Když se světem rozběhla zpráva o smrti Stevea Jobse, shodou okolností jsem právě sledoval (a na Google Plus komentoval) keynote, v níž byl představen iOS 5 a iPhone 4S. Mám ve zvyku keynotes Apple sledovat, byť se zpožděním a na YouTube (nesnáším Quicktime) – ani ne tak kvůli produktům (byť mě pochopitelně zajímají), ale spíš kvůli způsobu, jakým je Steve Jobs prezentoval. Tentokrát jsem tedy byl primárně zvědavý na to, jak bude prezentace vypadat bez něj (a netušil, jak definitivní tato podoba bude). Silně mě ale zajímala i z jiného důvodu – totiž kvůli bědování nad mizerností a nezajímavostí prezentovaných produktů, které se rozběhlo internetem ihned po skončení přímého přenosu a nebýt oné druhé významné události s touto firmou související, patrně by v neutuchající síle pokračovalo dodnes. Chtěl jsem zkrátka vědět, zda byla prezentace skutečně iFail, jak ji mnozí hbitě překřtili.
Keynote samotná mne hned na první zaujala svou realizací, která skutečně potvrdila, že Jobs je/byl v tomto ohledu nenahraditelný. Když jsem sledoval Tima Cooka, který vše zahajoval, nemohl jsem se ubránit pousmání – netuším, jak tento pán vystupuje normálně, možná je to jeho přirozený projev a vše je jen shoda náhod, ale z jeho vystupování jsem měl okamžitě dojem, že se zoufale snaží imitovat Jobsův rozvážný a přitom entusiastický projev. Podobný styl mluvy, podobné výrazy, podobné dramatické pauzy, podobná gesta. Jenže to bohužel jako celek skutečně působilo spíš jako upachtěná kopie než jako cokoliv jiného. Pokud se nejednalo o jeho přirozený projev, pak bych mu myslím doporučil si tohle příště odpustit (ale určitě nejsem odborník na veřejné vystupování, takže nakonec co já vím, že). Co hůř, asi po pěti minutách jsem se u jeho proslovů příšerně nudil – věc, která se mi se Stevem Jobsem nikdy nestala, ani když recitoval nudné informace o prodejnosti toho či onoho produktu.
Ani další zástupci Apple, kteří prezentovali konkrétní produkty a vylepšení, celkový dojem čistě po stránce prezentace příliš nevylepšili. Jakkoliv měli na rozdíl od Cooka (logicky) zajímavější témata, výsledkem byla stále dost výrazná nuda. Troufám si tvrdit, že to je možná jedním z hlavních důvodů tak vlažného přijetí prezentovaných produktů – prostě nebyly divákům představeny tím správným stylem, který na ně v minulosti působil. Místo Jobsova nadšeného výkladu se dočkali spíše strohé technické prezentace, která se až tak nelišila od způsobu, jakým například své androidí novinky prezentuje Google (a který je možná snesitelný pro technika, ale „řadového“ uživatele nebo novináře myslím nedokáže až tak zaujmout). Jsem velice zvědavý, jak si Apple bez Jobse povede, protože se upřímně domnívám, že byl i v tomhle ohledu poměrně nenahraditelný.
Pokud ale odhlédneme od stylu prezentace, co jsme se vlastně dozvěděli? Podle většiny internetu nic, co by stálo za řeč. Já bych si s tímto dovolil nesouhlasit. Upřímně netuším, co vlastně ti zklamaní čekali (tedy tuším – čekali krabičku s názvem „iPhone 5“, nikoliv „iPhone 4S“). Jsou už příznivci Apple tak rozmazlení, že pokud nedostanou pokaždé zcela revoluční zařízení, tak cítí naprosté zklamání? Možná, ale to by nevysvětlovalo, proč jejich zklamání sdílí i spousta dalších „nefanoušků“ (a tím nemyslím jen klasického českého diskutéra „bléééé, ajfoun, hnus, snobárna pro debili, děte s tím už někam“) – vlažného přijetí se iOS 5 a iPhone 4S dočkal takřka všude. Kromě toho to nebylo poprvé, kdy byl nově představený produkt Apple spíše evolucí než revolucí a přesto si z minulosti takto mdlé přijetí nevybavuji.
Přitom pokud se podíváte na fakta, zjistíte, že prezentované věci rozhodně nejsou něčím, nad čím by se dalo jen tak mávnout rukou – povětšinou se jedná o velice příjemné změny. Ano, iOS 5 sice spíše po čistě funkční stránce dohání Android, než by ho kdovíjak předháněl, ale – a tady je právě jedno významné ALE. Jestli je totiž firma Apple se svými produkty něčím skutečně známá, pak to není ani tak revolučnost (většina toho, co představují jako revoluční novinku, už ve skutečnosti existovalo dříve), ale spíše schopnost integrovat do svých systémů a zařízení již existující funkce takovým způsobem, který bude snadno použitelný a pochopitelný, a ideálně je ještě trochu vylepšit v těch oblastech, které jsou pro jejich cílovou skupinu důležité. Dotáhnout drobnosti, uhladit hrany (srovnejte například praktické používání Location a Latitude). Jedním ze sloganů, který během keynote zazněl, byl „It just works“ – tedy „Prostě to funguje“. Tenhle slogan je ztělesněním filozofie Apple (ano, pak nastává o to větší průšvih v situacích, kdy to „prostě fungovat“ přestane, ale to je jiná věc) a je jednou z jejich nejsilnějších zbraní. Pokud budu na iOS 5 koukat čistě jako technik, pak si velice pravděpodobně řeknu „Hmm, hezké, ale tohle všechno už umí Android taky, buď v základě nebo s aplikací XY“. Lokalizace přátel, iCloud…to všechno je třeba na Androidu dávno samozřejmostí. Pokud se na to ale budu koukat jako řadový uživatel, pak se nemůžu ubránit alespoň jistému nadšení, protože vidím, že iOS už umí spousty užitečných věcí, kterými se mohly chlubit ostatní systémy, ale nad jejich bezproblémovou konfigurací a zprovozňováním nebudu muset trávit desítky minut (a možná hodiny). Prostě to funguje. Rovnou a pochopitelně. Už v minulosti jsem neměl, když se mě někdo ptal, problémy s doporučováním iPhone, pokud mi tazatel přišel jako vhodná cílovka a nevadily mu věci, které já na iPhone považuji za omezující (jailbreak, pravidla AppStore, nutnost iTunes a podobně). S iOS 5 to vše jen nabývá na významu. Upřímně řečeno si myslím, že Android (jakožto operační systém a uživatelské rozhraní) by se od iOS 5 měl leccos co učit a domnívám se, že si to jeho tvůrci uvědomují a iOS 5 jim trochu zkomplikoval spánek. Ano, Android je v mnoha ohledech skvělý. Ale pokud srovnáte zážitek řadového uživatele s nějakým generickým Android zařízením a s iOS 5 (alespoň tak, jak byl iOS 5 zatím demonstrován), pak musí být takřka jasné, že (a proč) takový uživatel sáhne mnohem raději po iPhonu. It just works. Samozřejmě, Apple to má v tomto ohledu jednodušší tím, že má všechna svá zařízení pevně v rukou, ale to běžného koncového zákazníka příliš nezajímá – všimněte si, že naprostá většina řadových uživatelů Android zařízení nenadává na neschopnost HTC nebo Sony Ericssonu nebo LG nebo Samsungu – takřka všechny stížnosti a nadávky se (mnohdy neprávem) snášejí na hlavu Google a Androidu samotného. Protože pro koncového zákazníka je zkrátka Android synonymem pro Google, bez ohledu na to, jaká je realita.
A pak tu máme samotný iPhone 4S. Hrozné zklamání, výsměch, tragédie. Opravdu? Proč? Dvoujádrový výkonnější procesor, dvoujádrový grafický akcelerátor, stále nejlepší displej na trhu mobilních zařízení, nový a výrazně světelnější fotoaparát (přičemž už iPhone 4 měl skvělý), který budu iPhonu 4S velmi závidět, přestože fotoaparát v SGS považuji za velice dobrý…upřímně, co byste chtěli? Ano, většina z toho se už v nějakém konkurenčním telefonu objevila, ale takhle pohromadě v jednom zařízení to (nakolik vím) nenabízí zatím nikdo jiný. Když k tomu přičtu ještě velmi sympatické aplikace (z toho, co z nich bylo zatím vidět) a iOS 5, pak upřímně to obrovské zklamání ani trochu nechápu. Podívám-li se například na Galaxy S a Galaxy S2, zjistím, že se jedná o výrazně menší pokrok, než jakým je iPhone 4S oproti iPhonu 4. Přesto si nevybavuji, že by byl Galaxy S2 považován za nezajímavý a nudný propadák. Opravdu by mě zajímalo, proč je iPhone 4S přijímán tak negativně, protože racionální důvody k tomu dle mého názoru skutečně nejsou.
A pak je tu samozřejmě ještě jedna věc, kterou jsem zcela vynechal – Siri. Funkce, která na internetu v reakcích generovala primárně posměch (a zdaleka nejen za to, že „siri“ je velmi blízko japonskému „širi“ – „zadek“). Opět, naprosto nechápu. Samozřejmě si plně uvědomuji, že Siri budeme schopni plně posoudit až v praxi – v minulosti tu už několik pokusů o rozpoznávání hlasu bylo a nedopadly v praxi příliš dobře. Některé selhaly už při samotných prezentacích (Dear aunt, let’s set so double the killer delete select all…). Siri se alespoň při prezentaci chovala naprosto vzorně, i když to samo o sobě ještě nutně nic neznamená. Co ale dle mého názoru něco znamená je styl, jakým s ní na základě předváděček je možné hovořit. V minulosti bylo vždy potřeba pečlivě volit slova, aby vám systémy rozpoznávání hlasu vůbec rozuměly. Se Siri to, jak se zdá, padá a je s ní zřejmě možno skutečně hovořit naprosto normálním způsobem jako s živou osobou. Nemluvě o pozoruhodné schopnosti vnímat kontext rozhovoru. Kdesi jsem četl zmínku o tom, že „povídat si s telefonem patří do Star Treku, ne do běžného života“. S tím tak docela nesouhlasím, i v běžném životě se najde celá řada situací, kdy se hlasové rozhraní může velice hodit. Ale stejně – i kdyby se ze Siri skutečně stala jen jedna z „cool“ funkcí, které má většina nových zařízení a které slouží primárně k tomu, aby se předváděly známým a návštěvám a v reálu nemají přílišné využití (něco jako třeba v Androidu živé tapety – tuze hezké na pohled, ale v praxi snad až na pár výjimek jen zdržují a překážejí), pořád tu zůstává skutečnost, že prostě něco takového někdo realizoval. Definitivní soudy si nechám až na chvíli, kdy Siri otestuje široká veřejnost, ale po technologické stránce na mě rozhodně udělala velký dojem a už jen kvůli ní by se dle mého názoru o iPhonu 4S mělo mluvit mnohem více a pozitivněji.
Jak už jsem několikrát zmínil, nechápu zkrátka to všeobecné zklamání. Z mého pohledu je iOS 5 a iPhone 4S kombinací, před kterou by se měl mít nejen Android velmi na pozoru. A zcela nepokrytě přiznávám, že je to snad poprvé, kdy na mě některý z iPhonů udělal takový dojem, že bych asi byl schopen odhlédnout od zmíněných negativ, které s vlastnictvím Apple zařízení souvisí. Paradoxně se tak ocitáme v situaci, kdy je z nového telefonu firmy Apple vcelku skalní příznivec Androidu nadšený více než většina (alespoň soudě podle reakcí) příznivců zařízení s jablečným logem. Přijde mi to krapet bizarní.
Celková „nudnost“ a pochmurnost keynote mohla být způsobená tím, že všichni, kteří se na ní podíleli, věděli o stavu Jobse, takže první nastudovat a pak hodnotit.
O žádné pochmurnosti jsem nic nepsal a opravdu jsem netušil, že na to, abych mohl vyjádřit svůj názor na nějakou akci, musím nejdřív získat aktuální psychologické profily všech pořadatelů.
Dík, tohle dost přesně vystihuje mé pocity. Já o iPhonu čím dál víc uvažuju ze dvou důvodů:
– neschopnost Samsungu (potažmo operátora, ale to je mi ukradené) dodat včas update (neskutečně pomalého) Androida z 2.2 na 2.3 a tím pádem laborování s custom ROM, které mají zase svoje mouchy
– pořízení iMacu, kdy jsem narazil na inzerát prodávající prakticky nový stroj za cenu obdobně vybaveného PC, na kterém zjišťuju, že ač mi na OS X nějaké věci trochu chybí a nějaké věci trochu vadí, tak je mi to v globále dost jedno, protože to prostě *plynule* funguje a kdyby něco, tak v pozadí mám pořád unix
Co se kritiky nového iPhonu týká – taky ji moc nechápu – výkonné to bude dost a Siri je podle mě naprostá pecka (pokud bude fungovat tak, jak je prezentováno).
Jakozto nezainteresovana neinformovana osoba si myslim nadseni fanousci jsou jednak rozmazleni a jednak jim chybel na prezentaci Jobs. Myslim, ze kdyby byla uvedena uzasna novinka bez Jobse, tak by se to sneslo. Kdyby Jobs uvedl iPhone 4S, tak by se to s nejakym mrmlanim taky sneslo. Ale takhle se sesly dve neuzasne situace a lidi remcaj.
Taky se mi ten iPhone začíná líbit. Až se obávám, že utíkají své cílové skupině. Když jsem viděl ten nový notifikační system á la Android, tak jsem se neubránil pocitu, že na Apple nepatří tuna textových informací na jedné obrazovce. A s uvedením Siri asi začne být poměrně komplikované ovládnout všechny akce spouštěné HW tlačítkem či gestem. Už dnes se mi to plete (stisk, dvojitý stisk, přidržení, čtyřprstá a pětiprstá gesta, atd.), a zrovna to ovládání tlačítkem začíná vypadat jako morseovka.
Žokej Váňa zvládá i osmiprstá gesta.
Vzhledem k tomu ze IPhone(4) zcela zavřel do skřině mou videokameru ( a pak že bez zoomu to nejde…) mě láka k výměně přidaná ( a fungující) optická stabilizace.