2012

Lis
26
2009

Filmy Rolanda Emmericha mám celkem rád (byť rovnou podotýkám, že 10000 BC jsem neviděl a nehodlám na tom nic měnit). Jsou příjemně nenáročné a obvykle se na ně dobře kouká, když u toho jeden moc nepřemýšlí. ID4 považuju za velice dobrý akční scifi snímek (navzdory všem těm klišé) a velice pravděpodobně za Emmerichův vrchol. Z 2012 mám ale poněkud rozporuplné pocity.

Jedním z problémů patrně bude už to, že se Emmerich podle svých slov snažil natočit především „film o lidech“, nikoliv o katastrofách. Tomu můžeme nebo nemusíme věřit, ale skutečnost je taková, že navzdory mohutné reklamě toho ve filmu samotném k vidění moc není. V zásadě tu platí „prokletí“ současných filmů, že to nejlepší uvidíte už v traileru. A skutečně tomu tak je – v trailerech jsou k vidění takřka všechny trikové scény z filmu, jen jsou občas ve filmu zkrátka o něco delší. Ale nijak výrazně. A nejsou bohužel tak úžasné, jak Emmerich všude velkohubě sliboval – vlastně toho v nich zas tak moc není.
To při stopáži 2:20 minut nevěští pro takovýto film nic dobrého – a oprávněně, protože zbytek filmu je zkrátka vyplněn buď chvílemi, kdy se hrdinové zamýšlejí nad „morálními dilematy“ (a moc jim to nejde, respektive jim to nejde moc uvěřit), nebo nějakou „vatou“. V horším případě vatou rádoby vtipnou (bizarní postava v podání Woodyho Harrelsona, Rusové). Zejména druhá polovina filmu tímhle problémem trpí poměrně dost, protože je mnohem „komornější“. A ve zmíněné vatě bohužel o to hůř vyčnívá každý nesmysl nebo každá nelogičnost, kterých tu samozřejmě není vůbec málo. Celou řadu z nich lze v takovémhle filmu pominout, protože, jak už jsem zmínil, je tam prostě jeden očekává a navíc bývají vykoupeny nějakou „cool“ scénou. Ale některé situace na mě byly prostě moc a protože byly naprosto samoúčelné. Jeden příklad za všechny (spoilery na finále filmu): Hlavní hrdina a jeho společníci se načerno vetřou do obří lodě, která má zachránit alespoň některé z lidí před globální povodní. Během toho se jim podaří zaseknout obří vodotěsné dveře v zadní části lodi, takže je není možné dovřít (mimochodem, obří soukolí, ovládající jistě mnohatunová vrata, zasekne cca. půlmetrová vrtačka nebo co to je). Když poté přijde velká voda, začne vnitřek lodi zaplavovat voda (což se neobejde bez obětí, nepletu-li se) a navíc posléze následkem nedovřených vrat hrozí, že loď bude rozdrcena o skálu (protože motory nelze nastartovat, pokud jsou dveře otevřené…neptejte se mě proč). Hlavní hrdina s nasazením života v dramatické sekvenci samozřejmě soukolí na poslední chvíli odblokuje a v ještě dramatičtějším závěru na poslední chvíli unikne smrti. Celá loď (cca. sto tisíc lidí) mu začne tleskat. Nemohl jsem si v tu chvíli odpustit poznámku ve stylu „hurá, ten pitomec, kvůli kterému jsme málem byli všichni mrtví, to nakonec přežil!“. Nemůžu si pomoct, ale třeba ze zmíněného ID4 si takhle přihlouple samoúčelné scény prostě nevybavuji.
2012 (mimochodem, už to v několika recenzích zaznělo, ale ten film s mayským proroctvím nemá vůbec nic společného – jednou jsou tam Mayové mezi řečí zmíněni, ale to je všechno) je také prvním Emmerichovým filmem, natáčeným digitální kamerou. A bohužel, je to vidět. Vím, že tohle je věc, které si řada lidí nevšimne, ale digitální obrazový záznam často působí dost odlišným „dojmem“. Neumím to přesně popsat, ale je prostě „jiný“ – obraz má jinou hloubku, ostrost, pohyby působí jinak…je to něco jako rozdíl mezi klasickým filmovým pásem a televizní inscenací. Digitální záznam tímhle efektem „televizní inscenace“ (nebo domácího videa, chcete-li) trpí také a obvykle se používá proces zvaný „filmizace“, v jehož rámci se digitálnímu záznamu dodatečně upravují jisté charakteristiky tak, aby působil více jako filmový pás. Bohužel, v případě 2012 se na to tvůrci v některých scénách buď úplně vykašlali, nebo se jim to tak úplně nepovedlo. Výsledek je ten, že se film občas (zejména v akčnějších scénách v interiérech) promění z celovečerního filmu ve zmíněnou „televizní inscenaci“. Znovu opakuji, že řada lidí si toho patrně vůbec nevšimne, ale mě to bohužel tluče do očí a poměrně hodně mě to iritovalo. Navíc se to častěji děje ve druhé polovině filmu, která je i tak dost slabá, jak jsem zmínil. Byl bych filmařům velice vděčný, aby filmizaci buď dělali pořádně, nebo aby se s digitálním záznamem naučili pracovat s takovým, jaký je (ať se zeptají např. Michaela Manna, jak na to – Miami Vice ukázalo, jak na to). Styl „chvíli tak a chvíli tak, protože se nám to nějak nepovedlo“ opravdu nemusím.
Ale rozhodně jsou tu i pozitiva. Přinejmenším první polovina filmu, možná jeho dvě třetiny, jsou víceméně bezproblémové, a i když se všechno možná rozjíždí až příliš pomalu, nedá se říct, že by to byla nuda nebo že by se na to koukalo nějak špatně. Herecké obsazení také dokáže potěšit – John Cusack asi potřeboval na nájem, ale jinak se proti němu nedá mnoho říct, v rámci možností scénáře hraje podle mého názoru velice slušně. Je příjemné vidět zase jednou Dannyho Glovera, byť Roger Murtaugh je už zkrátka neodvratně pryč. A pro „geeky“ je tu hned několik příjemných překvapení – hlavního vědce ztvárnil Chiwetel Ejiofor (aka The Operative z filmu Serenity), jednoho z jeho kolegů si zahrál výtečný John Billingsley (aneb nejsympatičtější postava ze seriálu Enterprise – doktor) a v jednom (?) záběru se mihne také Ty Olsson (aneb Rollie Crane z Defying Gravity a kapitán Aaron Kelly z nové Battlestar Galacticy). Zejména John Billingsley mě potěšil opravdu hodně, obzvlášť proto, že jeho postava ve 2012 se doktorovi z Enterprise do jisté míry vcelku podobá.
Souhrnem – není to tak špatné (v rámci žánru!), ale mít to jiný konec a snaživějšího střihače, mohlo to být mnohem lepší.

65 %

1 člověku se článek líbí.
Napsal(a) dne 26. 11. 2009 v 04:43
Kategorie: Film, televize a hudba,Recenze

1 komentář »

  • Ghandi Windows XP Opera 9.80 napsal:

    Aha, já jsem si říkal, proč se ke konci filmu přepnuli do něčeho co mi přišlo jako kamera v District 9.
    Každopádně na to jaká to byla kravina se na to dalo celkem koukat a člověk se i zasmál :-).

RSS komentářů k tomuto příspěvku. Zpětné URL


Napište komentář

Používá systém WordPress | Styl: Aeros 2.0 z TheBuckmaker.com