevkusně „zdobíme“ své domy přišernou grafikou a podobně. Jojo, to by bylo krásný, ale to je utopie. Nicméně, vzít koště, nebo se oholit, to můžu. a svět se uplně malinko změní. Krok za krokem, víc se usmívat a tím rozbíjet blbou náladu. Málo akční? Asi jo. Jestli je leší plán, sem s ním!
Když už jsem nakous Google. Myslím, ( nevím), že tak bohatá a zkušená společnost by měla znát předem jaké zákony a omezení platí ve které zemi. Přístup, uděláme to a když to někomu bude vadit tak ho rozmažem, je arogantní a je z pozice síly. Google mě sice pomáhá svými službami, ale mnohem více mne děsí. Pokud se v jednom místě kumuluje tak obrovské množství informací a současně klíč k jejich poskytování je to důvod ke strachu neli přímo k panice. Jsem sám, kdo má tenhle pocit? A k českým ochráncům soukromí. ( opět přihřeji svou polívku) Jak to že nikomu nevadí, že živnostníci- fyzické osoby mají jako DIĆ své rodné číslo a jsou povinni ho všude udávat. Neboli, každý ví mé datum narození, pohlaví a tak dále. To je, ve srovnání s Google view myslím mnohem horší. ( sepsáno po snědení 8 švestkových knedlíků, snad to bude k přečtení).
No ja věděl že něco popletu, ten anonym jsem já….
Jelena: Mám se ptát, proč „Jacksona NE! (téměř kohokoli jiného klidně)“, nebo toho budu litovat?
Já bych se spíš zeptal, proč Jacksona ano.
S nadpisem článku souhlasím, ale ty příklady mi nepřijdou zrovna moc šťastné. Spíš než na naši malost ukazují na syndrom brouka pytlíka. Každý Čech je přeci odborník na architekturu, ochranu soukromí a koneckonců i to umění v ulicích.
r0b0t: Na to, proč ano, jsem snad v textu odpověděl – protože nevidím žádné dostatečně racionální důvody, proč by to někomu mělo vadit, a protože by to byla pro Prahu, potažmo ČR pozitivní zajímavost. Líp na to „proč ano“ odpovědět neumím.
Jinak tím nechci říct, že postavení té sochy nějak aktivně podporuju. Je mi v zásadě vcelku ukradená. Jen mi jaksi nedává smysl, proč proti ní spousta lidí tak brojí. Teda pokud pominu možnost, že jsme v ČR tak dokonale zpracovaní mediální masáží, že skutečně většina lidí považuje Jacksona především za podivného ukvíkaného kašpárka, co ve volném čase ohmatává malé děti, a skutečnost, že celá řada faktů byla ve skutečnosti pravděpodobně (např. dle komentářů lidí, co ho znali nebo s ním spolupracovali) dost jinak a že třeba i pro některé svoje výstřednosti měl ve skutečnosti docela racionální důvody. A pak je tu ještě ta drobnost, že to byl nezpochybnitelný hudební génius (což říkám jako někdo, kdo jeho hudbu až tak nemusí).
A Jelenina reakce ve mně ředevším tím dodatkem „takřka kohokoliv jiného ano“) vzbuzuje dojem, že se za jejím radikálním odmítáním ukrývá právě nějaký takový naprosto nesmyslný argument ala Blesk.
Já myslím, že na Letné by mohla jako pozitivní zajímavost fungovat spousta soch mnohem vhodněji. Prostě nechápu, co má Jackson společného s Letnou, Prahou nebo Čechy. Já jsem vlastně proti libovolné jednoduché soše obecně, protože si myslím, že ten prostor má mnohem větší potenciál.
V tom případě se neptej „proč Jackson?“, ale spíš „proč socha?“… A bude to naprosto korektní otázka a nic proti ní nebudu mít. Stejně tak nemám nic proti dotazům typu „byla spousta lepších návrhů a vždycky byly zamítnuty, proč tenhle ne“, které se ozývají.
Jackson má s Letnou společného to, že na ní zahájil své poslední světové turné. Je to úplně stejně relevantní argument jako v případě spousty jiných soch či památníků všude po světě.
Každopádně mi přijde, že se tu diskuse naprosto zbytečně zaměřuje k dílčím bodům, které nebyly až tak podstatné, místo toho, aby se diskutovalo (nebo nediskutovalo, protože ono k tomu asi tak moc nejde říct) o tom, o čem to příspěvek byl celkově.
Case: Z naprosto sobeckých důvodů: nemám ho ráda. Navíc si nemyslím, že je to osobnost, která si „zaslouží“ sochu zrovna na Letné, tj. na místě, které má hodně lidí spojeno s určitými zásadními událostmi a obdobími v naší historii. Nepřijde mi na to dost „důstojný“ – ano, je to čistě můj subjektivní pohled a nemusíš s ním souhlasit. Chápu, že se zapsal do hudební historie, ale zaprvé si nemyslím, že se řadí do stejné ligy s Beatles, Johnnym Cashem, Frankem Sinatrou, Elvisem Presleym apod. – proč ne sochu třeba pro někoho z nich?), za druhé se nemohu zbavit pocitu, že na Letnou patří spíš někdo spojený s českým národem – když zpěvák, tak třeba Karel Kryl. Sochu na Letný klidně, ale jinou. Sochu Jacksona klidně, ale jinam.
Co dělal ve svém soukromí je mi upřímně řečeno fuk, podle toho lidi neposuzuju. Takovej Masaryk byl starej sukničkář, ale na Letný by mi nevadil…
Case:
nevím, jestli zrovna dva tebou zmiňované příklady demostrují tu ideu zaprděnosti. Zrovna Blob a Jackson, jako umělecká díla, mohou způsobovat odmítání čistě z estetických důvodů. někomu se prostě blob líbit nemusí a imho to neznamená, že je hned zaprděnec.
Co se mě týče, blob velice ano (ikdyž na výstavě v DOXu jsem viděl i hezčí Kaplického věci), Jackson velice ne. Jacksona celkem můžu, ale myslím, že máme mnoho postav české historie, které by si sochu, na takto významném místě, zasloužili mnohem víc. (podobně jako Jelena)
Obecně k té zaprděnosti: Z dost tvých článků mám pocit, že jsi spíš pesimista, že? (Všimni si, že se tu např objevují recenze takřka výhradně na díla, která tě něčím zklamala a naštvala. Alespoň na mě to tak působí.) Já jsem spíš někde na hraně optimisty/realisty, takže to zdaleka tak černě nevidím. Myslím, že tohleto vnímání okolního světa a života hodně souvisí s povahou. Já třeba nemám pocit, že bychom byli nějak výrazně horší než srovnatelné národy.
Pokud se tu skutečně objevují takřka výhradně recenze na díla, která mě něčím zklamala a naštvala (přičemž musím podotknout, že takový pocit ani moc nemám, ale statistiku si fakt nevedu), pak to má velice prosté důvody: kritičtější věci se líp píšou (nemyslím, že to jakkoliv souvisí s povahou autora, to je IMHO prostě fakt – psát dostatečně zajímavě o něčem, co se ti líbilo, je mnohem těžší), obvykle lidi víc zajímají než nějaké „oslavné ódy“ a v neposlední řadě je tu taky skutečnost, že když mě něco naštve, mám mnohem větší „potřebu“ o tom něco napsat, takže si na to udělám čas i v situaci, kdy bych si na něco pozitivního čas neudělal (protože sem samozřejmě píšu naprosto zadarmo, respektive provoz domény a hostingu mě naopak ještě peníze stojí, a pouze ve svém volnu, kterého s ohledem na práci a absurdní množství koníčků nemám zas tak moc). Možná by ses divil, kolik nadšených recenzí se tu neobjevilo prostě proto, že jsem je tak dlouho odkládal (ať už z jakýchkoliv důvodů), až přestaly být relevantní, nebo jich bylo všude plno. Konkrétní příklad – proč psát další oslavnou ódu na Avatara, když si jich na netu můžeš přečíst tisíce a těžko v té své řekneš něco, co ještě jinde nezaznělo?
Každopádně, já se za kdovíjakého pesimistu nepovažuju. Pokud, tak za realistu s občasnými výkyvy na obě strany. Naopak, zrovna tenhle článek (a řada věcí, které dělám) jsou ve své podstatě spíš demonstrací mého optimismu – pořád chci věřit, že se to může změnit. Kdybych si pesimisticky myslel, že to je všechno v háji a lepší už to nebude, asi bych podobné věci nepsal a rozhodně bych nedělal celou řadu věcí, které běžně dělám, přestože se obvykle obracejí proti mně samotnému. Já jsem v podstatě veskrze optimistický člověk, až ke své vlastní škodě ;)
BTW, „srovnatelné národy“ jednak nevím které jsou a jednak jsou mi vlastně úplně ukradené, protože co dělají nebo nedělají jinde stejně nebo hůř je v tomhle kontextu naprosto irelevantní. Akorát z toho mám trochu dojem, že se tu pokoušíš o taktéž velice „českou“ věc (kterou taky dost nesnáším), totiž „argumentaci“ stylem „možná jsem to udělal blbě, ale támhle Pepa to dělá blbě taky!“…
Ne že bych chtěl argumentovat zrovna horším Pepou, ale když už jsi to nakousnul… Zrovna v tomto případě mám pocit, že by to skoro mohlo fungovat. Za srovnatelné národy se imho dají považovat Rakušané, Poláci a Slováci (stejná +- velikost, +- poloha, +-historie ) a nemám pocit, že bychom byli nějak zvlášť lepší, nebo horší. Zrovna Rakušané a Poláci mají stejné problémy s moderní architekturou, jako my. tohle asi bude hodně složitý sociologický problém, ale můj názor je, že od těch národů prostě nemůžeš očekávat něco extra jiného. Akorát můžeš doufat, že ty národy časem dosáhnou na nějakou vyšší, sebevědomější pozici.
A co když se ten Kaplického návrh někomu prostě nelíbí? Já jsem byl při jeho publikování v zahraničí, viděl jsem jen pár vizualizací na internetu, a říkal jsem si: no nevim… Žádné velké emoce. A teď po jeho smrti se z Kaplického stal zvláštní symbol příslušnosti k jakési skupině, která odsuzuje hloupého Klause a Béma, politikum. A Kaplický jako architekt je nadále velkou neznámou. Žádnou jeho stavbu jsem naživo neviděl, přičemž ten návrh rejnoka? v Budějovicích se mi líbil, i obrázky britských realizací, ale vizualizace knihovny ne. Ale hlavně se kauzou Kaplický vytvořilo zástupné téma, jde přece o knihovnu, ne o Kaplického. Když nejsme zaprdění, ať tam něco postaví čínští nebo němečtí architekti, tihleti kluci se megaproporcí nebojí :).
Pokud se ten návrh někomu prostě nelíbí a má k tomu smysluplné důvody, tak se tímhle příspěvkem nebo tou částí o knihovně prostě nebude vzrušovat, ne? Znova opakuju, ono o ty jednotlivé konkrétní příklady až tak moc nešlo, jen o to, že jejich veřejné přijetí je v mnoha ohledech velice podobné a má velice podobné důsledky.
Tak já jsem teda asi zaprděnec :-), protože se mi nelíbí ani blob, ani ten příšernej „falus“, co se vztyčil na Svoboďáku.
Ale je to možná tím, že mi nejvíc vadí umístění těch objektů, než objekty jako takové (u těch mi obvykle vadí nehorázná cena a prakticky nulová užitná hodnota).
Můj názor je, že moderní architektura ano, ale ne za každou cenu a jen tam, kde se to hodí. Ostatně i v té Paříži je Moderní čtvrť na hony vzdálená od historického centra.
Ano brněnský falus,orloj nebo co to je. Nevím co to je. Moderní umění nebo hodiny, které nechápu? ale je fakt, že to asi přitáhlo lidi a všichni chtějí kuličku. A blob? pro ten jsem byl od začatku. Lepší než kdyby tam postavili další obchoďák.