Sakra, že mě něco takového nenapadlo, když jsem ještě měl přístup k tolika počítačům na odpis…
Proč ztrácet čas…
22
2007
..hraním Stalkera? Aneb jeden obrázek vydá ze tisíc slov.
(ale ne, o Stalkerovi se tu velice pravděpodobně průběžně objeví něco víc, tohle není všechno ;) )
Jak opravit silnici
08
2007
Je to sice vypůjčeno z Fuxoftových sdílených položek v Google readeru, ale nedá mi to, abych to sem nehodil:
(Mimochodem, není to žádná vtipná parodie nebo tak něco, není to ani veselé, je to zkrátka jen fascinující. A pro Čecha taky docela smutné.)
Na zastávce
04
2007
Na zastávkách MHD se dají potkat i jiné věci než jen otravující povaleči.
Například jsem minulý týden asi čtvrt hodiny sledoval na nově zaváděném (a už nějakou dobu bežně funkčním) světelném panelu kroužit dokola následující nápis:
„Dest znakůodnik města Olomouce a.s. Zkušební provozst znakujeme cestujícím pohodlnou jízdu a hest znaků.“
A na jiné zastávce jsem cestou zpátky zase narazil na následující plakát, který jsem si zkrátka musel vyfotit, protože v sobě IMO neuvěřitelným způsobem spojuje pubertální humor, pseudomodrost a nomen omen…
Čeština
01
2007
Pár drobných
27
2007
Včera na zastávce autobusu. Mladík, odhadem tak 17-18 let. Vcelku solidně oblečený (dost možná dráž než my dva), na pohled naprosto zdravý fyzicky i duševně. S cigárem v ruce, pokud si dobře vybavuju. Měl opodál ještě podobně vyhlížejícího kamaráda. Velmi „pohodový“ styl mluvy.
„Hmm, hele, nemáte ňáký drobný?“
„Ne.“
„Třeba jenom pět korun nebo tak. My žijeme na ulici a nemáme vůbec žádný peníze.“
„Ne.“ Snažíme se ho následně ignorovat, aby dal pokoj, nicméně mi to po chvíli nedá nedodat: „Sežeň si práci.“ (Opodál stojící slečna se v reakci pousměje, jako bych řekl něco, co si ona jen myslela. Dost možná ji otravoval před námi, než jsme tam dorazili, nakonec, moc lidí na té zastávce nebylo)
„No to se vám moc hezky řekne, ale bez občanky to nejde. A ta stojí dvě kila.“
„Hm, to máš blbý.“
„Nojo, blbý. Ale no tak teda nic, no, se nerozčilujte. Sem se jenom ptal.“
Pak se urychleně klidil co nejdál od nás. Když jsme nastupovali do autobusu, tak mu nicméně zase narostly svaly a cosi nepěkného po nás zpoza zastávky pokřikoval (bohužel jsem moc nerozuměl, jen útržky).
Pointa? Nechť si ji každý posoudí sám. Varianta „Case je bezcitnej hajzl a držgrešle“ je samozřejmě naprosto platná. Stejně jako několik dalších (nebo jejich kombinace).


