Alice in Wonderland

Kvě
12
2010

Dvouhodinová Burtonova vizuální masturbace, která přes velkohubá prohlášení režiséra působí snad ještě nesouroději než knižní předlohy (kterou mám hodně rád, to přiznávám na rovinu). Je to celé poměrně dost ujeté, což by se u filmové verze Alenky dalo čekat, ale bohužel je to ujeté úplně jiným stylem než knihy a zatímco jejich ujetost mi přijde zábavná, ujetost filmu mi byla spíše nepříjemná. Snaha slepit to všechno dohromady nějakým příběhem totálně selhává, stejně jako vychází úplně naprázdno posunutí děje do doby, kdy je Alenka dospělá. Jako série animovaných scének s Burtonovou stylizací to vcelku funguje, i když jsem měl až nepříjemně často pocit, že tu sleduji další díl Shreka, tu Pána prstenů a pak zase Avatara, jako skutečný, ucelený film to prostě nefunguje ani omylem. Tohle se IMO Burtonovi vážně nepovedlo. Chápu, že zfilmovat Alenku je skoro nemožné a že ji patrně každý vnímá dost jinak, ale… Kdyby to alespoň nemělo dvě hodiny. K čemu tomu filmu taková stopáž je? Všechno, co se tam odehraje, by se dalo zkrátit na polovinu a nic by nechybělo.

50 % (s odřenýma ušima)

Buďte první, komu se článek líbí.

Napsal(a) dne 12. 5. 2010 v 05:01
Kategorie: Film, televize a hudba,Recenze

Žádné komentáře »

RSS komentářů k tomuto příspěvku. Zpětné URL


Napište komentář

Používá systém WordPress | Styl: Aeros 2.0 z TheBuckmaker.com