Proč se nebojím japonských jaderných reaktorů

Bře
15
2011

Když se objevily první zprávy o problémech v japonských jaderných elektrárnách, docela živě jsem si představoval, jak to bude prezentováno v médiích a interpretováno laiky. Víceméně jsem se příliš nespletl, všude se to jen hemžilo ( hemží) zprávami o vybuchujících elektrárnách, obrovských jaderných katastrofách, ozářených desetitisících (a víc) lidí, zmínkami o „druhém Černobylu/Hirošimě/Nagasaki“ atd…Prostě kultura paniky a strachu zcela ve svém živlu.

Dnes ráno se (s jistým zpožděním od svého zveřejnění) začal českým internetem šířit odkaz na článek od velmi povolaného člověka, který jako jeden z mála celou situaci popisoval bez emocí a místo velkolepých panikářských gest sděloval reálná fakta. Článek se mi zalíbil natolik, že jsem se ho i přes jeho délku a můj akutní nedostatek času rozhodl přeložit pro ty, kteří nevládnou angličtinou (už třeba proto, že jsem v posledních dnech viděl bizarní reakce na „japonskou jadernou katastrofu“ i od lidí, od kterých bych je vůbec nečekal). Domnívám se totiž, že je velice dobře napsaný tak, aby ho pochopil i laik, a navíc vysvětluje mnohé z provozu atomových elektráren, aniž by byl přitom zatížený protijadernou propagandou (jejíž další mediální nárůst je nyní taktéž prakticky nevyhnutelný). Originál článku najdete na tomto odkazu. Můžete ho srovnat například s neuvěřitelným blábolem, který nabídla česká rádobyodborná média… (obzvláště pikantní je ono srovnání poté, co si uvědomíte, že jen jeden z těch dvou článků psal „profesionální“ novinář – tedy někdo, koho psaní a informování veřejnosti živí – a kupodivu se nejedná o ten výrazně profesionálněji napsaný…)

Dodatek 15.3. 11:30 – S ohledem na reakce, které na tento text dostávám (a ohlas, jaký vyvolal – ale pravda, měl jsem to tušit), bych raději zdůraznil jednu věc – s textem jako takovým nemám kromě překladu nic společného a úroveň mých znalostí celé problematiky byla dle mého soudu dostatečná pro překlad podobného „populárně-naučného“ textu, ale rozhodně není na takové úrovni, abych se mohl pouštět do jeho oprav či spekulací o tom, kde přesně je nebo není zcela přesný, kde udělali soudruzi z Japonska chybu a co bude dál. Soudě podle zběžného pohledu se poměrně velké skupiny jaderných fyziků a energetiků s detailními znalostmi konstrukce, provozu a obslužných protokolů atomových elektráren a reaktorů sdružují v diskusích na serverech typu iDnes.cz, takže toužíte-li po takové diskusi, tam patrně dojdete uspokojení, já bohužel opravdu nemohu poskytnout víc než spíše laické názory. Je proto víceméně zbytečné mne upozorňovat na nepřesnosti, které v něm jsou a souvisejí s čímkoliv jiným než s překladem (ale pokud opravdu víte, o čem mluvíte, bezpochyby bude i tak vítáno, když takové nepřesnosti v komentářích zmíníte). Nechtěl jsem ho použít jako základ pro vytvoření vlastního článku na stejné téma, chtěl jsem pouze zveřejnit jeho překlad. Původní text mezitím z onoho linkovaného blogu zmizel, protože byl přesunut na jiné místo a pozměněn. Jeho zálohu naleznete v plaintextu zde. Pokud se vám něco nepozdává na překladu, rád to opravím (bude-li to relevantní výtka). Do obsahu článku ale zasahovat nehodlám. Ano, i já si uvědomuji, že jeho autor je občas trochu odvážný a říká věci jako „elektrárna je bezpečná a vždy bude“, kterým bych se já osobně, psát podobný text, asi přece jen vyhnul (jakkoliv je třeba zdůraznit skutečnost, že jasně uvádí, že jde pouze o jeho odhad, nikoliv o fakta – docela podstatný rozdíl). Ale jsou to jeho slova, já je jen zprostředkovávám. Stejně tak si pochopitelně uvědomuji věci, které příliš nezmiňuje nebo spíše nezdůrazňuje, například skutečnost, že v případě selhání betonového obalu, ke kterému zkrátka vždycky dojít může, ať už je pravděpodobnost něčeho takového jaká chce, pochopitelně nastává velký průšvih. Ale současně se zkrátka nemohu ubránit dojmu, že i přes jisté možné nepřesnosti je ve světle profesionálního zpravodajství, které například dnes ráno v některých zdrojích zcela volně zaměňovalo mikrosieverty a milisieverty (tzn. jednotky, lišící se o tři řády!) a čas od času zmiňuje riziko jaderného výbuchu ve stylu atomové bomby a podobné nesmysly, mi nepřesnosti či zavádějící formulace v tomhle článku přijdou mým spíše laickým (mírně zasvěceným?) pohledem přinejmenším o několik řádů méně škodlivé. Stejně tak se rozhodně domnívám, že situace v Japonsku je nadále poměrně vážná. Jen je vážná v jiné míře (respektive možná spíš jiným způsobem), než jak nám ji prezentují média plná hysterie a paniky.

Dodatek 15.3. 12:30 – František Fuka je shodou okolností v současné době v Japonsku a v době zemětřesení a tsunami byl v Ósace (tzn. nějakých 600km vzdušnou čarou od Fukušimy). Svoje zážitky s evidentně podobnou motivací, jaká vedla mne k překladu níže uvedeného textu, zmiňuje na FFFilmu.

—————————-
Překlad původního textu:

Vím, že to je od někoho, kdo právě spustil svůj první blog, poměrně troufalé prohlášení. Současně to bude naprosto s přehledem nejlépe napsaný a nejinteligentnější příspěvek, jaký kdy zveřejním (doufám!). A to také znamená, že nejsem zodpovědný za jeho obsah.Tento příspěvek napsal dr. Josef Oehmen, výzkumník z bostonského MIT.Jedná se o vědce, držitele titulu PhD, jehož otec má rozsáhlé zkušenosti s německým jaderným průmyslem. Požádal jsem ho o sepsání těchto informací pro mou rodinu v Austrálii, jejíž členové jsou strachy bez sebe z informací, které z Japonska přicházejí. Zveřejňuji je s jeho svolením.

Jde o několik hodin staré informace, takže pokud je něco z toho neaktuální, mohu za to já a zdržení, ke kterému před publikováním došlo.

Tady je jeho plný a neupravovaný text. Je velice dlouhý, takže se pohodlně usaďte.

Sepisuji následující informace (12. března), abych vás trochu uklidnil stran jistých japonských problémů, tedy konkrétně bezpečnosti japonských atomových reaktorů. Zcela upřímně – situace je vážná, ale plně pod kontrolou. A jde o dlouhé čtení! Ale pokud si tenhle text přečtete, budete o jaderných elektrárnách vědět víc než všichni novináři na světě dohromady.

Nedošlo a NEDOJDE k žádnému významnému úniku radioaktivního záření.

Termínem „významný“ myslím úroveň ozáření vyšší, než jaké jste vystaveni řekněme během dlouhého letu nebo po vypití sklenice vody, která pochází z oblastí s vyšší úrovní přirozené radiace.

Od zemětřesení sleduji veškeré zprávy, které přicházejí. Ani jednou (!) jsem nenarazil na žádnou, která by byla přesná a bez chyb (a částečně je právě to také velkou slabinou komunikace v Japonsku po celé katastrofě). Když říkám „bez chyb“, nemyslím tím tendenční „protiatomovou“ novinařinu – to je už dnes naprosto normální. Slovy „bez chyb“ míním zásadní chyby v chápání fyziky či přírodních zákonů, stejně jako i velmi chybné vykládání některých skutečností, způsobených evidentně naprostým nepochopením základních pravidel stavby a provozu jaderných reaktorů. Četl jsem například třístránkový článek na CNN, jehož každý odstavec obsahoval chybu.

Než se pustíme do rozboru toho, co se skutečně děje, musíme si vysvětlit některé základní věci.

Konstrukce jaderných elektráren ve Fukušimě

Elektrárny ve Fukušimě maji takzvané varné reaktory, zkráceně BWR (boiling water reactor). Varné reaktory se podobají tlakovým hrncům. Jaderné palivo ohřívá vodu, ta se vaří a mění v páru, která posléze pohání turbíny, vyrábějící elektrickou energii, pára je poté ochlazována, kondenzací se mění ve vodu a ta je znovu ohřívána jaderným palivem. Tento tlakový hrnec pracuje při teplotách kolem 250°C.

Jaderným palivem je oxid uranu. Oxid uranu je keramická hmota s vysokým tavným bodem, zhruba 3000°C. Palivo je vyráběno v podobě malých válečků (zhruba o velikosti jednoho dílku stavebnice LEGO). Ty jsou poté vloženy do dlouhé trubky ze slitin zirkonia s tavným bodem 2200°C, která je poté zapečetěna. Tato trubice se nazývá palivová tyč. Tyto palivové tyče jsou poté sdružovány do skupin po více kusech a několik takových skupin posléze tvoří celý reaktor. To vše dohromady je označováno jako „jádro“.

Zirkoniový obal je prvním stupněm bezpečnosti. Odděluje radioaktivní palivo od okolí.

Jádro je poté umístěno do tlakové nádrže. Ta je zmíněným tlakovým hrncem, o kterém jsme mluvili před chvílí. Tlaková nádrž tvoří druhý stupeň bezpečnosti. Jedná se o pořádně odolný hrnec, navržený tak, aby vydržel teploty několika stovek stupňů Celsia. Tím jsou v podstatě ošetřeny situace, kdy ještě lze obnovit systémy chlazení.

Veškerý „hardware“ jaderného reaktoru – tlaková nádrž a veškeré potrubí, čerpadla, nádrže chladící tekutiny (vody) – jsou poté uzavřeny do třetího obalu. Třetí obal je hermeticky uzavřený (vzduchotěsně) a jedná se o velmi masivní bublinu z nejodolnější oceli a z betonu. Třetí obal je navržen, postaven a testován s jediným cílem: odolat po neomezeně dlouhou dobu kompletnímu roztavení jádra reaktoru. Za tímto účelem je pod tlakovou nádrží (druhý bezpečnostní obal) vytvořen velký a velice odolný betonový zásobník, umístěný uvnitř třetího obalu. Je to takzvaná „jaderná jímka“. Pokud se začne jádro tavit a tlaková nádoba praskne (a případně se roztaví), zachytí jímka jak roztavené palivo, tak i vše ostatní. Obvykle je navržena tak, aby se roztavené jaderné palivo co nejvíce rozprostřelo a mohlo tak rychleji vychladnout.

Tento třetí bezpečnostní obal následně obklopuje ještě samotná reaktorovna. Ta slouží jako vnější ochrana, která je navržena s cílem chránit reaktor před vlivem počasí, ale v zásadě ničeho dalšího (právě k jejímu poškození při výbuchu ve Fukušimě došlo, ale o tom více později).

Základy jaderných reakcí

Uranové palivo vytváří teplo prostřednictvím štěpných procesů. Velké atomy uranu jsou štěpeny na atomy menší. Tím vzniká teplo a neutrony (jedna z částic, které tvoří atom). Když neutron narazí do jiného atomu uranu, tento se štěpí, uvolní se další neutrony a tak to probíhá dál a dál. To je takzvaná jaderná reakce.

Dát k sobě spoustu palivových tyčí a nechat je prostě být by mělo velice rychle za následek prudký nárůst teploty a po zhruba 45 minutách by se palivové tyče roztavily. Tady je jistě dobré připomenout skutečnost, že palivo v jaderném reaktoru nemůže NIKDY způsobit řetězovou reakci explozivního charakteru, k jaké dochází při použití jaderné bomby. Vytvořit jadernou bombu je vlastně docela těžké (zeptejte se Íránců). Výbuch v Černobylu byl způsoben nadměrným tlakem, výbuchem vodíku a protržením všech ochranných obalů, což mělo za následek rozptýlení jaderného paliva do ovzduší (tzv. „špinavá bomba“). Proč k tomu nedošlo a nedojde v Japonsku zmíním níže.

Aby bylo možné štěpnou reakci v reaktoru řídit, používá jeho obsluha takzvané „řídící tyče“. Řídící tyče pohlcují neutrony a okamžitě zastavují štěpnou reakci. Jaderný reaktor je navržen tak, že pokud vše funguje optimálně, jsou řídící tyče zcela vytažené. Chladící voda odvádí vytvářené teplo (a mění ho na páru a elektřinu) stejnou rychlostí, jakou ho jádro produkuje. A při standardní operační teplotě kolem 250°C se vše pohybuje v poměrně velkých pásmech tolerance.

Háček spočívá v tom, že poté, co jsou do jádra spuštěny řídící tyče a zastavena štěpná reakce, jádro stále ještě vytváří teplo. Uran „zastavil“ štěpnou reakci. Ale při procesech jeho štěpení vzniká celá řada vedlejších radioaktivních materiálů, především izotopy cesia a jódu, tedy radioaktivní verze prvků, které se posléze rozštěpí na menší atomy a přestanou být radioaktivní. Tyto prvky se nadále štěpí a produkují teplo. Protože už nedochází k jejich regeneraci štěpením uranu (uran se přestal štěpit po vložení řídících tyčí), celý proces zvolna utichá a jádro několik dní zvolna vychládá až do okamžiku, kdy jsou všechny vedlejší radioaktivní prvky spotřebovány.

A právě toto zbytkové teplo je v současné době zdrojem všech problémů.

Prvním „druhem“ radioaktivního materiálu je tedy uran v palivových tyčích, plus vedlejší radioaktivní prvky, které vznikají štěpením uranu taktéž uvnitř palivových tyčí (cesium a jód).

Dochází zde ale ještě ke vzniku druhého typu radioaktivních materiálů mimo palivové tyče. Hlavní rozdíl: tyto radioaktivní materiály mají velice krátký poločas rozpadu, což znamená, že se velice rychle mění v neradioaktivní prvky. Pokud říkám rychle, myslím tím v řádu sekund. Takže i v případě, že dojde k jejich úniku do okolí, tak ano, došlo k úniku radioaktivního materiálu, ale ne, není to vůbec nebezpečné, ani v nejmenším. Proč? Než dokážete vyslovit slovo „radionuklid“, budou už neškodné, protože se rozloží na prvky, které nejsou radioaktivní. Těmi radioaktivními prvky jsou N-16, radioaktivní izotopy (neboli verze) dusíku (vzduchu). Mezi další patří vzácné plyny jako argon. Ale odkud se berou? Když dochází ke štěpení uranu, uvolňují se neutrony (viz výše). Většina z těch neutronů narazí do jiných uranových atomů a budou tak udržovat v chodu řetězovou štěpnou reakci. Ale některé z nich opustí palivovou tyč a narazí na vodní molekuly nebo na molekuly vzduchu, které jsou ve vodě obsaženy. Poté může dojít k tomu, že je neutron „zachycen“ neradioaktivním prvkem. Ten se stane radioaktivním. Jak bylo zmíněno výše, takový prvek se svého nového neutronu velice záhy zbaví a znovu se promění do své původní neškodné podoby.

Tento druhý „typ“ radiace bude velice důležitý, až se zanedlouho budeme bavit o úniku záření do okolí reaktoru.

Co se stalo ve Fukušimě

Pokusím se shrnout základní skutečnosti. Zemětřesení, které zasáhlo Japonsko, bylo pětkrát silnější než nejsilnější zemětřesení, pro jaké byla tamní jaderná elektrárna navržena (Richterova škála je logaritmická – rozdíl mezi stupněm 8.2, pro který byla elektrárna stavěna, a 8.9, které ji postihlo, je pětinásobek, nikoliv 0.7 násobek). Takže první bod pro japonské stavitele – všechno odolalo horším podmínkám než mělo.

Když elektrárnu zasáhlo zemětřesení o síle 8.9, byly jaderné reaktory automaticky odstaveny. Během několika sekund po začátku zemětřesení byly do jádra spuštěny řídící tyče a štěpná reakce uranu se zastavila. Teď bylo na chladícím systému, aby odváděl zbytkové teplo. To činí asi 3 % tepla, které vzniká za normálních provozních podmínek.

Zemětřesení zničilo externí zdroje energie jaderných reaktorů. To je jedna z nejvážnějších katastrof, jaké mohou jadernou elektrárnu postihnout, a v souladu s tím je proto takovým „výpadkům“ při návrhu záložních systémů elektráren věnována patřičná pozornost. Protože elektrárna samotná byla odstavena, nemůže si elektrickou energii generovat sama.

Zhruba hodinu se vše dařilo. Došlo ke spuštění jedné sady z několika sad nouzových dieselových generátorů, které poskytovaly potřebnou elektřinu. Pak ale přišla tsunami mnohem silnější, než s jakou bylo při návrhu elektrárny počítáno. Ta zničila veškeré dieselové generátory, které byly k dispozici, včetně několika jejich záloh.

Při návrhu atomových elektráren se konstruktéři řídí specifickými pravidly, označovanými někdy jako „hloubková obrana“. To znamená, že vše navrhnete tak, aby to odolalo nejhorší katastrofě, jakou si dovedete představit, a pak elektrárnu postavíte tak, aby i přesto zvládla výpadek jednoho kritického systému (ke kterému podle vás ani nemohlo dojít) po druhém. Tsunami, která jedním zásahem vyřadí veškeré záložní generátory, je typickým příkladem takové situace. Poslední úrovní obrany je třetí ochranný obal (viz výše), který dokáže vše, ať se děje cokoliv, ať jsou řídící tyče spuštěné či vytažené, jádro roztavené či v pořádku, udržet uvnitř reaktoru.

Když došlo k výpadku generátorů, obsluha reaktoru přepnula provoz na záložní baterie. Ty byly koncipovány jako jeden ze záložních systémů primárních záložních systémů a měly poskytovat energii pro chlazení reaktoru po dobu osmi hodin. Což také splnily.

V průběhu oněch osmi hodin bylo třeba najít další zdroje energie a elektrárnu na ně napojit. Energetická síť byla následkem zemětřesení vyřazena z provozu. Dieselové generátory byly zničeny vlnou tsunami. Takže byly dovezeny mobilní dieselové agregáty.

Tady se vše začalo vážně komplikovat. Elektrárnu nebylo na externí generátory možné napojit (připojovací vidlice se lišily). Jakmile tedy došlo ke spotřebování baterií, nebylo dál možné zbytkové teplo odvádět.

V tuto chvíli se začala obsluha elektrárny řídit bezpečnostními postupy, které odpovídají situaci „ztráty chladících systémů“. Znovu se jedná o jeden z kroků „hloubkové obrany“. Dodávka energie pro chladící systémy neměla nikdy kompletně selhat, ale selhala, takže obsluha v ochranných opatřeních ustoupila o krok zpět. To vše, jakkoliv šokující se nám to může zdát, je součástí každodenních cvičení, kterými pracovníci obsluhy procházejí, včetně zvládání situací kompletního roztavení jádra.

Právě v tuto chvíli se začalo o roztavení jádra mluvit v médiích. Protože pokud nedojde k obnově chlazení, dříve nebo později se jádro roztaví (po řadě hodin nebo i dní) a na řadu přijde poslední ochranný prvek, jaderná jímka a třetí ochranný obal.

V tuto chvíli ale bylo cílem zvládnout zahřívání jádra a zajistit, že první ochranný obal (zirkoniové tyče s jaderným palivem) i druhý ochranný obal (náš tlakový hrnec) zůstanou nepoškozené a funkční po co nejdelší dobu, aby měli technici čas na opravu chladících systémů.

Protože je chlazení jádra velice zásadní věc, má reaktor chladících systémů celou řadu, každý v několika variantách (systémy čištění reaktorové vody, odstraňování zbytkového tepla, chlazení izolace reaktorového jádra, chlazení nouzových chladicích kapalin či systém pro nouzové chlazení jádra). Kdy který z nich selhal nebo neselhal není v tuto chvíli zcela jasné.

Takže se představte náš tlakový hrnec na plotně, zapnuté na mírný plamen, ale zapnuté. Obsluha používá veškeré chladící možnosti, které má k dispozici, aby se zbavila co největšího množství tepla, ale zvolna začíná stoupat tlak. Nyní je prioritou zachování prvního ochranného obalu (tedy udržet teplotu palivových tyčí pod 2200°C) i druhého ochranného obalu, tlakové nádoby. Aby nedocházelo k poškození tlakové nádoby (druhý ochranný obal), bylo třeba čas od času tlak snížit. Protože je taková činnost v případě nouze naprosto klíčová, má reaktor 11 tlakových ventilů. Obsluha nyní začala průběžně vypouštět z reaktoru páru, aby tak snížila tlak v reaktoru samotném. V tuto chvíli se teplota jádra pohybovala okolo 550 °C.

V této fázi se začaly objevovat zprávy o „úniku radioaktivního záření“. Výše jsem doufám vysvětlil, proč vypouštění páry čistě teoreticky skutečně odpovídá vypouštění radioaktivního materiálu do ovzduší, ale proč to nebylo a ani není jakkoliv nebezpečné. Radioaktivní dusík a vzácné plyny nejsou pro lidské zdraví žádnou hrozbou.

Někdy v průběhu tohoto vypouštění došlo k výbuchu. Výbuch vznikl v prostorách za třetím ochranným obalem (naší „poslední obrannou linií“), tedy někde v budově samotné. Nezapomínejme na to, že budova kolem reaktoru nemá z hlediska zadržování radiace naprosto žádnou funkci. Není zcela jasné, co se vlastně stalo, ale nejpravděpodobněji došlo k něčemu takovému: Obsluha se rozhodla vypouštět páru z tlakové nádoby nikoliv přímo do okolí elektrárny, ale do prostor mezi třetím obalem a budovou (aby minimalizovala radioaktivitu páry, unikající mimo prostory budovy). Problém je v tom, že při vysokých teplotách, kterých jádro v této fázi dosáhlo, se mohou vodní molekuly „rozkládat“ na kyslík a vodík – tedy velice výbušnou směs. A k výbuchu došlo a ten poškodil budovu, ve které je umístěn samotný reaktor. Právě taková exploze, ovšem uvnitř tlakové nádoby, vedla k výbuchu elektrárny v Černobylu (protože byl tamní reaktor špatně navržen a obsluha se zachovala chybně). Taková exploze ve Fukušimě nikdy nehrozila. Problém vzniku směsi vodíku a kyslíku je jedním z klíčových problémů při návrhu jaderné elektrárny (tedy přinejmenším pokud nejste ze Sovětského svazu), takže reaktor je vybudován a obsluhován tak, aby k němu uvnitř ochranných obalů nikdy nemohlo dojít. Došlo k němu mimo ně, což sice nebylo zamýšleno, ale jednalo se o jednu z předvídaných možností a bylo to víceméně v pořádku, protože taková exploze pro žádný z ochranným obalů nepředstavovala jakékoliv riziko.

Tlak byl tedy pod kontrolou a docházelo k vypouštění páry. Pokud budete pod svým tlakovým hrncem stále udržovat zapnutou plotnu, dojde samozřejmě k tomu, že vám z něj bude pozvolna ubývat voda. Jádro je ponořeno v několikametrové hloubce, aby k odhalování prvních částí palivových tyčí došlo až po určitém čase (hodiny, dny). Jakmile hladina vody klesne pod horní úroveň palivových tyčí, dosáhnou tyto odhalené části kritické teploty 2200°C asi po 45 minutách. V tento okamžik dojde k selhání prvního ochranného obalu, tedy zirkoniové trubice.

A právě to se začalo dít. Do chvíle, kdy došlo k jistému poškození (velmi malému, ale přesto poškození) obalu některých palivových tyčí. Samotné radioaktivní palivo bylo stále v pořádku, ale okolní zirkoniový obal se začal tavit. Nyní došlo k tomu, že se do páry začaly mísit vedlejší produkty štěpných procesů uranu – radioaktivní cesium a jód. Hlavní problém, uran, byl stále pod kontrolou, protože tyče z oxidu uranu vydrží až 3000°C. Je potvrzeno, že v páře, která byla z elektrárny vypouštěna, bylo naměřeno malé množství cesia a jódu.

Zdá se, že právě to bylo signálem přejít k plánu B. Malé množství cesia, které bylo zjištěno, bylo pro obsluhu znamením, že první ochranné obal některé z tyčí vbrzku selže. Plánem A bylo obnovení provozu klasických chladících systémů jádra. Proč se je obnovit nepodařilo je zatím nejasné. Jedním z možných vysvětlení je to, že tsunami odstavila / znečistila veškeré zdroje čisté vody, které jsou pro chlazení používány.

Voda v chladících systémech je velice čistá a demineralizovaná (podobná destilované). Důvodem, proč používat takto čistou vodu, je právě výše zmíněná aktivace uranovými neutrony: čistá voda je proti ní mnohem odolnější, takže v ní ke vzniku radioaktivních prvků takřka nedochází. To nemá na jádro vůbec žádný vliv – tomu je jedno, čím ho ochlazujete. Ale pokud musí obsluha a technici pracovat s aktivovanou (tedy mírně radioaktivní) vodou, stěžuje jim to práci.

Plán A ale selhal – chladící systémy byly mimo provoz nebo nebylo k dispozici více čisté vody – takže přišel čas na Plán B. Zdá se, že se událo toto:

Aby obsluha zabránila roztavení jádra, začala ke chlazení používat mořskou vodu. Nejsem si zcela jistý, zda ji načerpala do tlakové nádoby (druhý ochranný obal) nebo zda s ní naplnili třetí ochranný obal a celou tlakovou nádobu do ní tak ponořili. Ale na tom z našeho pohledu nesejde.

Podstatné je, že jaderné palivo v tuto chvíli vychladlo. Protože štěpná reakce byla zastavena už před dlouhou dobou, vzniká pouze velice malé množství zbytkového tepla. Velké množství chladící vody, které bylo použito, dostačuje k tomu, aby si s ním poradilo. Protože se jedná o opravdu velké množství vody, nevzniká v jádru dost tepla na to, aby v něm vznikalo jakkoliv významné množství tepla. Kromě toho je do mořské vody přidávána kyselina boritá. Ta se chová jako „tekutá řídící tyč“. Ať už v jádru dochází k jakémukoliv zbytkovému štěpení, bór na sebe naváže neutrony, které při něm vznikají, čímž ochlazování jádra ještě více urychlí.

Elektrárna se ocitla velice blízko úplnému roztavení jádra. Pokud by se mu bývalo nepodařilo zabránit, nejhorší, k čemu by došlo, by bylo asi toto: Pokud by nebylo možné využít mořské vody, pokračovala by obsluha ve vypouštění páry za účelem snižování tlaku. Pak by došlo k úplnému zapečetění třetího ochranného obalu, aby při roztavení jádra nedošlo k úniku žádného radioaktivního materiálu. Po jeho roztavení by následovalo období vyčkávání na to, až dojde k rozpadu všech vedlejších radioaktivních produktů štěpného procesu a k usazení veškerého radioaktivního materiálu na stěnách. Poté by došlo k obnovení funkce standardních chladících systémů, s jejichž pomocí by bylo roztavené jádro ochlazeno na zvladatelnou teplotu. Ochranný obal by byl uvnitř vyčištěn. Poté by začal nepříjemný úkol oddělit roztavené jádro od samotného obalu a kousek po kousku nyní opět ztuhlé jaderné palivo přesunout do transportních kontejnerů a odvézt ke zpracování. V závislosti na stupni poškození by byl daný blok elektrárny buď opraven nebo demontován.

Jaká je tedy stávající situace? Můj odhad:

– Elektrárna je bezpečná a bezpečná zůstane.

– Japonsko má na svém kontě jadernou havárii čtvrté úrovně INES: jaderná havárie s místními následky. To je nepříjemné pro společnost, které elektrárna patří, ale nikoho jiného se to nedotýká.

– Při vypouštění páry z tlakové nádoby došlo k úniku radiace. Veškeré radioaktivní izotopy z aktivované páry zmizely (rozpadly se). Došlo k úniku velmi malého množství cesia a jódu. Pokud jste zrovna ve chvíli, kdy k jejich vypouštění došlo, seděli fukušimské elektrárně na komíně, pravděpodobně byste měli přestat kouřit, abyste se dožili stejně vysokého věku, jakého jste se mohli dožít předtím. Izotopy cesia a jódu byly odneseny do moře a nikdo se s nimi už nesetká.

– Došlo k mírnému poškození prvního ochranného obalu. To znamená, že do chladící vody uniklo i jisté množství radioaktivního cesia a jódu, ale nikoliv uranu ani jiných opravdu nebezpečných materiálů (oxid uranu se ve vodě „nerozpouští“). Uvnitř třetího ochranného obalu jsou zařízení, která si dokáží s podobným znečištěním chladící vody poradit. Dojde k jejímu vyčištění, cesium a jód budou odděleny a později uloženy v bezpečném skladu jako radioaktivní odpad.

– Mořská voda, která byla používána jako chladící kapalina, bude do jisté míry aktivovaná. Protože byly plně zasunuty řídící tyče, štěpná reakce uranu neprobíhala a tedy se na aktivaci vody nijak nepodílela. Její vedlejší radioaktivní produkty (cesium a jód) byly už v této fázi zásahu také prakticky pryč, protože štěpení uranu dávno přestalo. To míru aktivace vody dále snižuje. Pointa je ta, že dojde k nízké úrovni aktivace použité mořské vody, která bude taktéž odstraněna dekontaminačními zařízeními v rámci elektrárny.

– Mořská voda bude postupně nahrazena klasickou chladící vodou.

– Jádro reaktoru bude rozebráno a přepraveno ke zpracování, tak jako v případě standardní výměny palivových tyčí.

– Palivové tyče a celá elektrárna budou zkontrolovány, zda nedošlo k jejich poškození. To bude trvat zhruba 4-5 let.

– Bezpečnostní systémy všech japonských elektráren budou posíleny tak, aby vydržely zemětřesení o síle 9.0 a tsunami (či ještě více).

– Nejzávažnějším problémem bude dle mého názoru dlouhodobý nedostatek elektřiny. Došlo k odstavení 11 z 55 reaktorů ve všech japonských elektrárnách, které bude třeba zkontrolovat, čímž klesne výroba elektrické energie jadernými elektrárnami v Japonsku o 20 %, přičemž jaderné elektrárny do japonské rozvodné sítě dodávají celkově 30 % energie. Nezajímal jsem se aktivně o možný dopad na elektrárny, které nebyly katastrofou přímo postižené. Ke kompenzaci budou pravděpodobně využity plynové elektrárny, které obvykle slouží jen pro vykrývání extrémních špiček. Netuším, jakým způsobem Japonsko získává ropu, plyn či uhlí, ani jaké škody postihly přístavy, rafinérie, sklady a dopravní sítě, či jak byly poškozeny rozvodné systémy. To vše vám ale v důsledku v Japonsku navýší účty za elektřinu a patrně můžete očekávat častější výpadky po dobu oprav a během energetických špiček.

– To vše je jenom zlomkem z mnohem většího problému. Je třeba si poradit se stavbou útulků, dodávkami pitné vody a jídla, se zdravotní péčí, s opravami dopravní a komunikační infrastruktury, ale také s dodávkou elektřiny. Ve všech těchto oblastech bude nutno čelit nemalým problémům a komplikacím.

Pokud chcete sledovat další vývoj situace, zapomeňte na standardní média a obracejte se na následující zdroje:

http://bravenewclimate.com/
http://www.world-nuclear-news.org/default.aspx
http://www.world-nuclear-news.org/RS_Battle_to_stabilise_earthquake_reactors_1203111.html
http://www.world-nuclear-news.org/RS_Venting_at_Fukushima_Daiichi_3_1303111.html
http://bravenewclimate.com/2011/03/12/japan-nuclear-earthquake/
http://ansnuclearcafe.org/2011/03/11/media-updates-on-nuclear-power-stations-in-japan/

510 lidem se článek líbí.
Napsal(a) dne 15. 3. 2011 v 00:41
Kategorie: Absurdistán,MM,Osobní

133 komentářů

  • SKACE Windows 7 Google Chrome 10.0.648.133 napsal:

    Proč se bát, když s tím stejně nic neuděláš? Radiační oblek nemáš, utéct nemáš kam, překladem článku nikoho nepřesvědčíš (tvoje návštěvnost nebude asi 10 milionů)…

    Je to jen mediální bublina. Zemětřesení, Tsunami, zničené Japosnko. Matka už kouká X-tý den na zprávy v domění že jí tam ukážou něco novýho. A oni ukazujou. Přesně to co chce vidět. Výbuchy, nemožnost potvrdit únik radiace (protože každej novinář se začne ptát kohokoli jestli unikla radiace a ten to neví, takže VYBUCHLA ELEKTRÁRNA A ÚNIK RADIACE NELZE POTVRDIT, druhej den zase jo, řeší se to, zve se expertka na japonské elektrárny Dana Drábová, Tomio Okamura je ve snídani s novou na chatu a řeší chudáčky příbuzné v japonsku…

    Nemůžu si pomoct, ale ty lidi se chtěj bát. Ty se nechceš bát tak hledáš jakejkoli i sebelživější článek a snažíš se to tím dokazovat.
    (neřikám že v tom článku není pravda, ale doufám že víš co tím myslím) :))

  • SKACE Windows 7 Google Chrome 10.0.648.133 napsal:

    Proč se bojím elektráren, protože jsem si přečetl článek
    Proč se nebojím elektráren, protože jsem si přečetl článek :)

  • Dort Windows XP Google Chrome 10.0.648.133 napsal:

    „Její vedlejší radioaktivní produkty (cesium a jód) se už v této fázi zásahu také prakticky rozpadly, protože štěpení uranu dávno přestalo.“ Tahle věta bude asi špatně. Buď tam má být „kromě cesia a jódu“, nebo že nepřibývají místo rozpadly se. Bohužel se mi nedaří dohledat původní kompletní znění článku.

  • Martin Soušek Windows 7 Mozilla Firefox 4.0 napsal:

    Překlad není nic moc, odborné termíny ti vůbec nejdou, ale dávám bod za snahu.

    Problém je bohužel v tom, že když se pokazí ten „třetí ochranný obal“, který prý „snese všechno“ (ve skutečnosti nesnese a na podobné zemětřesení nebyl ani projektován), tak už nezbývá nic než utíkat.

    Reaktor může kvůli vodíku vybouchnout a prudce radioaktivní materiál se roznese do okolí. Není to sice jaderný výbuch, ale jako špinavá bomba to dokáže udělat hodně škody, jejíž úklid je neuvěřitelně nákladný a určitá zamořená oblast může zůstat uzavřena do nekonečna, jako v Černobylu.

  • Petr Linux Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    Dort: také mě zarazilo tvrzení o jódu a cesiu. Pokud vím, jód má poločas rozpadu 8 dní, cesium 30 let a to se tedy rozhodně nerozpadlo.

    Pokud stále platí zákon zachování hmoty, tak cesium v moři nezmizí. Možná se rozptýlí či klesne ke dnu (?)

    Tvrzení, že kontejnment vydrží všechno po neomezeně dlouhou dobu je už téměř za hranicí projaderné propagandy. Vždy se může stát něco, s čím se prostě nepočítalo (třeba že se přijde o všechny zdroje energie pro chlazení).

    Jinak jsem laik a jaderné energetice příznivě nakloněn.

    Díky za překlad.


    -p-

  • Ghandi Windows 7 Opera 9.80 napsal:

    Wow .. přeložit takhle rozsáhlý materiál … prostě klobouk dolů. Díky.

  • Jack Windows 7 Google Chrome 10.0.648.133 napsal:

    Nevim jaky mate vztah s panem doktorem Oehmem, ale mohl bych jej takto zprostredkovane poprosit o strucny komentar ohledne horicich skladu vyhoreleho paliva (SNF pools)? Uvedeny clanek byl pro me ohromne poucny, akorat kratce potom se objevila tahle zprava a me by moc zajimalo vyjadreni nekoho kdo tomu rozumi. Proste jestli to nahodou neni stejna blbost jako skoro vsechno ostatni napsane ohledne teto nehody…

  • Case Linux Opera 9.80 napsal:

    Jak koukám na obsah některých dalších komentářů, vidím, že do mého úvodu k článku ještě raději doplním jednu poznámku.

    Dort: Původní věta zněla „The intermediate radioactive materials (Cesium and Iodine) are also almost gone at this stage, because the Uranium decay was stopped a long time ago.“ Naprosto otevřeně přiznávám, že v případě téhle věty jsem neměl tušení, co autor tím „gone“ myslí. Ale máš samozřejmě naprostou pravdu, kdybych si býval dohledal poločas rozpadu toho cesia a jódu, asi by mi došlo, že přeložit to jako „rozpadlo“ je hodně nešťastná volba. Nápady/návrhy?

    Martin Soušek: Není nic snazšího než můj „nic moc překlad“ pomoci vylepšit a ty konkrétní odborné termíny, co mi vůbec nejdou, opravit. Ale jde-li o „chyby“ typu jako že např. nepoužívám odporné slovo „kontejnment“ nebo že (například) „core catcher“ překládám jako „jaderná jímka“, přičemž mezi českými jadernými energetiky je zaběhlý nějaký jiný překlad, tak ty asi příliš reflektovat nebudu, protože jsou víceméně záměrné (nejde o text pro odborníky, ale pro řadovou veřejnost – text pro odborníky bych překládal zcela jinak, pokud vůbec).

  • Case Linux Opera 9.80 napsal:

    Jack: S dr. Oehmem nemám vztah naprosto žádný a v kontaktu s ním kromě toho, že ho od včerejška sleduji na Twitteru, vůbec nejsem, je mi líto.

  • Jaxx Windows 7 Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    Moc dobra prace, linkuju vsem znamym!

  • Jirka, VSCHT Windows 7 Mozilla Firefox 3.6.13 napsal:

    Problém vzniku směsi vodíku a dusíku je jedním z klíčových problémů při návrhu jaderné elektrárny (tedy přinejmenším pokud nejste ze Sovětského svazu),
    – tohohle jsem si všimnul, asi by tam místo dusíku měl být kyslík.

    Jinak moc pěkný článek, jak originál, tak překlad. Ale nezmění se nic, jak už tu někdo psal, lidi se chtějí bát, chtějí se stresovat a panikařit + je třeba vylepšit pohled na obnovitelné zdroje (po solární aféře) a to se udělá nejlépe očerněním těch klasických…

  • Jack Windows 7 Google Chrome 10.0.648.133 napsal:

    Aha, sorry. Me zmatla veta „Požádal jsem ho o sepsání těchto informací pro mou rodinu v Austrálii“, nenepadlo me, ze uz je soucasti prekladaneho textu…

    PS: Kazdopadne obrovsky dik za preklad.

  • Case Linux Opera 9.80 napsal:

    Jirka: Samozřejmě mělo, dík za upozornění, opraveno.

  • r0b0t Linux Mozilla Firefox 4.0b12 napsal:

    Mikrosieverty a milisieverty se liší o tři řády.

  • Case Linux Opera 9.80 napsal:

    Pwned :)

  • Pavel Pečený Windows 7 Internet Explorer 8.0 napsal:

    Dík za velice zajímavý článek. Měl by být povinný pro všech ty plašany, zelený a podplacený jihočeský matky.

    Pavel

  • Katerina Mac OS X Safari 533.19.4 napsal:

    Doufám, že máš pravdu v tom, že nedojde k velkému úniku radioaktivity.
    Na druhou stranu kdybys bydlel kousek od elektrárny, asi bys psal jinak – vlastně bys nepsal, byl bys někde ve sběrném táboře…

    Okolo sebe teda nemám nikoho kdo by plašil, ale nedivila bych se kdyby někdo panikařil, Černobyl už jsme tu měli, teda ne tu ale na Ukrajině a jediné naše štěstí je, že nejsme ani v Japonsku, ani na Ukrajině….
    až jednou dojde na naše děti, tak si pak budeme moct přečíst podobnej článek v cizích novinách ale do chechtáků nám asi moc nebude…

  • Kohy Windows XP Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    A kdy by mělo dojít na naše děti? Až se pevninský zlom přesune k Týnu nad Vltavou a u Bechyně bude začínat moře, kde vznikne vlna tsunami?

  • marian_r Windows XP Internet Explorer 8.0 napsal:

    „Řídící tyče pohlcují neutrony a okamžitě zastavují štěpnou reakci.“

    Táto blbosť je tam zmienená niekoľko krát. Požiadajte prosím o Nobelovu cenu za fyziku.

    Štiepenie uránu je jeho prirozdená vlastnosť a nedá sa zastaviť.

  • Tomáš Fuksa Windows 7 Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    Díky za článek (překlad).

    Rád bych tento překlad s vaším svolením přejal do Pirátských novin (www.piratskenoviny.cz), tam by ho mohlo zaregistrovat větší množství čtenářů. (uvedení zdroje a autora je samozřejmost)
    Díky za odpověď :-)

  • Case Linux Opera 9.80 napsal:

    Tomáš Fuksa: Mně je samozřejmě jedno, pokud ten překlad někdo přebere, už se tak dnes ostatně jednou stalo (tedy jednou s mým vědomím), jenom znovu upozorňuji, že kromě úvodních poznámek nejsem jeho skutečným autorem (jak je vidět z reakcí zdejších i jiných, pořád se najde dost lidí, které ta první osoba, v níž je text psaný, mate), takže mi taková rozhodnutí vlastně asi příliš nepřísluší. Ale co se mého podílu na něm týče, tedy překlad a případně úvodní poznámky, tak zkrátka klidně, nemám s tím problém.

  • JanP Windows XP Google Chrome 10.0.648.133 napsal:

    Zvláštní případ Josefa Oehmena.
    Myslím, že stojí si přečíst i toto
    http://geniusnow.com/2011/03/15/the-strange-case-of-josef-oehmen/

    Kde je pravda? Tam někde venku je pravda!

  • MAM Windows 7 Internet Explorer 8.0 napsal:

    To marian_r: Myslim, ze je vsem fyzikum zcela jasny rozdil mezi prirozenou radioaktivitou a stepnou jadernou reakci, kdy je nutne ke stepeni uranu mit zpomalene neutrony, bez nich se tento process zastavi. Takze tou blbosti bych prsoim setril na jine. Diky za clanek.

  • Děkuji za překlad obsáhlého článku. Něco takového bych neudělal, ani kdybych ovládal jazyk (rozhodně ne zadarmo). Přesto bych měl jednu připomínku. „Richterova škála je logaritmická – rozdíl mezi stupněm 8.2, pro který byla elektrárna stavěna, a 8.9, které ji postihlo, je pětinásobek, nikoliv 0.7 !násobek!“ Násobek, který jsem označil vykřičníky, je na onom místě omylem, mění, nebo spíše odstraňuje, smysl věty.
    Každopádně děkuji.

  • F|M Windows Vista Google Chrome 9.0.597.0 napsal:

    Zde jiný zasvěcený a poněkud jinak vyznívající článek: http://www.blisty.cz/art/57731.html

  • lukys Windows Vista Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    Skvělý článek, díky za překlad. Sice bych snesl i trošku odbornější článek, nicméně prostý běžný výklad není na škodu, já jsem u toho čtení alespoň mohl zároveň pracovat, aniž bych musel veškerou kapacitu věnovat pochopení článku, a přeposlal jsem ho i známým, kteří hodně plašili, a tohle jim to trošku osvětlilo.
    Přiznám se, já z toho měl také docela špatný pocit, protože jsem si nebyl jist, jaké následky by mohl mít ten nejhorší scénář.
    Zároveň mi článek řekl pár novinek které jsem neznal, a některé věci, které jsem zapomněl, mi opět přiblížil – takže díky za překlad, a díky doktorovi za sepsání (ano vím, o té pochvale se nedozví, ale to nevadí :) )

  • Ghandi Windows 7 Opera 9.80 napsal:

    @F|M: Vámi linkovaný článek je skutečně poněkud jinak vyznívající. Nelze se také divit když účelem zde přeloženého článku je uklidnění nervózních lidí, kdežto účelem článku s názvem „Jaderná havárie v Japonsku: Blesk z čistého nebe?“ je, pokud to správně chápu, spíše snaha prosadit vlastní názor o potencionálním nebezpečí využívání jaderné energie.

    Nicméně díky za link. Vždy je dobré se na problém podívat z co nejvíce stran a vyslechnout maximum rozdílných názorů, než si člověk udělá názor vlastní.

  • Jirka Windows 7 Mozilla Firefox 3.6.13 napsal:

    Sorry, ale ten článek v Blistech je jako obvykle pěkná konina a jako odborný se jen tváří. Stačí tyto věty:

    „ncident je popisován jako výbuch vodíku. Oficiální linie tvrdí, že byla zničena budova vnějšího kontejnmentu, ale že reaktorová nádoba samotná zůstala intaktní… Únik vodíku je podstatnou součástí scénáře zahrnujícího tavení reaktoru, a je obtížné si představit scénáře zahrnující výbuch vodíku v měřítku, jaké jsme viděli ve Fukušimě 1, které by nezahrnovaly poškození tlakové nádoby reaktoru… “ – no, „náš“ článek to vysvětluje docela přesně :-)

    „Jaderní insideři jsou v řadě jurisdikcí známi jako neřízené střely a selhávají při zveřejňování kriticky důležitých informací… “ – jako bych slyšel jihočeské matky…

  • Robert Jeřábek Windows 7 Google Chrome 10.0.648.133 napsal:

    Moc Vám děkuji za překlad článku. Moc mě zajímají takovéto technologie a co se týče jaderné energie obzvlášť. Tímto článkem jsem si uspořádal už dřívější informace a dalo mi to logický smysl. Jsou zde různé názory, mezi něž patří i ten, že by měli být jaderné elektrárny zkázou a tímto co se stalo se od nich upustí a nebo by se mělo. Je potřeba si ale také položit otázku, jak moc potřebujeme elektrickou energii a jak moc jsme na ni závislí. Odpověď předpokládám bude upřímná a kdo nemá okénko na WC, tak zjistí, že i tam mu v podobě světla chybí. Náročnost na energii ale stoupá a co my? Jak vlastně umíme získat energii? Těch možností je mnoho, ale kolik jí dokážeme na úkor něčeho druhého získat, za jakou cenu, to je další otázka. Jaderná elektrárna je vůbec zatím nejefektivnější způsob získání energie s ohledem na to, kolik jí dostaneme a za co. Oproti například uhelným je toto co se týče ekologie, procházka růžovým sadem, ať chceme, nebo ne. A s porovnáním kapacity je naprosto bezkonkurenční. Zatím, co u starších elektráren šel s komínů štiplavý černý dým plný jedů, považovali jsme ho za téměř bezrizikový (mylně, ale opravdu velmi mylně a tolerantně). Bolavým místem jaderné elektrárny je neviditelná smrt, která z ní může unikat a to je také důvodem všech spekulací až nedůvěry. Na druhou stranu, za podstatně méně energie už lidstvo podstoupilo daleko větší ztráty na zdraví, například dýcháním permanentně se viditelným jedem šířících se s komínů elektráren na tuhá paliva, jak jsem zmínil. Důkazem jistoty už je fakt, že ta elektrárna v Japonsku vůbec unesla tak velké zemětřesení a přesto, že se z ní stala i neřízená střela, jsou stále esa v rukávu na to, dostat ji pod kontrolu. A jištění která tam jsou, to je až neskutečné. Ještě jednou děkuji a přeji hezký den

  • Anonym Windows 7 Mozilla Firefox 4.0 napsal:

    Mne je to jedno, Jaslovske Bohunice stoja, Slovensko to nezadrbe. :D

  • Jana W. Windows 7 Internet Explorer 8.0 napsal:

    Atomová katastrofa v Japonsku
    Nadeje umírá poslední..

    realita je vsak taková, ze japonci pripravují evakuaci areálu pokud mozno bez paniky. Ale jako národ jsou hodne disciplinovaní. S Tokiem to bude horsí, je tam 35mil. lidí – méne nez 3x více nez v Cechách.

    15.3. 11 „Situce jaderné elektrárny Fukusimi je hodne nebezpecná opet dalsím výbuchem. Byl poškozen reaktor 2. bloku, v reaktoru 4 jsou plameny. Radioaktivita je propustená (v okolí km je jí jiz 400x více, nez je normál). Namerené hodnoty jsou tak vysoké, že zaměstnanci již nemohou zůstat v blízkosti reaktoru. Vzhledem k tomu, ze se stěží dá zabránit nejhoršímu scénáři, přípravuje se evakuace. V metropoli Tokia, bylo by bylo téměř nemožné.“

    Mne zbývá jen a jen skepce, nic si nenamlouvám ani si namluvit nenechám.

  • Jana W. Windows 7 Internet Explorer 8.0 napsal:

    15.3. 11 Radioaktivní zárení je v Tokiu je jiz tak silné, ze Tv reportéri odcházejí. Fukusima uz není vubec a nicím pod kontrolou.

    PS.

    * Akci celosvetove: – uran akcie se prodávají a ztrácejí svou hodnotu.
    – solár e. má 15% zisku za jeden den!

  • Anonymní Windows XP Opera 9.80 napsal:

    Zajímavé, hodně lidí chytré huby ale vlastně tomu v podstatě vůbec nerozumí….

  • Case Linux Opera 9.80 napsal:

    Tenhle celý komentář by se hodil do nějaké učebnice žurnalistiky jako odstrašující ukázka, jak vážně míněné zprávy rozhodně nikdy nepsat. Docela by mě zajímal zdroj (ale s ohledem na formu bude jistě velmi hodnotný). Jeho jediným obsahem je panika, jinak nesděluje vůbec nic, přestože se ze všech sil snaží tvářit, že je nabitý závažnými informacemi.

    (Bylo na komentář od Jany W. z 18:42, než jsem to napsal, přibyly další…)

  • Jana W. Windows 7 Internet Explorer 8.0 napsal:

    Tokio – Fukusima jsou od sebe asi 220km.

    ..Vy opravdu nemáte vubec zádné realistické informace o tom, co se v Japonsku práve deje ? Popis aktuální situace je opravdu nic príjemného, to mi ver(te).

  • wailord Windows 7 Opera 9.80 napsal:

    Byly by možné překlady zpráv z twitteru? Třeba jednou denně a jenom nějaké vypíchnutý? Jsem si vědom že po vás žádám heroický čin, ale relativně mě to zajímá a mé anglické schopnosti jsou téměř nulové.

  • Kadlik Windows XP Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    Myslim ze mushum cloud nad 3 fukusimskym reaktorem spolehlive vyvraci jakykoliv blaboly o neuniku radieace :)

  • Case Linux Opera 9.80 napsal:

    wailord: Copak překlad by možný třeba i byl, ale kde brát spolehlivé informace…ono jich moc není, všechno je zaplaveno neustálým přívalem zpráv o radioaktivních mracích chvíli nad mořem, chvíli nad Tokiem, chvíli na mozcích redaktorů, co o nich píšou…

    Kadlik: Pokud je nad reaktorem Fukušimy I skutečně atomový hřib, pak mají Japonci právě mnohem závažnější starosti než nějakou vyhasínající jadernou elektrárnu, protože v tom případě na ně právě někdo zaútočil jadernými zbraněmi. Jiná možnost bohužel/bohudík není fyzikálně možná. (Ale mimochodem, to, že jaderný výbuch vytváří hřibovitý oblak ještě neznamená, že ho vytváří POUZE jaderný výbuch.)

  • Ostap Bender Gentoo Linux Mozilla Firefox 3.6.13 napsal:

    Průběžně aktualizované informace jsou k dispozici na http://www.sujb.cz/?c_id=1079 .
    Momentálně jsou cca devět hodin staré, ale ono se tam taky od té doby vcelku nic nového nestalo. Nic nebouchlo, oheň byl uhašen, chlazení pokračuje, hodnoty radiace jdou dolů…

    Pro Janu W. – doporučuji méně věřit bombastickým titulkům.

  • loar Windows XP Mozilla Firefox 3.6.13 napsal:

    Opravený článek: http://mitnse.com/2011/03/13/why-i-am-not-worried-about-japans-nuclear-reactors/
    Pan Můjotecbyljadernývědec tam měl „pár nepřesností“

  • Richard Mac OS X Google Chrome 11.0.696.3 napsal:

    Case, diky za preklad. Pro nektere to je orisek prelouskat, takze se hodil. Pro mne tedy ne, ale par lidem jsem to uz musel aspon odvykladat, takze mi aspon nekdo trochu setri praci. D‘.

    Ad cely pohled na vec: Jak jsem dnes na Twitteru cetl nejaky retweet: Ot.: „Jak vysvetlite pripadny atomovy vybuch?“ Od.: „Budeme muset prepsat fyziku.“
    Myslim, ze to velmi ve zkratce popisuje, ceho se mame bat. ;)

  • hausmarke Windows XP Mozilla Firefox 3.6.8 napsal:

    A teraz si vysvetlíme ako došlo k zemetraseniam…

    http://www.topky.sk/cl/11/1244911/VIDEO-Sokujuca-teoria-Za-apokalypsou-je-americka-tajna-zbran-

    :D doporučujem !

  • F|M Windows Vista Google Chrome 9.0.597.0 napsal:

    Paní Jano W., vy už raději nic nečtěte. Stejně si to vždycky převedete do svého. Podle D.Drábové jsme na INES 6, nebezpečí hrozí toliko Japonsku. K nám doletí maximálně zanedbatelné zbytky. Takže smůla, konec světa zase jednou nebude.

  • earl Mac OS X Netscape Navigator 5.0 napsal:

    ako je to s tymi teplotami … preklad uvadza 3000C a 2200C pre palivo a zirkonovy obal ale clanok na MIT uvadza 2800C a 1200C

  • wailord Windows 7 Opera 9.80 napsal:

    Odpověď pro earl:
    Můj osobní odhad je že si někdo hrál s jednotkami, ačkoliv do toho moc nevidím tak toto vypadá jako klasická chyba, studuji a těchto chyb je spousta jak jste si určitě všichni vědomi. A jinak co by to změnilo, teorie je pořád stejná a realita se také nezmění.

  • Slavo Windows XP Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    Vďaka za zaujímavý príspevok a prekladateľské úsilie.Sám som laik, a mnohým odborným výrazom by som nerozumel, no takto „po ľudsky“ je to iné. Situácia v Japonsku je vážna a médiá žijú z toho koľko ľudí pritiahnu, tak sa niet čo čudovať premršteným komentárom, či titulkom v snahe vzbudiť záujem, a čo je vhodnejšie ako jadrový strašiak…

  • wailord Windows 7 Opera 9.80 napsal:

    Tamten blábol co jsem napsal prosím nebrat v úvahu, příště nejdřív dvakrát přečíst a pak až psát odpověď. Že ano.

  • Samuel Windows 7 Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    Ze nemate co robit… ale riesite problemy inych… ktore aj tak nevyriesite :). Kazdy neh sa stara o seba a aby svoju pracu odviedol co najlepsie. A bude klud. TV radsej uz ani nekukam samy bordel je to…
    A net noviny pomalinky TV dobiehaju :)

  • valdimer Windows 7 Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    Ať o tom referují média jakkoliv, rozhodně nejde o běžnou havárii a to asi nejsou z nejhoršího ještě venku. Nejsem apriori proti jaderné energetice, ale pořád ještě není vyřešená otázka co s vyhořelým palivem, už před dvaceti lety se tvrdilo, že jím tu dneska budem topit a zatim ho dokážem jenom velmi pomalu a neskutečně nákladně přepracovávat (v podstatě se to nevyplatí) navíc nikde na světě není trvalé úložiště (ať už z technologických nebo politických důvodů). Stačí vidět okolí jezera Karačaj a řeky Teča (viz. závod Mayak a jeho katastrofy). To že se toho kvůli uhlí nebo ropě zničilo daleko víc není argument, protože ve výsledku je jedno jestli technologickému pokroku brání jaderná, naftařská nebo uhelná lobby. Jsem upřímně zvědav kdy se dočkáme té slibované studené fúze.

  • Jádro Windows XP Internet Explorer 8.0 napsal:

    Přečetl jsem si se zájmem tento článek. Ovšem s ohledem na uvedené skutečnosti si myslím, že radiace a její únik do okolí není až tak malý jak se uvádí. Je to především z toho důvodu, že japonské JE jsou konstruovány jako jednookruhové. To je z hlediska bezpečnosti a radiace značně varovný signál. Ani bych nebagatelizoval tu skutečnost, že se zatím daří reaktory chladit. Je otázkou zda teplotě a tlaku odolá celý uzavřený okruh. Také je zarážející, že u jednoho z reaktorů se snížila hladina kapaliny v nádobě. Pokud se tak stalo, pak vysoce radioaktivní voda (chladící médium) uniklo mimo okruh. Také samotné umístění všech japonských JE je z hlediska jaderné bezpečnosti odsouzeníhodné a je jen s podivem, že IAEA již dávno nevyvinula tlak na Japonsko, aby tyto JE byly vyřazeny z provozu. Je přece víc než jasné, že pokud tyto JE zasáhne vlna tsunami, tak dojde k poškození rozvodů vlastní spotřeby v těchto elektrárnách a k poškození čerpadel chladícího média. Já osobně bych takovou hrubou závadu v projektu, značně ohrožující jadernou bezpečnost, u tak vyspělé země jako je Japonsko nepředpokládal. Další otázkou je to, zda je vůbec Japonsko z hlediska značné tektonické činnosti vhodné pro výstavbu JE. Opět jsem pevně přesvědčen, že JE nemají v Japonsku co dělat, pokud nebudou zabezpečeny tak, aby mohly pracovat i v době zemětřesení a neohrozí je ani tsunami, která bude ne 10 m, ale třeba 100 m vysoká. Pokud budou splněna takováto kriteria, pak mi nebudou vadit JE ani v Japonsku.

  • snk Opera 9.80 napsal:

    http://www.naturalnews.com/031718_nuclear_power_dirty_bomb.html

    mimochodem…Fukusima NEMA jimku, ten udajne nejdulezitejsi stupen ochrany, jak uvadi clanek, bylo potvrzeno (komenty pod clankem), ze elektrarna je z doby, kdy jeste nebyly standardni vybavou.

  • […] na serveru Living at the edge of the world. 16. 3. 2011 Japonsko, Technologie, Věda […]

  • Hayes Mac OS X Safari 533.19.4 napsal:

    Case zase vali. Vim vsechno nejlip, patent na pravdu samozrejme zahrnut a pritom je aktualne vsechno jinak. Fukusimu opustili posledni zamestnanci a Japonsko pozadalo o pomoc zahranici. Nekdy by opravdu stacilo vytahnout si hlavu z prdele mily pane Case.

  • xvasek Windows Vista Google Chrome 10.0.648.133 napsal:

    Ve Fukušimě nebylo zemětřesení o síle 8.9 stupně Richterovy škály, ale jenom cca 5. stupeň – tedy několikasetnásobně slabší. 8.9 bylo v epicentru pod mořem.

  • rodney Windows XP Internet Explorer 8.0 napsal:

    Děkuji za zajímavý článek. I když se nedá říci, že bych to viděl tak jednoduše jak daný profesor popisuje, pomohlo mi to získat další z mnoha názorů, které jsem za poslední dny na internetu viděl.

    Pro Hayes: Nač ta silná slova. Jak jsme již několikrát viděli, radiace vždy stoupla pouze nárazově a po několika hodinách se opět vracela k nízkým hodnotám. Věřme, že tomu tak bude i teď. I když pravdou je, že si nejsem jistý, zda to bylo dáno probíhajícími pracemi ze strany zaměstnanců, jako například odpouštění páry, či prostým rozptýlením částit po dalším z několika výbuchů. atd.

  • Gino Windows XP Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    Také jsem se pokusil sepsat krátké info o situaci ve Fukušimi. Hlavně pro své přátelé a víceméně ze stejného důvodu, jako ty jsi přeložil článek z MIT.

    http://gino.bloguje.cz/886579-fukusima-a-jaderna-hrozba.php

    Dnes se v českých mediích píše, že aktivita rekordně vzrosla a byli evakuováni všichni pracovníci (tedy i těch 50, co tam mělo zůstat a chladit). Nicméně na pro mě důvěryhodných serverech (IAEA) se nic takového nepíše.

  • Ghandi Windows 7 Opera 9.80 napsal:

    @Hayes: Úroveň vašeho příspěvku je pravděpodobně v souladu s Vaší úrovní jako lidské bytosti. Case strávil jistě několik hodin překladem článku jiného autora a dal ho k dispozici na svém blogu a vy přijdete se snůškou invektiv a několika rádoby fakty, ke kterým se ani nenamáháte připojit zdroj .. což je práce na několik vteřin. Divte se pak, že pro mě jste obyčejný hulvát a navíc lenoch.

  • Ghandi Windows 7 Opera 9.80 napsal:

    Zdá se mi to, nebo idnes trošku ubralo plyn a začalo pouštět do světa také zprávy, které se snaží informovat více objektivně?
    http://technet.idnes.cz/pozar-v-bazenu-to-je-nove-nebezpeci-v-elektrarne-fukusima-pzx-/veda.asp?c=A110315_152825_veda_mla

    Nemůžu si pomoct, ale výše uvedený článek mi přijde lepší, než starší kousek od stejného autora:
    http://technet.idnes.cz/fukusima-se-malem-zmenila-na-nerizenou-strelu-jako-kdysi-jaslovske-bohunice-1vs-/veda.asp?c=A110314_123810_veda_mla

  • Gino Windows XP Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    Ghandi – je alespoň vidět, že někteří se rádi poučí a nechají si vysvětlit pojmy o kterých následné píší. To je, zdá se, příklad toho redaktora, který přešel z bulvárních článků na články faktické.

  • Scalex Windows 7 Opera 9.80 napsal:

    Zde přítomný Mahátmá 8^) pochopitelně píše v mezích naprosté slušnosti, já si mohu dovolit říci to naplno: Hayesi, jsi pračůrák.

  • Muflon Windows XP Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    Jenom maličké připodotknutí: tiskem proběhla zpráva o narůstajících cenách elektrické energie. Když přestala Lýbie dodávat svá 2% celkové prokukce ropy, stoupla cena této o víc jak uvedená procenta. Strašte se ještě víc, ať taky zbohatne svíčková loby.

  • tp81 Linux Mozilla Firefox 3.6.3 napsal:

    dekuji za zajimavy clanek

  • VETERAN Windows 7 Google Chrome 10.0.648.133 napsal:

    Keď Pán Boh stvoril jadrovú energetiku, povedal: „Budeš výkonná, budeš lacná, budeš bezpečná!“
    Potom ale diabol povedal: „Ale tieto vlastnosti sa spolu nikdy nestretnú!“
    Takže ak je lacná a výkonná, nemôže byť bezpečná. Ak je lacná a bezpečná, nemôže byť výkonná. A ak je výkonná a bezpečná, nemôže byť lacná.

  • marian vacval Windows XP Internet Explorer 8.0 napsal:

    .

  • marian vacval Windows XP Internet Explorer 8.0 napsal:

    Sebelepší zabezpečení nedokáže nikdy uchránit před nepředvídatelným ale i předvídatelným.
    Pokud je něco předvídatelné v otázce jaderných elektráren a zabezpečení by bylo velkou investicí,odůvodní se riziko jako minimální,spíšenepravděpodobné.Vždyť zisk je zisk a podstoupené riziko obyčejných lidí kteří žijí třeba v okolí je pro určité kruhy zanedbatelné.
    Pokud je riziko nepředvídatelné,tak se to ani nebere v úvahu.Ano,třeba o Temelínu je prohlašováno,že mírné zemětřesení by vydržel bez újmy.Jenomže zemětřesení v této lokalitě údajně nepřipadá v úvahu,protože zde neleží žádný zlom,podloží je pevné atd atd… Jenomže co je nyní,nemusí být v blízké budoucnosti.Člověk se sebevědomě poplácal po zádech a řekl si,že je pánem Země:-) Tohle si může ale myslet jen hlupák i když má několik VŠ a s nimi třeba i mnoho rozmanitých titulů.
    Nikdo nemůže předvídat,jak se bude tato planeta chovat v budoucnosti a ujišťovat všechny,že jaderné elektrárny jsou bezpečné a žádné riziko nehrozí,je směšné.Ano,je to čistá energie,spousta výkonu,ale je to vyváženo určitými riziky,která jsou závažná.Energie je určitě potřeba,ale ne za každou cenu.A už určitě ne za cenu nejvyšší,protože potom to celé pozbývá významu.Snad je význam mamonu,obrovských zisků pro jisté skupinky lidí které se v případě nebezpečí zdekují a zmizí za vodu:-)
    Na závěr jedna možná varianta problémů Temelína.Pokud se stane ať už cokoli a bude třeba chladit a chladit.Proč by se nemohlo stát,že bude velice závažně poškozené třeba jen přívodní potrubí dlouhé mnoho kilometrů.Potrubí ,kterým proudí právě chladicí voda z přehrady do Temelína.Jistě že Temelín má své zásoby vody.Ale pokud i tyto dojdou?Když vezmeme u úvahu Japonsko,které všichni prezentují jako zemi s vyspělými technologiemi,zabezpečeními apod.jak to,že se událo to co se událo? Kdyby někdo napsal o nebezpečí těchto elektráren ještě před zemětřesením,byl by objekt uměle vytvořeného posměchu.Nyní se ale opět najdou výmluvy typu,že tohle nikdo nemohl tušit,že s tímhle nebylo nikde počítáno.Ale o tom to je.Musí se počítat se vším.I s tím,co nepřichází v úvahu.Protože ing. je ing. a obyčejný ,,sedlák“ nemůže nic vědět o jaderné problematice. Jenomže i naši předkové byli často chytřejší než jsou lidé dnes a uměli předvídat i když to ,,vědecky“ předpovědět nešlo:-)
    Bohužel tato nová doba je jen dobou devastace a ničení ve jménu ekologie a zisků které jdou ruku v ruce společně.

  • […] přečíst: FFFILM: Jsem v Japonsku a je mi fajn, Proč se nebojím japonských jaderných reaktorů Publikováno: Březen 16, 2011 Kategorie: Nezařazené Udělal se vám názor? Jméno: […]

  • kosk Windows XP Internet Explorer 8.0 napsal:

    Někde nahoře je tady poznámka že by měla nějaká elektrárna vydržet i tsunami vysokou 100 m. To je s prominutím nejspíše pitomost. Vzhledem k tomu že tsunami podobné výšky by pravděpodobně dokázala zničit celé civilizace a zlikvidovat vše do hloubi stovek kilometrů do vnitrozemí, tak si troufím tvrdit, že takhle odolnou elektrárnu nepostaví nikdo. A i kdyby, tak by se většina Japonců (nebo jiných) utopila…

    Takové vlně se tuším říká megatsunami a na tuhle jsou stavěné snad jen velehory. Ale ty postavila příroda, (nebo pánbůh, chcete li) a v lidskýh možnostech tohle není… ;-)

  • […] Zajímavé čtení je také: http://www.edgeoftheworld.cz/2011/03/15/proc-se-nebojim-japonskych-jadernych-reaktoru/ […]

  • Daniel Makay Windows Vista Internet Explorer 7.0 napsal:

    Osobně, věřím, že bezpečnostní opatření jsou velmi propracovaná. Co se týče medií nedá se jim věřit, to vím již dávno. Článek považuji za relevantní vzniklé situaci. Líbí se mi ale příspěvek, který hovoří o tom, že mohou vzniknout nepředvídané situace. Například nechápu tu věc co by se stalo kdyby palivo prohořelo pod reaktor, kde je takové množství vody? Pokud vím tak v Černobilu to bylo tak obrovský problém, kdy díky tomu mělo dojít ke gigantickému výbuchu, že se skupina potapěčů obětovala a odstaranila překážky pro vypuštění vody, jež byla velmi radioktivní a pokud vím všichni tito hrdinové zemřeli na nemoc z ozáření. Nejsem si skutečně jistý, že například k této situaci nemůže dojít i nyní, článek rozhodně nedává lajkovi vyčerpávající uspokojivé odpovědi. Proto si myslím, že je opravdu otázkou do jaké míry je míněno ono „pod kontrolou“. Titanik byla také podle konstruktérů nepotopitená loď a jak rychle šla ke dnu. Proto bych situaci nedramatizoval, ale ani zdaleka nepodceňoval, rozhodně si myslím, že riziko opakování Černobilu zažehnáno zdaleka není.

  • Presle Windows XP Mozilla Firefox 3.5.2 napsal:

    Díky za zajímavý článek.
    Je pravda, že moc nechápu, proč někdo takové zařízení staví do cesty potenciální vlně tsunami, ale není mé místo je soudit, protože o tom pravděpodobně vědí víc, než já. Takže jen držím palce, ať to tam kucí šikmoocí zvládnou :)

  • Case Windows 7 Opera 9.80 napsal:

    Riziko opakování Černobylu zažehnáno není, protože nikdy neexistovalo, tudíž ho nejde ani zažehnat.

    I kdyby ve Fukušimě došlo na tu nejhorší ze všech špatných možností, tzn. došlo k úplnému roztavení jádra bez možnosti jeho chlazení a k následnému poškození ochranných obalů a explozi, pořád bude výsledek jen zlomkem situace v Černobylu. Radioaktivní materiál byl v Černobylu explozí katapultován takřka do výšky deseti kilometrů (respektive tam byl v souvislosti s požárem grafitových prvků reaktoru, které reaktor ve Fukušimě vůbec nemá, vynášen dokonce dlouhodobě). Ve Fukušimě by se jednalo maximálně o stovky metrů. (To jsou mimochodem slova hlavního vědeckého poradce britské vlády, nikoliv můj laický názor). To by pochopitelně bylo velice špatné pro bezprostřední okolí elektrárny (v extrémně nepříznivých podmínkách zhruba oněch 20-30km evakuované zóny), ale ani zdaleka by to nemělo tak rozsáhlé následky jako výbuch v Černobylu.

  • Case Windows 7 Opera 9.80 napsal:

    Presle: Protože je to v seismicky nestabilním Japonsku kupodivu jedno z nejbezpečnějších umístění (elektrárna stojí na skále, plus má k dispozici zdroj vody). Je třeba mít na paměti to, že celá elektrárna zatím stále bez vážnějších následků ustála hned dvě přírodní katastrofy najednou (zemětřesení a ještě tsunami) a obě z nich byly přitom ničivější, než na jaké byla dimenzována – elektrárna samozřejmě byla proti tsunami dimenzována, ale bohužel ne proti tak silné, jakou tohle zemětřesení vyvolalo (což se jistě řídí nějakými složitými výpočty pravděpodobnosti takové přírodní katastrofy). Ono to sice působí trochu zvláštně, ale Japonci vlastně zaslouží spíše pochvalu než kritiku, která se na ně a na jaderné elektrárny teď odevšad snáší – čistě teoreticky už touhle dobou mohlo ve Fukušimě dojít k mnohem horším věcem a jen díky tomu, jak kvalitně všechno navrhli, se zatím daří zabránit rozsáhlejší katastrofě.

  • Ján Jankovič Windows XP Google Chrome 10.0.648.134 napsal:

    Neškodné nuklidy unikajú do ovzdušia… Asi preto Japonci všetko evakuujú a každý uteká. Všetci sa mýlia, však? V Japonsku predsa nie je žiadna rádioaktivita…

  • Letien Windows XP Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    Velice zajímavej článek ,dík za něj.

  • 传奇私服 Windows XP Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    stupeň 4 mi nepřipadá jako problém typu „jenom aby to zas někdo nevyzvonil Rakušákům“

  • Gino Windows XP Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    Case… ptáš-li se proč byla JE Fukušima projektována na menší tusinami vlnu. Může to být z jednoduchého hlediska. Elektrárna je projektována na tsunami vlnu do 6,5m a ta, která tam řádila měla 7,5m. Když si vezmeš, že elektrárna byla dimenzována na 5x menší zemětřesení, tak si snadno odvodíš, proč neprojektovali na větší tsunami vlnu. Mohli předpokládat, že tak silné zemětřesení, které vyvolá tsunami větší, než 6,5m prostě elektrárna stejně neustojí a bude zničena již před tsunami.

    Skoro by se dalo říci, že v takovém případě by vlastně tsunami situaci trochu pomohola, protože by to spláchla a většina uniklé aktivity by zůstala ve vodě. No, každopádně, jak jsi napsal – všechna čest. Je vidět, že předimenzované stavby nakonec vydrží ještě více, než se předpokládá.

  • majel Windows XP Internet Explorer 8.0 napsal:

    konečne niečo rozumné,lebo som bola neinformovaná a vývoji bezpečnosti jadroviek a naše médiá majú len vymedzený čas na informáciu

  • tomit Windows XP Safari 533.18.5 napsal:

    Fajn clanok. Akurat chyba dost drobnosti ktore to ale cele akosi menia. Napriklad pritomnost plutonia. Ze do ovzdusia idu iba izotopy s kratkym polcasom rozpadu? To by bolo v poho. A sedelo by aj ze nic sa nedeje. Ale TEPCO aj jap. vlada priznali porusenie obalov. Nasvedcuje tomu aj info od svedov ze radioaktivny ( aj ked s velmi malou radioaktivitou )mrak sa blizi k USA. Toto by som videl na tavenie jadra a netesnost v obale aj ked zatial malu. Tomu by nasvedcovala aj zufala snaha japoncov o chladenie morskou vodou z vrtulnikov ( toto je uz dost zufaly pokus ked uz vsetko zlyhalo ) Nie som jadrovy fyzik ale tolko cerstveho aj vyhoreteho paliva moze spravit riadnu paseku v sirokom okoli. A ked japonci riskuju morsku vodu napriek nepredvidatelnym reakciam, je to asi dost zle. Co sa stane po roztaveni jadra? Kolko vodika sa v tom momente vyvinie a ako a v akom skupenstve bude roztavene palivo vymrstene do atmosfery? Co ostatny radioaktivny bordel?

  • Roumen Windows 7 Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    Jen drobná oprava, kdyby se nad tím někdo také pozastavil, doufám, že nebudu označen za kverulanta :D

    8.9 není v lineárním měřítku 0.7-mi násobek čísla 8.2, alébrž 1.08536…násobek – matka ZŠ.

    Je to samozřejmě jen malichernost a na pointě článku to nic nemění. Autorovi (překladateli) patří můj dík, že je z těch, kteří nedají na čím dál zkreslenější polopravdy, jež nám podstolují média ve snaze nás co nejvíc zaujmout a šokovat.

  • hes Mac OS X Safari 533.19.4 napsal:

    Zajímavé, kolik lidí si přečte článek a pak začne stejně trousit své rozumy. Například příspěvek od člověka Jádro nahoře. V článku je jasně vysvětleno, že voda není trvale radioaktivní, atd.

    http://www.naturalnews.com/031718_nuclear_power_dirty_bomb.html

    Tento článek není odborný ani za mák, je to jen strašení.

    Jinak děkuji za velice zajímavé čtení…

  • tomit Windows XP Safari 533.18.5 napsal:

    No neviem! Ja by som sa asi bal!
    14:56 – V okruhu 30 kilometrů od poškozené jaderné elektrárny Fukušima byly naměřeny vysoké hodnoty radiace. S odkazem na japonské ministerstvo vědy o tom informovala stanice NHK. Radiace je tak vysoká, že člověk po šesti hodinách pobytu absorbuje tolik záření, kolik je uváděno jako bezpečná hodnota na celý rok.

  • abc Windows XP Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    Tiez sa mi zda, ze pan vysvetluje v clanku scenar pre jadrovu havariu klasifikovanu ako 4 kategoria, ale medzicasom to pokrocilo trocha dalej, a mame tu 6 kategoriu – tj rozsah poskodenia je vacsi.

  • Case Windows 7 Opera 9.80 napsal:

    Poslední oficiální informace o úrovni radiace přímo u hlavní brány elektrárny jsou 0.3mSv/h. Ve Fukušima City, 65km severně od elektrárny, bylo naměřeno 0.0139mSv/h.

    Dál jsou čerstvě k dispozici hodnoty naměřené z vrtulníků, které reaktory ochlazují shazováním vody, tedy měřené přímo nad reaktory, kam stoupá většina radioaktivního kouře/páry: ve 300 metrech 4.13mSv/h, v 90 metrech 87.7mSv/h, ve 30 metrech 250mSv/h. Na tom je dobře vidět, jak zásadně radioaktivita klesá se vzdáleností.

    (Zprostředkovatelem všech zmíněných informací je server gakuranman.com, který zveřejňuje nepanikářské zpravodajství o zemětřesení a jeho následcích)

    U všech těchto hodnot je třeba si uvědomit, že jsou za hodinu, tzn. uvedenou dávku záření člověk dostane jen tehdy, pokud se na daném místě bude zdržovat celou hodinu, jinak dostane její poměrovou část v závislosti na tom, jak dlouho se tam zdržuje.

    Průměrná roční dávka přirozené radiace, které je člověk na Zemi v obvyklých podmínkách vystaven, je zhruba 2.4mSv. Bezpečná akumulovaná roční dávka záření pro zaměstnance elektrárny byla 100mSv, teď ji ale Japonci zvedli na 250mSv (což vyvolalo řadu kritických reakcí, protože už se zkrátka posouvá na úroveň, která by mohla způsobit přinejmenším teoreticky menší zdravotní problémy – hranice je někde kolem 200mSv). Což znamená, že (samozřejmě pokud jsou zveřejněné údaje pravdivé) podle původní normy by pracovník elektrárny mohl aktuálně strávit u její brány dva týdny, než by dosáhl akumulované dávky 100mSv.

    Což také znamená, že stále platí to, co platí od začátku celé „jaderné krize“ – tedy že riziku zdravotních komplikací jsou vystaveni maximálně ti, kteří se podílejí na záchranných pracích v elektrárně, a to ještě jen teoreticky a nikoliv trvale.

  • tomit Windows XP Safari 533.18.5 napsal:

    No pokial japonske ministerstvo vedy vyhlasuje ze za 6 hodin v okruhu 30km dostanes max rocnu davku, tak by som bol posraty strachom na tomto uzemi. A o tom bol tusim clanok.
    Dalsia vec ako som upozornoval. Situaciu znacne meni pouzite palivo v 3 reaktore. Navyse len teoreticky tu bola rec o radioaktivnej pare a dyme. Nemozes vediet co bolo v prachu po vybuchoch kedze objekt pouzivali aj ako sklad noveho aj vyhoreteho paliva ( aj plutonia ). A aj v pare a dyme musi byt nieco vaznejsie ked svedi nameraju nizku radioaktivitu v oblaku pri pobrezi USA. Nebudu to izotopy s kratkym polcasom rozpadu!
    A ten tvoj posledny odsek je trocha uplne mimo. Keby to bola pravda tak TEPCO nezhana dobrovolnikov! Takze to urcite neni teoreticke. Takisto by armada neprerusila zalievanie vrtulnikmi pre nebezpecnu radiaciu. To ze to spustili znova je asi posledny zufaly pokus. A ze to nezabetonuju ( ukrajincov odmietli )? Len japonci vedia kolko a akeho paliva tam maju. Riskovat ze sa to pretavi spodkom ( moze tam toho byt fakt hodne )a aj za par desiatok rokov zacne cely ostrov svietit…

  • Anonym Windows XP Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    „Dál jsou čerstvě k dispozici hodnoty naměřené z vrtulníků, které reaktory ochlazují shazováním vody, tedy měřené přímo nad reaktory, kam stoupá většina radioaktivního kouře/páry: ve 300 metrech 4.13mSv/h, v 90 metrech 87.7mSv/h, ve 30 metrech 250mSv/h. Na tom je dobře vidět, jak zásadně radioaktivita klesá se vzdáleností…….
    Průměrná roční dávka přirozené radiace, které je člověk na Zemi v obvyklých podmínkách vystaven, je zhruba 2.4mSv. Bezpečná akumulovaná roční dávka záření pro zaměstnance elektrárny byla 100mSv, teď ji ale Japonci zvedli na 250mSv (což vyvolalo řadu kritických reakcí, protože už se zkrátka posouvá na úroveň, která by mohla způsobit přinejmenším teoreticky menší zdravotní problémy – hranice je někde kolem 200mSv). Což znamená, že (samozřejmě pokud jsou zveřejněné údaje pravdivé) podle původní normy by pracovník elektrárny mohl aktuálně strávit u její brány dva týdny, než by dosáhl akumulované dávky 100mSv.“

    tady nekdo neumi pocitat.to prijatelne ozareni bylo zvednuto na na 250mSv ZA ROK!!!! tekze kdyz je uvnitr elektrarny 250mSv za HODINU!!!, muzou se tam zamestnanci pohybovat maximalne hodinu a dostali davku zareni na cely rok!

  • Jozef Windows XP Opera 9.80 napsal:

    Toto je vtip ?:
    „Dieselové generátory byly zničeny vlnou tsunami. Takže byly dovezeny mobilní dieselové agregáty.

    Tady se vše začalo vážně komplikovat. Elektrárnu nebylo na externí generátory možné napojit (připojovací vidlice se LIŠILY). Jakmile tedy došlo ke spotřebování baterií, nebylo dál možné zbytkové teplo odvádět.“

    Este raz: „(připojovací vidlice se lišily)“ – to vari nebolo naozaj takto, ved sa bavime o jadrovej elektrarni – kazdy prvok musi byt
    nasobne isteny a smernice pre nudzove postupy musia byt 100% odskusane a obsluha ich musi mat v krvi…
    Kvoli nekompatibilite elektrickych vidlic dojde k havarii na jadrovom zariadeni, zaradenej do 6 kategorie ?!? /A to je len sucasny stav – situacia je mimo kontrolu, nie ze moze byt, ale urcite bude horsie !/

    Japonci od zaciatku zatlkaju, neinformuju o skutocnych technickych problemoch a vyvoji situacie, este do vcera boli najpresnejsie zabery poskodenej elektrarne len zo satelitov !!!

  • Case Windows 7 Opera 9.80 napsal:

    „tekze kdyz je uvnitr elektrarny 250mSv za HODINU!!!, muzou se tam zamestnanci pohybovat maximalne hodinu a dostali davku zareni na cely rok!“

    Jenže ono uvnitř elektrárny není 250mSv za hodinu. To je ve výšce třiceti metrů nad reaktorem, kde je logicky úroveň radiace znatelně vyšší. Jasně jsem psal „mohl by U JEJÍ BRÁNY strávit dva týdny“ – u brány bylo dle posledních měření naměřeno 0.3mSv/h, jak jsem uvedl jen pár vět před tím citovaným odstavcem.

    Méně emocí a více pozornosti by před reagováním neuškodilo (ale to je tak nějak obecný problém celé téhle „jaderné krize“…)

  • ja Windows 7 Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    nekto neumi pocitat, a nekto zase neumi cist. napsal ze pracovnik by mohl stravit dva tydny U BRANY. u brany neni 250mSv ale jen 0.3mSv

  • Komentator Windows XP Mozilla Firefox 4.0 napsal:

    Na Ukrajině hořela tuším VVR400, japončíkům pravděpodobně hoří 4 3x výkonější reaktory s daleko větším obsahem jaderného materiálu. Pokud to blafne tak nebude místo na zemi, kde by to nešlo změřit. Po Černobylu byly i houby v českých lesích radioaktivní. Dříve se světové krize řešili světovými válkami tak třeba nyní přichází světové katastrofy.

  • Standa Anonymouse napsal:

    V Černobylu byla po výbuchu radiace v okolí elektrárny mezi 150000 a 300000 mSv/h. Zbytky palivových tyčí, hořícího grafitu a zirkoniových tyčí se volně válely po okolí.

    Komentator: V článku je jasně psáno, že to „blafnout“ nemůže, neboť reaktor má tlakové ventily. A obsluha nijak nemůže zabránit nouzovému otevření těchto ventilů.

    Daniel Makay: O žádných mrtvých potápěčích z Černobylu nevím. Tam naopak udělali obrovskou hloupost, když pumpovali obrovské množství vody do již roztrženého reaktoru. Tak se jim podařilo roznést radiaci všude po okolí a zaplavit suterén.

    tomit: Mořská voda v reaktoru je stále menší zlo v porovnání s roztavením jádra. Reaktor bude moci opět časem sloužit. Žádné nepředvídatelné reakce neexistují, rizika jsou známá, nepříjemná, ale zvládnutelná (viz článek).

    Jádro: Tsunami o výšce 100m může vyvolat pouze výbuch supervulkánu nebo dopad velkého meteoritu. Je pravděpodobné, že při takové katastrofě by nikoho jedna zničená jaderná elektrárna už nezajímala. Taková vlna by několikrát oběhla celou zeměkouli a zničila by stovky kilometrů vnitrozemí. Je možné, že by zničila i část ČR.

    Jozef: Dovoz nouzových čerpadel již nebyl v bezpečnostním plánu. Za takové situace se snadno stane podobný omyl.

  • ShunkopleX Windows 7 Opera 9.80 napsal:

    Jen tak pro zajímavost, o Fukushima II (4 reaktory) nikde nepadla ani zmínka. Leží 11km jižně od Fukushimy I, takže se dá předpokládat, že zemětřesení i tsunami tam byly stejné nebo velice podobné. Tam vypnutí a následné ochlazení proběhlo bez vetších potíží. Nutno ale podotknout že dvojka je přibližně o 10 let mladší.

  • TomiT Windows 7 Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    standa: Si robis prdel? Vlada aj firma vylucili moznost dalsieho pouzivania elektrarne. O com tocis? Trocha aj rozmyslaj. Keby bol fakt problem s koncovkami generatorov tak odkedy to zistili tak by si im mohol aj normalnou postou zo slovenska poslat spravne koncovky. Dost ubohy oblb.
    Ked porozmyslas tak prides aj na to ze, ked unika radiacia z jadra tak je tam asi trhlina … a co si to pisal o tom Cernobyle? Aha vyplaveny radioaktivny material. Zeby s tym amici a briti pocitali a kedze plutonium tak radsej 80km? A ked vlada riskuje toto, tak ako asi vyzera to vacsie zlo pred ktorym chcu zachranit?
    Ked si predstavis stovky ton jadroveho paliva ci uz cerstveho alebo vyhoreteho na malom priestore, uprostred toho jadrove reakcie bez kontroly…
    Tu sa clovece nehra o elektraren ale mozno cely ostrov ( najdi si co by znamenalo plutonium v spodnej vode aj na povrchu – cernobyl moze ist do riti )

  • Genom Windows XP Internet Explorer 8.0 napsal:

    Mě jenom fascinuje jak se někteří odborníci včetně autora článku odvažují něco skoro zaručovat.Několik stupňů ochrany je hezké,ale nesmí se narušit.Autor neví ,pouze spekuluje kde a proč dochází k explozím budov reaktorů.Jak silné byly ty exploze?Nemají náhodou sílu porušit všechny ochranné obaly,pokud exploze probíhají v bezprostření blízkosti kontejmentů a i reaktorů samotných?Ty exploze osobně považuji za velmi závažné,pohádky o pouze zničené budově mi nestačí.Nejsem si jistý co udělá tavené jádro.Autor tvrdí ,že exploze jádra nehrozí,prý „pouze „roztavení.No to se uvidí.Obecně problém JE je v její nebezpečnosti.Člověk se připraví vždy jen na nějakou hrozbu,pak přijde větší a co?Jen krčí rameny ,jak s tím měl počítat.No není právě tohle důvod JE dlouhodobě spíš utlumovat než rozvíjet?

  • TomiT Windows 7 Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    A pre vsetkych co kecaju ze 0,3 mSv nic neni. Tych 200 000 ludi evakuovanych z 30 km okolia keby to tam bolo len takto zamorene, tak kolko rokov by tam mohli byt maximalne dva tyzdne do roka? To uzemie by bolo desiatky rokov uz takto neobyvatelne! Uz toto by bolo dost.

  • Anonym Windows XP Mozilla Firefox 3.6 napsal:

    Myslim ze je treba zasadne prehodnotit snahu tuzbu cloveka vyrovnat sa s kazdym problemom. Jednoducho to nejde a aj smrt je sucastou zivota. Takze je potrebne vzdy pocitat s obetami na zivote a teda stanovit aj kalkulovatelne straty na zivotoch. Cislo par (desat) tisic je jednoducho akceptovatelna velicina (staci porovnat so stratami pri beynom yem,etraseni v cine)
    Ako je nakoniec vidno aj v Cernobyle priroda sa zotavi, poskodeni jedinci zomru a v priebehu par generacii je problem statisticky nezaujimavy.
    Jedine co ma nadchyna je stoicky pokoj s akym japonci katastrofu beru a skladam klobuk pred dobrovolnikmi ktori aj s vedomim mozneho zdravotneho rizika resp smrti sa zustanuju na haseni. Ale pokial bol riman ochotny polozit zivot za vlast dotial rim odolaval akonahle zacali brat do vojska barbarov a zacali si gule valat slo to s risou dolu az ju prevalcovali.
    Takze este raz klobuk dole pred tymito ludmi pre ktorych je obeta pre spolocnost najvyssou vysadou.

  • istel Windows XP Opera 9.80 napsal:

    „(the Richter scale works logarithmically; the difference between the 8.2 that the plants were built for and the 8.9 that happened is 7 times, not 0.7)“

    „(Richterova škála je logaritmická – rozdíl mezi stupněm 8.2, pro který byla elektrárna stavěna, a 8.9, které ji postihlo, je pětinásobek, nikoliv 0.7 násobek)“

    Tady je překlad špatně, má být přirozeně „(… rozdíl mezi stupněm 8.2, pro který byla elektrárna stavěna, a 8,9, které ji postihlo, je SEDMInásobek, nikoliv 0,7)“ – tj. za „0,7“ už nepřijde „násobek“. (Neřeším teď, že „rozdíl … je … sedminásobek“ není imho optimální formulace, řekl bych spíš „… je vyšší sedmkrát, nikoli o 0,7.“

  • istel Windows XP Opera 9.80 napsal:

    Jo a dík za překlad, samozřejmě! :)

  • istel Windows XP Opera 9.80 napsal:

    „Takže se představte náš tlakový hrnec na plotně…“
    (SI představte) :)

  • istel Windows XP Opera 9.80 napsal:

    „And this started to happen. The cooling could not be restored before there was some (very limited, but still) damage to the casing of some of the fuel.“

    „A právě to se začalo dít. Do chvíle, kdy došlo k jistému poškození (velmi malému, ale přesto poškození) obalu některých palivových tyčí.“

    Má tedy být „CHLAZENÍ SE NEPODAŘILO OBNOVIT dříve, než došlo…“

  • istel Windows XP Opera 9.80 napsal:

    A už jenom 3 prkotiny:

    „… že první ochrannÉ obal …“

    The bottom line is that there will be some low level of activation of the seawater, which will also be removed by the treatment facilities.

    Pointa je ta, že dojde k nízké úrovni aktivace použité mořské vody, která bude taktéž odstraněna dekontaminačními zařízeními v rámci elektrárny.

    („The bottom line is that“ bych přeložil mnohem spíše třeba „Celkem vzato tedy…“, „pointa“ je imho zavádějící, ale to je na tobě.)

    That will increase your electricity bill, as well as lead to potential power shortages during peak demand, in Japan.

    To vše vám ale v důsledku v Japonsku navýší účty za elektřinu a patrně můžete očekávat častější výpadky po dobu oprav a během energetických špiček.

    („Ale v důsledku“ je to imho zbytečné a matoucí.)

  • Petr Windows XP Internet Explorer 8.0 napsal:

    Pobavila mě autorova představa, že jadernou elektrárnu japonci vesele zprovozní. Ten komplex už je na odpis, poté, co se tam všechno dělo v posledních dnech. Akorát to můžou zavřít a zalít betonem…

    Konec článku mě přesvědčil o tom, že autor cosi opapuškoval odněkud a sám o tom ví velké kulové.

  • Hayes Mac OS X Safari 533.19.4 napsal:

    Ja jsem mozna mily Scalexi pracurak, ale alespon mam relevantni informace a nezasobuji verejnost takovymi hovadinami, jako jsou uvedene v clanku.

  • derrick Windows 7 Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    na vyváženie:
    http://gizmodo.com/#!5782390/mit-researchers-why-i-am-not-worried-about-japans-nuclear-reactors-article-debunked
    bagatelizovať hrozbu je ľahšie ako jej čeliť. sám nie som expert a dúfam, že nedôjde k ničomu vážnemu, realita ale je taká, že už došlo k udalostiam, ktoré sú vážnejšie ako to, čo pripúšťa článok. autorovi by som ale každopádne odporučil, nech ide do tej minimálne rizikovej oblasti pomáhať ako dobrovoľník, určite sa tam ľudská sila zíde a postačí mu, ak prestane fajčiť.

  • Paul Windows 7 Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    Nikto nic presne nevie ale vsetci uz nechci „elektrinu z jadra“..
    Ale kto z Vas je ochotny platit za elektrinu 2x alebo 4x viac?? A kolky ste ochotny byt plne zavisly na energonosicoch z ruska (ine moznosti niesu realne)… Rozpravajme ako este zvysit bezpecnost jadrovej energetiky… Toto som nikde nepocul….

  • istel Windows XP Opera 9.80 napsal:

    Ještě k překladu:

    „The reactor building is an outer shell that is supposed to keep the weather out, but nothing in.“

    „Ta slouží jako vnější ochrana, která je navržena s cílem chránit reaktor před vlivem počasí, ale v zásadě ničeho dalšího.“

    Imho má být „Ta slouží jako vnější ochrana, od níž se očekává, že nepropustí vlivy počasí dovnitř, ničemu ale nemá bránit v úniku ven.“

  • istel Windows XP Opera 9.80 napsal:

    Jo a najednou nejde zobrazit starší komentáře. :(

  • Gino Windows XP Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    Jsme osočování z bagatelizování situace, tak jsem velmi zvědav, jestli se nám tu (a vůbec jinde) tito osočovatelé omluví, když vyjde najevo, že jsme měli pravdu.
    Jinak všimnětě si toho, že jen co našli Aničku, tak se po Fukušimi slehl popel. Je z toho jasně vidět, že média dočerpala dávky hysterie, které mohla vymačkat a teď se věnují zajímavějšímu tématu.

  • Case Windows 7 Opera 9.80 napsal:

    Mně starší komentáře jdou zobrazit normálně.

  • Standa Anonymouse napsal:

    TomiT: Pokud bude reaktor nepoškozený, pak rozhodnutí, jestli ještě někdy poběží, bude zřejmě spíš politické. Podle dostupných informací jde o únik přetlakovými ventily. V jednom případě snad již došlo i k mírnému poškození zirkoniového obalu některé z palivových tyčí. Zdaleka nejde o roztržení nádoby a únik radiace z jádra.

    0,338 mSv/h bylo naměřeno u brány elektrárny (středa večer). Je to půlmilionkrát méně, než v Černobylu. Údaje z 30km vzdálenosti neznám, předpokládám, že budou ještě o několik řádů nižší. A mimochodem, v íránském Ramsáru je přírodní radiace 0,05mSv/h, tedy jen 6× nižší, než u brány jaderné elektrárny, a nikoho tam neevakuují.

    Pokud nedojde k roztavení jádra, většinu uniklé radiace tvoří radioaktivní jód s poločasem rozpadu 8 dnů a izotopy s ještě kratším poločasem rozpadu. Za pár měsíců po nich nebude ani stopy.

    V Černobylo způsobilo největší zamoření americium a plutonium. Americium se s poločasem rozpadu 14 let rozpadá na plutonium, a to pak bude ještě dlouho kolovat v přírodě.

  • tom Linux Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    „Elektrárnu nebylo na externí generátory možné napojit (připojovací vidlice se lišily)“
    Si děláte srandu ne? Nepasovali jim konektory :-) Jestli je to pravda ta to se divím že na tom nejsou hůře. To tam nebyl nikdo zdatný na to, aby tu vidlici ustřihl a napojil kabel přímo do svorek jističe? Připadá mi to neuvěřitelné, opravdu je to správně přeloženo?

  • tom Linux Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    „Elektrárnu nebylo na externí generátory možné napojit (připojovací vidlice se lišily)“
    Kdo ten generátor připojoval? Topič s nástěnkářem a kuchař je jistil z velína?

  • Jano z budy Windows XP Opera 9.80 napsal:

    Rusky jadrovy fyzik Sacharov udajne prisiel s myslienkou elektrarne ktora by mala reaktor a primarny okruh niekolko sto metrov pod zemou. Bolo by to drahsie a narocnejsie na chladenie ale v pripade havarie by stacilo riadenym odstrelom tuto cast zasypat a tym by sa definitivne zabranilo uniku radioaktivity. Jedinymi obetami by mohli byt zamestnanci ak by ich nebolo mozne dostatocne rychlo evakuovat ale vzhladom k tomu ze priamy vybuch pri dnesnych reaktoroch nie je mozny a priehriatia a roztavenie trva urcitu dobu je tato moznost viac menej teoreticka. Ak by to Japonci uz teraz mali tak by taketo problemy s chladenim nemali.

  • Kvido Windows 98 Mozilla Firefox 2.0.0.20 napsal:

    Tak uz tam aktualne (co priznal premier) v prilehle provincii byl nameren radioaktivni spenat a mleko(neco nad hygienickym limitem). Mezinarodni agentura tu zavaznost prehodnotila stupnem 5 INES(jako 2. nejhorsi po Cernobylu = 7). Coz priznava nasledky nejen pro mistni okoli…

  • Case Windows 7 Opera 9.80 napsal:

    Stupeň INES 5 je stejný stupeň jako Three Mile Island.

  • algo Windows XP Opera 9.80 napsal:

    Místní problém? A zvýšené hodnoty jódu vo vode a potravinách 100 km odtiaľ? Článok bagatelizuje situáciu. Jód ani cézium sa nerozpadnú za 2 dni a dnešné správy potvrdzujú, že došlo k malej kontaminácii vody a potravín aj ďaleko od power plant Fukushima. A aj malá kontaminácia môže mať dôsledky a následky…

  • havefun Windows 7 Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    derrick
    „Highest recorded radiation “ je uplna blbost pri merani. ked chcu relevantnu hodnotu tak by udali kolko namerali za den v priemere. nie neaky vystrelok pristroja na meranie aj to este v case vybuchu.

  • tojefuk Windows XP Mozilla Firefox 3.0.11 napsal:

    Speciální hasící letadlo Canadair CL-415 nabere 6000 litrů vody (6 tun) za 12 vterin (0,2 minuty),mořské,sladké nebo i neutralizační s kyselinou boritou do 1,6% vhodnou na neutralizační děšť nad elektrárnou,pak k přesnému chladícímu zásahu. Ve vzduchu může létat 2,5 až 4 hodiny jako sprcha. Škoda,že ho japonští hasiče nemají.
    http://www.youtube.com/watch?v=JDa0gs6c6FU&feature=related

  • Jirka Windows 7 Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    http://mitnse.com/2011/03/20/fission-products-and-radiation/
    tady je taky zajímavej článek, který by možná stálo přeložit, nebo si aspon přečíst, nepopisuje co se stalo nyní, jen ukazuje o co jde při štěpení jader a jaký je poločas ropadu jednotlivých produktů reakce :-)

    a pro lidi co zajímá co se děje v JE doporučuju sledovat tyto stránky http://www.jaif.or.jp/english/ kde dávají vypisy co se děje i s naměřenou hodnoutou radiace.

    Ten první článek je publikován od MIT, což bych považoval za důvěryhodný zdroj a druhý odkaz je přímo od JAIF. :-)

  • Standa Anonymouse napsal:

    algo: Jód se rozpadá za 8 dnů (poločas rozpadu). Špenát zasažený radioaktivním jódem stačí zamrazit a prodat za dva měsíce, již zcela neškodný. Mléko stačí usušit, a taktéž počkat dva měsíce. Pokud uniklo cesium, je to trochu horší. Cesium 137 a stroncium 90 se rozpadá za 30 let. (Nicméně alespoň u cesia tvoří vydatný zdroj vzdušné jaderné pokusy z minulého století.)

    Jeden let letadlem v rámci Evropy nám zajistí zhruba o řád větší dávku záření než pořádný nášup fukušimského špenátu: http://xkcd.com/radiation/

    Panikařením a strašením z neznámého se však lépe získávají politické body. V Greenpeace a Atomstopp mají mediální zně.

  • Standa Anonymouse napsal:

    Standa: Oprava: Vzdušné jaderné pokusy z minulého století tvoří vydatný zdroj hlavně u stroncia 90.

  • Muff Windows Vista Mozilla Firefox 3.6.15 napsal:

    Tady to je zase samy Atomovy fyzik a odbornik na JE jak se tak koukam na ty prispevky.

    Vy si pletete autora clanku vazeni. Toto je preklad clanku odbornika na tuto problematiku, ale Vas nezajimaji fakta. VY jste tak ZBLBNUTI MEDII, ktere se predhaneji v tom, ktere z nich Vam predlozi vetsi senzaci, ze uz nedokazete racionalne premyslet.

    Je to porad stejne. Media musi prodavat a proto do vas husti stale vetsi a vetsi nesmysly, jen aby mely sledovanost. To co vidite v televizi (jakekoli) nema koliktat s realitou vubec nic spolecneho a kdyz tak jen okrajove. Lide jsou medii schvalne „oblbovani“ (a to velmi uspesne). Nezapominejte kdo tyhle media vlastni a kdo urcuje co divak uvidi. Ac se vam to bude zdat usmevne, dnesni media vlastni lide, kteri nemaji zajem na tom aby jste znali pravdu. Ale zpet k clanku….

    Aitor clanku je dle meho nazoru fundovany natolik, aby dokazal usoudit co se v JE deje a dit postupne bude. Spousta zdejsich pisatelu je evidentne „nasosana“ blaboly ze serveru jako „novinky.cz, iDnes.cz, apod.“ kde autori clanku nemaji ani potuchy o tom co se vlastne deje a jen pisou takovym zpusobem, aby se to cetlo……Tady mate nazor odbornika mozna zkusenejsiho nez je treba pi. Drabkova.

    Zaverem reknu, ze kdo si nenecha vymyvat mozek televiznimi medii, ale vyuziva NEZAVISLA INTERNETOVA MEDIA, tak si dokaze udelat realnou predstavu sam……Lidi jsou jako loutky, jsou lehce manipulovatelni…..

  • Case Windows 7 Opera 9.80 napsal:

    No tak zase je třeba podotknout, že autor není jaderný fyzik a sám to přiznává (viz pokračování v mém blogpostu z 18.3.)

  • Petr Windows 2000 K-Meleon 1.5.4 napsal:

    Kde lze získat spolehlivé a odborné informace o situaci v japonské elektrárně Fukušima v češtině?

  • tfuk Windows XP Mozilla Firefox 3.6.8 napsal:

    Re: „Mezinarodni agentura tu zavaznost prehodnotila stupnem 5 INES(jako 2. nejhorsi po Cernobylu = 7).“
    Omyl – ještě tu byla havárie na stupni 6 (Kyštym, SSSR 1957) a další dvě na stupni 5 (Windscale Pile, GB 1957 a Three Mile Island, USA 1979).
    Takže je to jedna z 5 nejhorších.

    Re: „Elektrárnu nebylo na externí generátory možné napojit (připojovací vidlice se lišily)“
    Myslím, že to je vulgarizace problému, vzniklá někde po cestě. Potřebná čerpadla pro chlazení reaktoru budou mít VN napájení motorů, a potřebný výkon bude ve stovkách kW až MW. To není o nějaké elektrocentrále, kterou přivezete na korbě, se zásuvkou 3x 400/230 V.
    Pochopitelně, 3kV/200kW motor do takové zásuvky nepřipojíte.

  • Pavel Holub Windows 7 Mozilla Firefox 3.6.16 napsal:

    Pane, udělal jste v tom ještě větší guláš, než média sama. Nevíte o štěpné reakci a o rozpadu radionuklidů NIC! Raději to prosím smažte a problematiku nastudujte.

  • Ghandi Windows 7 Opera 9.80 napsal:

    A další chytrák.

  • pp Windows XP Google Chrome 9.0.597.107 napsal:

    Koľko podobných ubezpečení a vedeckých vyjadrení som už počul. O liekoch, o DDT, o potravinárskej chémii, o cholesterole, o špenáte atď.
    Fakt je, že posledné hodnoty únikov sa značne odlišujú od tejto predpovede, a ešte hrozivejšie riziko katastrofy je, že sa násobí štvornásobne, t.j. 4 reaktory, ktoré sa neutrónovým zväzkom môžu navzájom rozduchávať. Možno to neskončí explóziou ako Černobyľ, ale z dlhodobou radiačnou emisiou sa mu vyrovná a možno ešte horšie…

  • […] článek o fungování jaderný elektrárny Fukušima a o dění během prvních dní havárie: Proč se nebojím japonských jaderných reaktorů. Krotí tu mediální jadernou hysterii a i když se s odstupem času ukázalo, že některý […]

  • […] mainstreamovými médii a jaký je názor odborné veřejnosti. Jeden příklad za všechny je Fukušima. (Pokud jste dosud sledovali Fukušimu jen z televize, tak si to rozhodně přečtěte. Stojí to […]

RSS komentářů k tomuto příspěvku. Zpětné URL


Používá systém WordPress | Styl: Aeros 2.0 z TheBuckmaker.com