Na serveru cdr.cz byl zveřejněn velice hezký přehled změn v zákoně o výpalném, které se platí (nejen) z datových nosičů a zařízení, která s nimi pracují. Nemá smysl to opakovat, článek je jasný a přehledný. Něco zůstalo stejné, něco se naštěstí zlepšilo (například nehorázné výpalné u flash disků a paměťových karet), něco bohužel naopak přibylo.
Velice zajímavá je ale jedna další věc, která je v textu zmíněna. V průvodní zprávě ministerstvo kultury uvádí toto:
Nutno brát v potaz, že sice významnou měrou vzrostl počet zdrojů, z nichž je možno rozmnoženiny pro osobní potřebu pořizovat (např. dostupnost autorských děl prostřednictvím internetu apod.), zároveň se však rozšířilo spektrum využití nenahraných nosičů, které jsou nyní běžně využívány nejen k rozmnožování autorských děl, ale i k zálohování dat, která nejsou předmětem autorskoprávní ochrany.
Stejně jako server cdr.cz si tuto zmínku vykládám jako oficiální potvrzení toho, že stahování autorských děl z internetu je legální, pokud slouží pouze pro osobní potřebu a nejsou tato díla šířena dál (je samozřejmě třeba brát v potaz skutečnost, že například torrenty toto automaticky z principu svého fungování porušují). Výpalné je tedy ministerstvem kultury zcela zjevně bráno jako jakási daň za tuto svobodu, přesně tak, jak si ho řada lidí vykládala doteď. Cením si toho, že v této otázce konečně někdo udělal jasno, rozhodně to bylo potřeba, protože doteď platilo že co právník, to trochu jiný názor.
Obávám se, že to platí stále.