Living at the edge of the world

Někteří pravděpodobně čekají na pokračování našich kanárských cestopisů, do jehož psaní mi bohužel vstoupily práce, které mě na rozdíl od blogování živí (leda by se někomu chtělo kliknout na to tlačítko v sidebaru). Sám jsem ani neměl v plánu psát sem cokoliv jiného dřív, než dokončím právě zmíněnou sérii postů (a slibuju, že teď s tím zase trochu pohnu), ale teď jsem neplánovaně rozepsal poněkud nostalgický post na Google+ a po jeho sepsání jsem zjistil, že se rozsahem a nakonec i tématem hodí už spíše na blog než na sociální síť, takže ho víceméně bez úprav nakonec zveřejním tady.

Po mnoha letech jsem totiž zase nainstaloval a zprovoznil dneska už stařičkou hru Mobil 1 British Rally Championship (Rally Championship aka Rally Championship 2000). A opět mě dokázala v mnoha ohledech překvapit.

Například jsem už úplně zapomněl, jak dlouhé v ní běžně jsou rychlostní zkoušky – takový běžný standard je kolem patnácti kilometrů, ale nemálo jich je přes dvacet a jedna legendární má dokonce 43 kilometrů. To je v porovnání s dnešními rally hrami, kde je pětiminutová rychlostní zkouška považována za dlouhou, tak trochu jako zjevení – tady se naprosto běžně jezdí patnáct, dvacet minut na jednu RZ. V mlze, v dešti, ve sněhu. A někdy taky potmě. A mimichodem – na rozdíl od většiny ostatních rally her se tu nejedná o tratě smyšlené, jsou to (v rámci tehdejších možností) skutečné rychlostní zkoušky britského rally šampionátu z roku 1999, což poměrně ostře kontrastuje třeba s nedávno vydaným WRC 3, kde jsou tratě mnohdy velmi očividně vykonstruované a pokud si představíte, že by se mělo jednat o kusy reálných cest a silnic, zjistíte, že nedávají pražádný smysl a jsou vyloženě vytvářené jenom „na efekt“. V RC tratě působí velice autenticky, jsou charakteristicky britské (skotské, irské…), krajina se v řadě RZ průběžně mění a především máte skutečně pocit, že jedete po reálné silnici nebo lesní cestě. Jak by asi tahle hra vypadala s aktualizací na současné technologie a grafické možnosti s GPS mapami, přesnými 3D modely tratí a detailním prostředím a povrchem…škoda, že to nikdy nezjistíme. A tahle autenticita mimo jiné znamená taky to, že se jedná obvykle o poměrně realisticky úzké silnice, nikoliv o široké dálnice na pět aut vedle sebe, na kterých se obvykle závodí v dnešních rally hrách.

Když byla řeč o jízdě potmě – to není tak triviální, jak by se zdálo. V dnešních rally hrách obvykle jízda potmě vůbec není, a když je náhodou možnost zajet některou RZ s rozsvícenými světly, tak se v případě, že si je rozbijete nějakým nárazem, zas tak moc nestane – většinou silnici skoro neosvětlují. V Rally Championship je rozbití světel naprosto kritické – pokud vám v nočních RZ zhasnou, tak je prostě tma. Poctivá a poměrně realistická. Mimochodem, světla tu nefungují tak, jak je v dnešních hrách obvyklé, totiž že je prostě máte ve specifických RZ natvrdo zapnutá – tady je můžete samostatným tlačítkem rozsvěcet (a zhasínat) podle libosti. Původně mělo totéž jít i se stěrači, ale tahle část manuálního ovládání auta nakonec nebyla po delším váhání vývojářů implementována – primárně ovšem proto, že vykreslování poměrně realistických kapek vody na skle hru poměrně dost brzdilo (mluvíme o roce 1999) a pokud hráč nechal stěrače vypnuté, hromadilo se jich zkrátka na skle příliš.

Z kombinace dlouhých tratí a poměrně reálného poškození v RC v režimu kariéry také vyplývá další poměrně unikátní věc, co se rally her týče. Stejně jako ve skutečnosti tu v rámci šampionátu a závodu nejezdíte do servisní zóny po každé rychlostní zkoušce, jak je dneska ve hrách běžné (pokud vůbec mají modely poškození, které by stály za řeč – viz opět např. zmíněné WRC 3, kde auto v podstatě nejde odepsat), ale tak, jako to funguje ve skutečných rally – tedy třeba jednou za dvě, tři rychlostní zkoušky. A model poškození je skutečně dost přesný a jakékoliv výlety mimo trať se na autě podepisují znatelně. Udržet koncentraci během dvou dvacetiminutových rychlostních zkoušek, z nichž jedna se jede v mlze a dešti a druhá téměř potmě, nerozbít auto a ještě se slušně umístit není vůbec jednoduché. A když už je na autě potřeba něco opravit, je na to samozřejmě v závislosti na náročnosti oprav potřeba více času – kterého je ale v servisních zónách ale jen omezené množství, takže se zdaleka na všechny opravy nemusí dostat (byť můžete vymezený čas mírně přetáhnout – ale za cenu časové penalizace v závodu) a další RZ tak jste nuceni jet třeba s nefunkčním třetím rychlostním stupněm. Anebo vám taky nezbude nic jiného než odstoupit – ve hře totiž fungují i virtuální traťoví komisaři, kteří vaše auto „při výjezdu“ ze servisní zóny zhodnotí – a pokud nevyhoví základním požadavkům na technický stav (které předem přesně neznáte, ale primárně se koukají na podvozek a podobné kritické díly), prostě vás v závodě pokračovat nenechají. Nevzpomínám si, že bych tuhle funkci v nějaké jiné podobné hře někdy viděl.

Kupodivu je stále poměrně dost konkurenceschopný i fyzikální model, který by dokonce možná mohl stále patřit mezi jedny z nejrealističtějších (až na jisté specifické drobnosti). I z toho důvodu je důrazně doporučeno hraní s feedbackovým volantem – feedback má RC velice dobrý, opět i na dnešní poměry, jen je trochu problém ve hře volant zprovoznit (což už byl problém v době jejího vydání), ale to se nakonec dneska týká celé hry, psané původně pro Windows 98 – na některých sestavách chodí bez problémů, na jiných nad ní lze marně strávit hodiny času rozcházením.

No a s touhle hrou se pro mě váže taky poměrně slušná dávka nostalgie, protože jsem tehdy v relativně dřevních dobách internetu u nás navštěvoval diskusní fóra, kde se scházeli nadšenci pro automobilové simulátory a kde s námi v rámci práce na hře diskutovali přímo lidé z Magnetic FIelds a i na základě našich připomínek hru průběžně dolaďovali. Něco takového už dneska taky není kdovíjak běžné, tedy minimálně pokud budeme mluvit o vysokorozpočtových titulech (kterým tehdy RC vcelku bylo), nikoliv o indie hrách, které dělají tři programátoři několik let doma na koleně.

Bohužel, jak už to u podobných titulů bývá, hra komerčně příliš neuspěla a teoretické modernější pokračování tak víceméně nikdy nevzniklo – existuje sice teoretické pokračování Rally Championship Xtreme, ale to je spíš řadová rally arkáda s divnou fyzikou a lidé, kteří ji vytvořili, nemají s původním týmem, zodpovědným za RC, vůbec nic společného. Jinými slovy RC potkal podobný osud, jaký o pár let později zopakoval jeho jediný nástupce, který ho současně dokázal dokonce překonat – Richard Burns Rally.

Pár screenshotů, které demonstrují některé z tady zmíněných věcí:

Mobil 1 British Rally Championship

A k tomu ještě nějaké ukázky ze hry v pohybu – ovšem dlužno dodat, že jsem ji hrál opravdu po spoustě let bez jakéhokoliv tréninku a bohužel jenom na klávesnici, takže to podle toho vypadá a skutečnou úroveň fyzikálního modelu z toho opravdu posuzovat nejde, je to spíš pro ilustraci toho, jak hra celkově vypadá a jakou má zhruba atmosféru. A stále je potřeba mít na paměti fakt, že jde o třináct let starou hru…

A protože mám náhodou po ruce dříve uploadované video ze hry WRC 3 (o které možná ještě něco napíšu a kterou v textu několikrát zmiňuji), tak je možné posoudit, jak vypadá taková trochu nadstandardnější rally hra dneska (konkrétně jedna dlouhá rychlostní zkouška z Nového Zélandu, víceméně nejnáročnější části hry). Taktéž hráno na klávesnici.

6 lidem se článek líbí.

Znelíbit