Velmi stručně o tomhle bizarním filmu. Text asi obsahuje jisté spoilery, byť jsem se snažil psát pokud možno nekonkrétně.
Film, který má sice dvě a půl hodiny, ale dal by se bez problémů zkrátit do dvaceti minut a vůbec o nic by nepřišel, spíš naopak. Leonardo DiCaprio má od začátku až do konce rádoby dramatický výraz, u kterého si ovšem jeden není příliš jistý, jestli za něj nemůže spíš ranní zácpa, a divoce pobíhá po patřičně ponurém blázinci na odlehlém ostrově, který navíc zaplavují přívaly deště (ale chápu, že bez nonstop deště se žádný „temný“ film, obzvlášť takový, který se bere takhle vážně, prostě neobejde). V průběhu křižování ostrovem potkává rozličné (obvykle šílené nebo přinejmenším bizarní) postavy, které jsou občas ztělesněním jeho vzpomínek a občas zřejmě ani vůbec neexistují (přičemž se pravdu nikdy nedozvíme), se kterými vede báječně hlubokomyslné a veskrze naprosto zbytečné rozhovory o životě, smrti, vesmíru a vůbec. A protože je tu DiCaprio opravdu temným a tragickým hrdinou, můžeme do toho ještě občas vidět pár flashbacků na jeho válečná a jiná životní traumata (např. z toho, že musel při osvobozování koncentračního tábora fascinovaně sledovat dlouhé minuty spousty papírů, jak zpomaleně poletují vzduchem). Ani o těch ale nevíme, jestli se doopravdy udály (respektive zcela jistě se neudály tak, jak je vidíme ve filmu DiCapriovýma očima, protože pochybuju, že ve válce byly volně k dispozici halucinogenní drogy). A do toho všeho se nám režisér velice nenápadně (tak nenápadně a nenásilně, že jsem chvílemi očekával, že v pozadí projde nějaká postava s velkým transparentem, na kterém bude „šokující pointa“ napsaná metrovými písmeny, aby došla OPRAVDU každému) snaží servírovat překvapivou pointu, kterou kupodivu poté velmi dramaticky odhalí asi deset minut před koncem filmu, tzn. zhruba dvě a čtvrt hodiny poté, co ji odhalíte sami a marně mezitím doufáte, že třeba dojde k nějakému zvratu a bude to jinak, než čekáte. Nebude. Snad jen úplně poslední scéna dokáže trochu překvapit, ale v kontextu zbytku filmu je zařazení téhle scény už stejně tak nesmyslně nelogické, že dát tam najednou záběr na hrající si koťátka, dávalo by to asi podobný smysl a šokovalo by to dost možná ještě víc. Tohle se fakt nepovedlo. Nemám nic proti filmům, které jsou temné, umělecké nebo diváka nutí přemýšlet, ale tohle vážně ne. Proč je kolem toho filmu tak nesmyslný hype? Protože Scorsese?
40 % (převážně za občas zajímavou vizuální složku)
