Living at the edge of the world

Je to tak, v tomhle příspěvku bude na Microsoft zasednuto ještě více než jindy. Ale nejen na něj.

Microsoft před pár dny uvedl svůj velký zázrak na poli přenosných přehrávačů, o kterém jsem se tu už před časem letmo zmiňoval – Microsoft Zune – který měl konkurovat iPodu od Apple (jakkoliv nemožný úkol to dneska je). Nicméně, jak se zdá, Microsoft neudělal Zune tak konkurenceschopným, jak si mysleli. Ani reportéry CNN Zune příliš neoslnil, nicméně se vyjadřovali poměrně konzervativně (link zprostředkoval bwian). Daleko menší servítky si však bral například Andy Ihnatko ve své recenzi pro Chicago Sun-Times (link zprostředkoval Fuxoft). Několik citátů:

„Zune je něco jako hranaté kolo. Je to výrobek natolik absurdní a tak odolný vůči úspěchu, že to skoro vyvolává cosi jako lítost…Zune není kompatibilní s Windows Media Playerem, centrální aplikací řady uživatelů Windows pro práci s multimédii…je nekompatibilní i se standardem PlaysForSure, který zavedl Microsoft…“

Velkým kladem Zune oproti iPodu mělo být integrované WiFi, přes které si můžete vyměňovat skladby bezdrátově. I to je ale nakonec trochu jinak, než jak to uživatelé očekávali (například možnost stahovat soubory ze svého počítače bezdrátově, možnost napojit se kdykoliv na internet a stáhnout si z něj požadovanou hudbu):

„JEDINOU bezdrátovou funkcí, kterou Zune umožňuje, je ‚squirting*‘, prostřednictvím kterého je možné přenášet hudbu a obrázky na jiné Zune zařízení v přímém dosahu WiFi. I v případě, že se jedná o nahrávku, která je ze své podstaty zdarma (například podcast), integruje ji Zune do DRM obálky, která způsobí, že se poslaná skladba v cílovém Zune po třech dnech nebo třech posleších – podle toho, co nastane dříve – smaže. Zbyde po ní jen odkaz s možností stáhnout si ji na Zune Marketplace (MS obdoba iTunes).“

(*poznámka: od překládání slova ‚squirting‘ jsem raději upustil ;) )

A ještě jedna zmínka, týkající se právě Zune Marketplace (kde se neplatí klasickými penězi, ale tzv. Zune Points, které se dají koupit v ‚balíčcích‘ minimálně za pět dolarů):

„Zune Points usnadní také zavedení proměnlivých cen. Hudební průmysl po tom zoufale volá už delší dobu. Vyvíjí nátlak na Apple, aby zavrhli jednotnou cenu 99 centů za skladbu a za populární skladby si účtovali více.
Apple se proti takové praxi tvrdě postavili a zastávají názor, že jednotné, nízké ceny jsou pro trh prospěšné a odrazují zákazníky iTunes od toho, aby si skladby stahovali nelegálně.
Jsem si jistý, že Microsoft jejich požadavkům ustoupí. Už teď poskytli hudebnímu průmyslu druhou věc, kterou požadoval po Apple – poplatek z každého prodaného přehrávače.
Doug Morris, CEO Universal Music, k tomu říká: ‚Takové přenosné přehrávače slouží jen jako skladiště nelegální hudby a všichni to víme. Je tedy na čase, aby za ni jejich majitelé začali platit.‘
No, Morris je samozřejmě jen obrovský, tupý idiot. Opravdu si přejete, aby hlupáci jako on ovládali váš přehrávač?“

A u Microsoftu ještě zůstaneme, jen se přesuneme k jejich další žhavé novince, k Windows Vista. Jednou z nejprotivnějších věcí, se kterými jsem se při testování jejich bety setkal, bylo předělané vypínání. Tlačítko, které vypadá jako vypínací, totiž systém pouze hibernuje. Pro úplné vypnutí systému je třeba kliknout na mnohem menší tlačítko (až nepříjemně malé, popravdě), po jehož stisku se objeví nabídka se sedmi volbami. Celý proces vypínání je popsán v tomto blogpostu Joela Spolskyho. Na ten následně zareagoval ve svém blogu Moishe Lettvin, bývalý programátor v Microsoftu, který na tomto systému vypínání pracoval zhruba rok. Ve svém příspěvku odhaluje neuvěřitelné postupy, jakými probíhá vývoj u MS, a například také to, že o zmíněném vypínání a o tom, jak bude fungovat a vypadat, rozhodovalo v průměru 24 lidí. Jeho příspěvek je fascinující a vřele doporučuji si ho přečíst všem, kteří ovládají angličtinu. Leccos to o Windows osvětlí (oba linky zprostředkoval r0b0t).

No a abych se tu netrefoval jen do Microsoftu, tak jako poslední kuriozitku si dáme ještě někoho z filmového a hudebního průmyslu, konkrétně MPAA. Těm se totiž nelíbí, že si stále více lidí pořizuje domácí kina, a rozhodli se žádat o to, aby se za domácí kina platil registrační poplatek, a aby nová domácí kina byla osazována technologií, která by podávala informace o tom, co na něm bylo přehráváno a kolik lidí to sledovalo (link zprostředkoval captainn). Opět vybrané citáty:

„MPAA definuje domácí kino jako libovolnou domácí sestavu, skládající se z televize o uhlopříčce minimálně 74cm, alespoň sterofonního ozvučení a ze dvou křesel, gauče nebo pohovky. Každý majitel takového domácího kina by měl MPAA zaplatit registrační poplatek 50 dolarů (čili něco kolem tisíce korun), jinak mu hrozí pokuta až 500000 dolarů (10 milionů Kč) za každý promítaný film.“

Zástupce MPAA Dan Glickman návrh vysvětluje takto: „Když se rozjíždělo internetové sdílení chráněných materiálů, nezareagovali jsme dostatečně rychle. Musíme jednat, než se celá záležitost vymkne zpod kontroly. Máme právo vědět, co se v takovém kině promítá…..To, že jste si koupili DVD, vám ještě nedává právo k tomu pozvat si k jeho sledování přátele. Ideální by bylo, kdyby každý z diváků měl zakoupenu vlastní kopii sledovaného DVD, ale chápeme, že to není vždy realizovatelné. Poplatek za domácí kino je proto rozumným kompromisem.“

Při čtení toho článku si nejsem jistý, jestli jsme se z roku 2006 ocitli v roce 1984. Měl bych tendence se tomu zasmát a poklepat si na hlavu, jaký je to nesmysl. Jenže pak si uvědomím, že před pár dny byla u nás vydána úprava, na jejímž základě příživníkům z OSA, Intergramu a jim podobným budeme platit například za každé zakoupené přepisovací DVD 5Kč, za každých 40GB kapacity pevného disku 10Kč a třeba z každé tiskárny za 11 tisíc korun spadne zmíněným grázlům do kapsy solidních 450Kč, o kterých už nikdy nikdo nezjistí, kde skončily… Takže možná není od věci rada, která se poslední dobou v reakci ozývá stále častěji – originální CDčka a DVDčka už nekupujte, vypalujte si je. Máte předplaceno…

(poznámka: jak jsem byl upozorněn, skočil jsem na špek. Článek o MPAA je vymyšlený. Bohužel je smutné, že působí zcela reálně a nenív rozporu s chováním těchto organizací…)

Buďte první, komu se článek líbí.

Znelíbit