Kdybyste například teď na přelomu roku zase přemítali o tom, proč to sakra u nás všude vypadá tak, jak to vypadá, měl bych jistou teorii…
Co k tomu říct? Já vím, že jsem hrozně naivní a že bych už ve svém věku měl „mít rozum“, ale já prostě odmítám přistoupit na způsob uvažování, který předvádějí oba reagující (přičemž minimálně jeden z nich je mladší než já)…neustále si svým „nestandardním“ pohledem na to, co je správné a co ne, příšerně komplikuju život, dělám si problémy, které bych jinak vůbec nemusel mít, přirovnání k Donu Quijotovi není vůbec od věci, ale…přece nemůžeme skončit takhle? Totální rezignace, že „s tím stejně nic neudělám“ nebo nedejbože dokonce uvažování stylu „když budu mít míň zákazníků, tak budu raději, budu mít míň práce“…?
Jak před časem poznamenal kamarád, který žije už nějakou dobu v Británii: „Tady by většina českých prodavačů dostala do hodiny vyhazov. Rozdíl v jednání se zákazníkem tady a v ČR je nesrovnatelný.“ Ale ono to samozřejmě neplatí jen pro prodavače, tohle je problém českých zaměstnanců obecně.
Copak si takoví lidé fakt neuvědomují, že je to z dlouhodobého pohledu naprostá cesta do pekel? Ale stačí se kolem sebe trochu rozhlédnout a musí být jasné, že asi neuvědomují. Nebo uvědomují, ale je jim to prostě jen jedno…
Aneb s optimismem do nového roku…
Ať se laskavý Teulis nezlobí, ale jeho komentář je na přesdržku.
To možná je (a teď ve mně začíná teda trochu hlodat, jestli jsem neměl jako obvykle zamazat nicky, ale říkal jsem si, že když to napsali do veřejného fóra, tak je to asi jedno…), ale on bohužel skutečně dost přesně ilustruje uvažování velké spousty prodavačů/zaměstnanců…
Chtěl bych věřit tomu, že je to generační problém a že tento přístup generaci Y vlastní nebude. Možná to nebude tak jednoduché, jak bych si přál. Každopádně sdílím tvůj pohled na věc a v mnoha případech bohužel sdílím i tvou frustraci.
Já myslím, že ti chlapci opravdu věrně vystihují to, jak přemýšlí v ČR zaměstnanci, to bych jim nevyčítal. Vyčítal bych jim ale tu rezignaci, s něčím takovým se nelze nikdy smířit!
[…] This post was mentioned on Twitter by Josef Štěpánek. Josef Štěpánek said: RT @_Case: A pak se divíme, že to u nás vypadá tak, jak to vypadá…:/ – Living at the edge of the world » Naivní http://bit.ly/hJgc43 […]
Dokud si lidi nezačnou hromadně stěžovat a se vším se smíří, tak to bude vypadat tak, jak pojednává tento článek. Obávám se, že toho, jak se začnou Češi více ohánět, už se nedožiju. Škoda. Ale možná takové chování je i vina zaměstnavatele. Zaměstnanci nemají většinou žádnou motivaci, takže je jim všechno u zadku.
To je bezpochyby i vina zaměstnavatele.
Prodejci (i majitelé) se chovají naprosto racionálně – maximalizují zisk minimalizací nákladů. Vzhledem k tomu, že zákazníci výsledky oné minimalizace (jako např. nekompetentní prodavač či bordel v dodávkách) přijmou jako by se nechumelilo, neřeknou ani Bé a cálují pěkně dál, není se čemu divit, že to vypadá tak, jak to vypadá. Čili z mého pohledu je vina hlavně na straně zákazníků. Čímžto děkuji Caseovi a jemu podobným, kteří si takříkajíc nenechají srát na hlavu.
Tu rezignaci po létech (zdánlivě) marného boje chápu. Co nechápu jsou reakce, které já dostávám na mé stěžování si na úroveň českých služeb. Například: „No a co, že tě ta servírka ani pořádně nepozdravila a hodila ti jídelák na stůl jako psovi kost? Jídlo si snad dostal nebo ne? Nechápu o co ti jde, seš nějaká fajnovka.“
Ano, podobné reakce mě dovádí k nepříčetnosti. Chápu, že někdo nechce „dělat dusno“, mně se ho taky většinou nechce dělat, navzdory tomu, co si o mně většina lidí myslí. Ale ještě to omlouvat a vlastně schvalovat…
A ještě o úroveň dál jsou pak výmluvy přímo těch kritizovaných. Potkávám strašně málo lidí, kterým fakt záleží na úrovni jejich práce, a fakt mi to leze krkem. Většině lidí je úplně jedno, jestli odvádějí práci mizernou nebo dobrou, naprosto postrádají jakoukoliv profesionální hrdost, a když se jim řekne, že je mizerná a že by to měli dělat líp (a třeba i v čem), tak si v lepším případě poklepou na čelo, v horším se jeden dočká i urážek nebo jiných útoků…
Když to dost úzce souvisí s tím, o čem mluví r0b0t. Pokud zaměstnavatel sám proklamuje plánovité snížení kvality ve snaze snížit náklady, nelze se divit tomu, jak se to podepíše na zaměstnancích. A obzvláště blbé na tom je, že tohle není nic specificky tuzemského.
btw. se divím přispěvateli „jenicekk“ co píše „Hele takhle bych to taky resil pred par lety kdy sem na to mel jeste silu a myslel si ze neco zmenim, ale myslis ze Tmobile to resi jestli odjedu nebo ne? jsem u nich 10 let, provolavam vysoke castky a kdyz sem chtel prodlouzit smlouvu na 2 roky…“
S tímto rezignujícím postojem většiny lidí operátoři (korporace) často počítají… Kdo nemá od operátora retenci, tak je blázen a dobrovolně vyhazuje peníze (podívejte se na tarify a dotované tel. v UK, Německu), viz diskuze o retencích http://forum.mobilmania.cz/viewtopic.php?f=1&t=45396&start=1215&st=0&sk=t&sd=a
Retence a obzvlášť výroky jako „kdo nemá retenci, je blázen“ prosím nezmiňovat, děkuji. Nedělají mi dobře…
To co popsal telius je typická uzkázka přístupu „Já nic, já jen lopata.“ Příčinu bych hledal v pravidle padajícího hovna.