Jak jsem odcházel od Vodafone

Bře
12
2017

Ve středu, tedy 8. března 2017, jsem po nějakých necelých sedmnácti letech odešel od Vodafone, původně Oskara. Nepamatuji si, kdy přesně jsem si u nich tarif pořídil (i když bych to možná byl schopen dohledat), ale pořizoval jsem si tehdy k tarifu současně i telefon Alcatel One Touch 303 jakožto relativní novinku, což potvrzuje můj matný dojem, že to bylo někdy na podzim roku 2000. A abych řekl pravdu, neodcházel jsem od nich zrovna nadšeně a nebylo to tak docela z mojí vlastní vůle.

Mám takovou jednu někdy pozitivní, někdy negativní vlastnost – pokud mám něco ověřeného a nemám s tím nějaké kdovíjak zásadní problémy, nevidím příliš důvody ke změnám. Samozřejmě se zajímám o alternativy a novinky a objevím-li něco, co je výrazně lepší, tak se samozřejmě bez problémů na novinku adaptuji, ale dokud je původní řešení alespoň trochu únosné a neobnáší opravdu výrazné nevýhody, mám tendence se ho držet. Proto jsem u Vodafone vydržel tak dlouho – už nějakou dobu sice existovaly lepší alternativy, ale z mého pohledu nebyly lepší natolik výrazně, aby mi stálo za to kvůli nim měnit něco, co v zásadě bez větších problémů fungovalo.

Pak mám také ještě jednu vlastnost – nesnáším telefonování. A to poměrně hodně. Raději si půjdu sednout na zubařské křeslo, než abych někam telefonoval (čímž samozřejmě vzniká pozoruhodný paradox, co se týče objednávání k zubaři, ale to teď nebudeme řešit). Nebýt skutečnosti, že se telefon obzvláště u OSVČ považuje za naprostou samozřejmost (do té míry, že některé úřady či služby telefonní číslo natvrdo vyžadují a nenabízejí žádnou alternativu), pravděpodobně bych ho jako hlasové zařízení dávno zrušil. Telefon mám primárně jen na příjem/odesílání SMS – a pak samozřejmě kvůli mobilnímu internetu, který naopak využívám relativně nadprůměrně, přinejmenším tedy na poměry českého „specifického“ trhu. To je celkem důležité, protože od toho se odvíjí podstata celého problému.

Dlouhé roky jsem u Vodafone používal už dávno nenabízený Tarif na míru. Dokonale mi vyhovoval – měl jsem na něm pár volných minut, které mi obvykle stačily k pokrytí všech mých telefonovacích povinností, relativně uspokojivou cenu SMS, a hlavně tedy mobilní internet s FUP 1.5 GB. Tahle FUP se mi na tom tarifu postupem času nějakým způsobem nahromadila – původně byla o poznání nižší, ale průběžně mi ji Vodafone zdarma navyšoval, až jsem se dostal na zmíněnou výši. Netuším, proč a jak k tomu došlo, ale bylo mi to celkem jedno – měl jsem k dispozici za celkem uspokojivou (byť ne úplně skvělou) cenu poměrně slušný tarif s nadstandardní FUP, který naprosto pokrýval moje potřeby. Jediné, co mi na něm ne úplně vyhovovalo, byla cena za minutu hovoru nad rámec volných minut, ale zas tak často se nestávalo, že bych volné minuty spotřeboval. Prostě viz výše – šlo o stav, který sice nebyl úplně ideální, ale pořád pro mě byl dostatečně únosný na to, abych neměl aktivní potřebu hledat za svůj tarif náhradu.

Bohužel, Vodafone se už nějakou dobu v rámci své „inovace“ tarifů snažil starý Tarif na míru odsouvat co nejvíce do pozadí a jeho uživatele převést na nějaký „nový a výhodnější“ tarif. Nebylo proto až takovým překvapením, že jsem 20. června loňského roku obdržel SMSku s informací, že Tarify na míru budou definitivně zrušeny na konci září, neboť „budou nahrazeny modernějším řešením“, a že si třeba hned mohu namísto něj vybrat některý z „výhodnějších“ tarifů a aktivovat si ho. Letmý pohled na nabídku modernějších a „výhodnějších“ tarifů mi vysvětlil mnohé – slovo „výhodnější“ je tady, jak je u mobilních operátorů od jisté doby zvykem, bráno čistě z pohledu onoho operátora, nikoliv z pohledu zákazníka. I s akčními slevami jsem měl před sebou tarify, které sice nabízely více volných minut a SMS a lepší ceny za minutu hovoru, ale buď měly pro mě naprosto neakceptovatelnou FUP – a navzdory tomu byly dražší než můj tarif stávající, nebo měly FUP víceméně srovnatelnou, doplněnou pro mě naprosto nesmyslným množstvím volných minut, a jejich cena se pak posouvala někam na dvojnásobek ceny mého původního tarifu, což jsem opravdu platit nehodlal. Už tak jsem u svého starého tarifu věděl o alternativách jiných operátorů, které by mě vyšly výhodněji. Navíc všechny nové tarify Vodafone jsou pouze s úvazkem na dva roky, jinak je jejich cena ještě vyšší. Zmiňoval jsem, že můj starý tarif byl se smlouvou na dobu neurčitou?

Což tedy znamenalo hledat jinde. Ostatní dva hlavní operátory jsem vyřadil takřka okamžitě, protože jejich nabídky jsou absurdně shodné – což znamená, že pokud vám už bylo 26 let, nemáte v podstatě šanci sehnat u nich tarif za rozumnou cenu s přijatelnou FUP – a začal se proto zajímat o virtuální operátory. K těm jsem měl v té době pořád dost velkou nedůvěru, takže se mi do přechodu k nim pořád příliš nechtělo. Navíc jsem nebyl schopen najít žádnou nabídku, která by mě zcela jednoznačně ohromila – u každého z operátorů bylo něco, co mi tak úplně nesedělo, a i z toho důvodu (byť zdaleka nejen, měl jsem obecně dost zcela jiných starostí) jsem s finálním rozhodnutím příliš nespěchal.

Na začátku září jsem se zmínil na Facebooku o tom, jak mě štve, že Vodafone tyhle tarify ruší, protože od nich výslovně odcházet nechci, ale nic jiného mi nezbude. Podpora z Vodafone mi k tomu napsala, že je mám kontaktovat prostřednictvím zákaznického formuláře a že to třeba nějak vyřešíme. Protože jsem neměl co ztratit, zkusil jsem to – sepsal jsem svou situaci a dilemata a poslal jim to. Dva dny se nic nedělo, a třetí den, kdy už jsem to chtěl vzdát, mi přišla odpověď. Bohužel nepříliš užitečná – v podstatě jsem se dozvěděl jen to, že to, co jsem jim psal, skutečně dostali (to je bezva), že tarif ruší „z důvodů modernizace interních systémů“ a že mě v nejbližších dnech kontaktuje specialista, který mi pomůže s výběrem lepšího řešení. No dobře.

Specialista mě skutečně následujícího dne (9. září, čistě pro informaci) kontaktoval. Popsal jsem mu znovu svou situaci a možnosti a vysvětlil, proč mám požadavky jaké mám a proč mi žádná z alternativ nevyhovuje. Specialista se zamyslel…a vzápětí konstatoval, že mi bohužel patrně nemá co nabídnout, protože můj stávající tarif prostě nemá odpovídající „moderní a výhodnější“ ekvivalent. Svým způsobem mě to pobavilo, protože manželka se před časem o nějaký pro sebe výhodnější tarif taktéž u Vodafone zajímala, taktéž primárně kvůli internetu, a i jí tehdy specialista po delším listování nabídkami oznámil, že má i přesto s ohledem na své požadavky stále tu nejlepší nabídku, jakou může mít (což mj. obnáší závratných 50 MB dat na den, pokud se rozhodne ten den internet používat), a všechny ostatní varianty jsou leda horší, takže jí doporučuje ponechat si stávající nastavení služeb, taktéž už poměrně věkovité, stejně jako můj původní tarif. Není nad moderní a výhodnější tarify.

Jedinou možností, kterou pro mě specialista objevil a nad kterou stálo za to se alespoň trochu zamýšlet, byla možnost, že mi z mojí SIM karty udělají tu, jíž nabízejí v ceníku jako čistě datovou, s tuším 4 GB datovým tarifem. Přestože se tím totiž Vodafone příliš nechlubí, s tímto tarifem se dá i normálně telefonovat – jen za dost nevýhodných podmínek. Což byl také důvod, proč se mi do toho příliš nechtělo. Nakonec jsme se domluvili na tom, že mi druhý den zavolá a já mu definitivně řeknu, jak jsem se rozhodl. Tady do toho poněkud zasáhl osud – druhého dne jsem oproti původnímu plánu nebyl doma, ale byl jsem nucen trochu cestovat…a ironií osudu v místech, kde Vodafone nemá vůbec žádný signál. Když jsem se navečer do míst se signálem vrátil, samozřejmě jsem měl oznámení o zmeškaném hovoru. Jenže dotyčnému specialistovi nejde nijak zavolat zpátky – a specialista už se znovu neozval ani toho dne, ani celý následující týden. A v samoobsluze (pokud zrovna vůbec funguje, což není příliš časté) možnost přechodu na zmíněný tarif vůbec není k dispozici. Škoda pro Vodafone, tohle byl v podstatě zlomový okamžik, protože jsem byl rozhodnutý nabízenou variantu přece jen zkusil – tedy za předpokladu, že bych kvůli ní nemusel podepsat smlouvu na dva roky a mohl ji tedy kdykoliv zrušit, kdyby se ukázalo, že je pro mě dražší telefonování natolik nevýhodné.

Po týdenním čekání, zda se specialista neozve, jsem tedy dospěl k rozhodnutí to u Vodafone zkrátka zabalit a snažil jsem se tedy zjistit, jak toho dosáhnu. To není tak snadné, jak by se mohlo zdát. Najít informace o tom, jak si můžete přenést číslo od jiného operátora k Vodafone je velice snadné, na jejich webu to lze snadno nalézt. Informace o tom, jak postupovat v opačném případě, už ale tak snadno k nalezení nejsou (respektive se mi nakonec podařilo najít několik různých odpovědí, které se od sebe ovšem vzájemně lišily). V internetové samoobsluze možnost ukončit smlouvu a zahájit přenos čísla k jinému operátorovi není, v hlasové nepřekvapivě také ne, takže zbývala leda možnost opět telefonicky hovořit s některým z operátorů, nebo se zkusit zastavit na prodejně. S ohledem na mou vášeň pro telefonování jsem se rozhodl zkusit raději prodejnu – doufal jsem, že to na prodejně má šanci proběhnout rychleji. Konkrétně jsem volil prodejnu v olomouckém Globusu.

Na prodejně mě čekalo překvapení. Když jsem obchodníkovi oznámil, že bych chtěl ukončit smlouvu a zahájit přenos čísla jinam, bez sebemenšího zaváhání mi ihned sdělil, že něco takového oni na prodejně nevyřeší, protože na to oni „nemají oprávnění“ a je to třeba vyřídit jedině telefonicky s operátorem. Namítal jsem, že informace na jejich webu naznačují, že by to mělo jít vyřídit normálně na prodejně, ale reakce byla zcela jednoznačně odmítavá – kdepak, tohle na prodejně rozhodně vyřešit nejde. Z takové informace jsem pochopitelně neměl ani trochu radost. Jednak to znamenalo někam telefonovat – a mou nechuť k telefonování mi navíc v případě zařizování běžných věcí komplikuje můj nestandardní denní režim, v posledních měsících opět ještě více rozhozený než obvykle, což znamenalo, že telefonát operátorovi patrně neproběhne úplně ihned, a ještě navíc začínalo být jasné, že celá věc nebude tak snadná, jak jsem si myslel.

První z těch dvou věcí se potvrdila velice záhy – několik následujících dní jsem se k telefonátu nedostal. Mimo jiné i proto, že mi už tak jako tak začalo další zúčtovací období, takže jsem to nehrotil, protože konec září, kdy jsem měl být automaticky převeden na nový tarif, byl stejně blíž než konec zúčtovacího období.

Na konci září na mě čekalo překvapení – k avízovanému automatickému převodu na jiný tarif nedošlo. To mě zaujalo a protože jsem s odchodem skutečně nijak nepospíchal (jak jsem zmiňoval, můj stávající tarif mi celkem vyhovoval), rozhodl jsem se počkat, co se bude dít dál. Možná budu na jiný tarif ohleduplně převeden se začátkem nového zúčtovacího období? Ale nestalo se tak, stále jsem měl svůj starý, nemoderní a „nevýhodný“ tarif.

Zajímavé to začalo být v listopadu. Do konce října totiž platila pro uživatele starých tarifů na ty nové akční sleva. V listopadu už sleva oficiálně platit neměla…jenže samoobsluha mi při přihlášení dál nabízela zvýhodněný přechod na nový tarif a také informace o tom, že můj stávající tarif bude zrušen a proč. Ovšem po kliknutí na nabízené odkazy samoobsluha prostě zkolabovala – neobjevila se ani původní stránka s vysvětlením či zvýhodněnými odkazy, samoobsluha prostě jen přestala reagovat a bylo třeba ji celou znovu načíst (a po opětovném kliknutí se vše opakovalo). Což by bylo celkem pozoruhodné, kdyby to nebyl na Vodafone samoobsluze celkem běžný jev – občas mám pocit, že víc času nefunguje než funguje, o pomalé odezvě ani nemluvě.

Nicméně ani během listopadu jsem na žádný nový tarif převeden nebyl, stejně tak ani na začátku dalšího zúčtovacího období v prosinci. Začínal jsem Vodafone podezřívat z toho, že ve skutečnosti žádné automatické převedení na nový tarif nenastane, že to prostě jenom byla snaha přimět zákazníky k tomu, aby na nový a „výhodnější“ tarif přešli dobrovolně. Na internetu jsem ostatně zaznamenal v diskusích pár zmínek o tom, že takováto změna smlouvy je bez souhlasu zákazníka tak jako tak nepřípustná – ale nemám tušení, nakolik to je či není pravda a řešit jsem to nehodlal, nestálo mi to za to. Nicméně krátce po Vánocích mi opět přišla známá SMSka – tentokrát mi oznamovala, že ke zrušení mého stávajícího tarifu a mému automatickému převedení na „výhodnější“ dojde do konce února. Tou dobou už jsem byl zcela smířen s tím, že mě čeká odchod k jinému operátorovi, takže jsem už ani nezkoušel Vodafone kontaktovat a snažit se u nich najít nějakou pro mě smysluplnější alternativu než předražené tarify, které mi byly nabízeny.

Jakmile tedy pominul vánoční zmatek a všemožné pracovní a jiné komplikace, které se na přelomu roku nahromadily, začal jsem se chystat na odchod k jinému operátorovi. Telefonování v nějakou rozumnou hodinu na zákaznickou linku mi zase vůbec nevycházelo, takže jsem to nechal na víkend (v naivním domnění, že na tom nesejde). V neděli 8. ledna jsem tedy volal na zákaznickou linku s tím, že bych od Vodafone rád odešel a potřebuji zahájit přenos číslo k jinému operátorovi. K mému nemalému překvapení jsem se na zákaznické lince dozvěděl, že je to mrzí, ale oni mi s tím kupodivu pomoci nemohou, protože tyhle věci řeší úplně jiné oddělení, které tam ale rozhodně v neděli není a mám tedy zavolat v běžný pracovní den v rámci standardní pracovní doby a oni mě na něj přepojí.

Poděkoval jsem, ale už mě to opravdu začínalo dost iritovat. Když jsem s touhle žádostí šel na prodejnu, dozvěděl jsem se, že mi s tím pomoci nemohou (přestože jejich vlastní web naznačoval opak) a že mám místo toho zavolat na zákaznickou linku. Když volám na zákaznickou linku, tak se OPĚT dozvím, že mi s tím nemohou pomoci a že mě budou muset přepojovat někam úplně jinam, kam si navíc jako obvykle nemůžu ani sám zavolat přímo a kde jsou navíc jen ve specifické hodiny, které mně osobně opravdu příliš nevyhovují. V kombinaci s tím, jak nesnadné je najít o odchodu od nich vůbec nějaké informace, to opravdu velmi silně zavání snahou zákazníkovi odchod co nejvíce zkomplikovat.

Celý týden jsem se tedy marně snažil najít si čas (a nervy) na to, abych mohl konečně na zákaznickou linku zavolat v takovou hodinu, kdy mám alespoň nějakou šanci na onom tajemném speciálním oddělení někoho zastihnout. To se mi celý týden nepodařilo (já chápu, že to asi zní neuvěřitelně, ale prostě to tak je) a úspěšně mi mezitím začalo další zúčtovací období, z čehož jsem tentokrát už opravdu neměl vůbec radost (z více důvodů). V symbolický pátek 13. jsem nakonec poté, co jsem zjistil, že jsem opět bez šance stihnout standardní pracovní dobu celkem zdravě naštval a řekl si, že asi nemám co ztratit a můžu to alespoň zkusit ještě jednou na prodejně, tentokrát pro jistotu na jiné. Takže jsem zhruba v osm hodin večer vstoupil do prodejny Vodafone se záměrem ukončit smlouvu a zahájit přenos čísla k jinému operátorovi s připraveným scénářem, co budu dělat, když mi zase budou tvrdit, že to na prodejně nejde…a v osm hodin a pět minut jsem bez jediného zádrhelu či zdržování z prodejny odcházel s ukončenou smlouvou a slibem, že mi ČVOP pro převod čísla přijde co nevidět. Opravdu s tím nebyl nejmenší problém, nikdo se ani slůvkem nezmínil o tom, že by to na prodejně nešlo, nikdo se mě nepokoušel odkazovat na žádnou telefonickou linku nebo speciální oddělení, nic. Opravdu by mě zajímalo, proč to při tom předchozím pokusu v září nešlo – buď se u Vodafone mezitím změnila pravidla (ale jak jsem zmínil, už tehdy informace z webu naznačovaly, že by to na prodejně jít mělo), nebo byl personál oné prodejny v hierarchii na nějakém nižším stupni a skutečně to sám vyřídit nemohl, anebo mi prostě lhali. Jiné vysvětlení mě nenapadá.

Každopádně na mě po opuštění prodejny po pár minutách čekalo ještě jedno nemilé překvapení. To je totiž tak – číslo ČVOP, které potřebujete k zahájení přenosu vašeho čísla jinam, vám operátor s chutí vygeneruje v řádu dní, respektive spíše i hodin či minut. Jenže to neznamená, že vám k něčemu bude. Finta totiž spočívá v tom, že ukončení smlouvy u vašeho stávajícího operátora rozhodně takhle rychle neproběhne – dokonce ani v případě, že ji máte na dobu neurčitou, tak jako jsem ji měl já. Kdepak. Výpovědní lhůta byla alespoň v mém případě měsíční, ovšem ještě navíc se počítá až od konce aktuálního zúčtovacího období. A protože jsem o její ukončení požádal krátce po zahájení zúčtovacího období nového, šlo o prakticky nejhorší možnou variantu – číslo ČVOP jsem sice měl v ruce už 13. ledna večer, ale jeho platnost začínala až 6. března. Ano, je to v zásadě moje chyba, že jsem si to takhle hloupě načasoval, ale stejně se nemohu ubránit dojmu toho, že je to krapet nefér jednání.

Pro mě to nicméně znamenalo jediné – u Vodafone budu muset chtě nechtě zůstat až do začátku března. Což znamenalo, že se pravděpodobně alespoň na nějaký čas převodu na onen dražší tarif s radikálně ořezanou FUP, který mi Vodafone vybral jako „výhodnější“, nevyhnu a nemohu s tím nic udělat. Skutečně se tak stalo – 17. ledna jsem obdržel SMS o tom, že „na mém čísle bylo aktualizováno nastavení služeb“, a v samoobsluze jsem skutečně zjistil, že jsem byl převeden na nový tarif. Současně jsem pravda zjistil také to, že se mi měsíční účet z nějakého důvodu zvýšil o několik stovek korun, aniž bych tušil, proč k tomu došlo. Upřímně řečeno jsem nad tím už jen mávl rukou. Možná mi prostě naúčtovali plnou cenu za nový tarif místo poměrové pouze za zbytek zúčtovacího období, nevím. Je tedy pravda, že celý týden po mé návštěvě prodejny a ukončení smlouvy jsem na svém telefonu večer nacházel zmeškané hovory od Vodafone, takže možná mi to chtěl někdo celé vysvětlit, možná mě chtěl dokonce třeba i přemlouvat k tomu, abych zůstal u nich a nabízel vyšší tarif. Ne, že by mě nezajímalo, co mi chtěli, ale bohužel mi volali každý den v naprosto stejnou dobu, a to sice v tu nejhorší, jakou si někdo může vybrat, pokud mě bude chtít zastihnout na telefonu. Nevím, jestli bych byl tak náročný, kdybych očekával, že pokud se někomu několik dní nedovolám ve stejnou hodinu, dávalo by celkem smysl zkusit čas dřívější nebo pozdější, ale telefonistu z Vodafone to zkrátka nenapadlo. A zavolat zpátky jsem opět tradičně nemohl, protože číslo bylo pouze na ústřednu, nikoliv na konkrétního člověka. A za to, abych se sám aktivně pokoušel někde na centrále zjišťovat, jestli má někdo tušení, kdo přesně mi volal a proč, mi už v téhle fázi ta celá věc prostě nestála.

Tak či onak jsem zkrátka přečkal do začátku března a 8. března konečně došlo ke kýženému převodu čísla od Vodafone. Mým novým operátorem je tak teď Emtéčko. Žádné komplikace, žádné zbytečné telefonáty, všechno proběhlo z jejich strany naprosto v pohodě a rychle – o půlnoci ze 7. na 8. března mi přestala fungovat Vodafone SIM karta, takže jsem ji vyměnil za SIM od Emtéčka. Přes tu jsem se byl okamžitě schopen přihlásit do jejich sítě. Jen na internet jsem se dostal až někdy v šest ráno – internetový balíček si totiž musíte u Emtéčka aktivovat sami až v samoobsluze, a ta mě až do nějaké páté hodiny ranní odmítala přihlásit s tím, že nejsem uživatelem jejich sítě. Někdy po páté už ale samoobsluha zareagovala a přihlásila mě – objednání a aktivace internetového balíčku byly otázkou asi tři minut. (Mimochodem se mi jejich samoobsluha dost líbí – je velmi strohá, ale zcela funkční, a všechno, co jsem v ní potřeboval, jsem si nastavil za dobu kratší, než za jakou se mi nezřídka ani nenačetla samoobsluha u Vodafone.) No a někdy v osm ráno mi pak přišla SMSka o tom, že můj přechod do jejich sítě byl zcela dokončen.

Za těch pár dní si přitom rozhodně nemůžu ani v nejmenším stěžovat. Těm, co využívají LTE, by asi vadilo, že ho Emtéčko momentálně nemá, ale mně je to celkem lhostejné, protože mám americký telefon, na kterém české LTE stejně prakticky nefunguje u žádného operátora, a v pokrytí 3G jsem minimálně tady v okolí nezaregistroval žádné zásadní rozdíly. Zato jsem ale zaregistroval rozdíly v ceně služeb – aktuálně sice nemám aktivovaný žádný balíček s volnými minutami, ale i s internetovým balíčkem s FUP 1.5 GB (což je mimochodem u Emtéčka pořád označováno jako balíček „malý“) budu za svůj aktuální tarif platit takřka třetinu toho, co jsem platil za svůj tarif u Vodafone (ten starý, o tom novém „výhodném“ ani nemluvě). Sazbu za minutu hovoru mám nižší, než jsem měl u Vodafone po vyčerpání volných minut, a i pokud bych si u Emtéčka aktivoval balíček s volnými minutami, pořád by mě to vyšlo levněji než u Vodafone, nemluvě o tom, že bych měl těch volných minut mnohem více. Vodafone mi mimochodem na rozloučenou poslal SMSku, ve které mi oznámil, že doufají, že „se k nim zase brzy vrátím“. Už jsem to zmiňoval jinde – upřímně, pokud bych se měl ocitnout v situaci, že by mi přinejmenším s jejich stávající nabídkou připadala jakkoliv lákavá možnost návratu k nim, pravděpodobně bych prostě telefon skutečně mnohem raději definitivně zrušil. Až TAK špatná podle mě nabídka hlavní trojky operátorů z mého pohledu v současné době je.

A mimochodem, když už má Vodafone potřebu rozesílat nějaké zprávy na rozloučenou, mnohem víc bych ocenil, kdyby zákazníkovi místo toho řekli, jak se přihlásí do samoobsluhy poté, co u Vodafone skončil, ale ještě mu tam zůstávají poměrně logicky nějaké neuhrazené závazky. Jakmile totiž vaše číslo opustí síť Vodafone, okamžitě vám přestávají fungovat přihlašovací údaje do samoobsluhy. A pokud nevíte, že máte v přihlašovacím okně kliknout na malý odkaz „přihlásit číslem plátce“, nebo nevynaložíte vlastní úsilí k tomu zjistit, jak se tedy vlastně do samoobsluhy máte přihlásit (nebo podobně jako já prostě usoudíte, že asi máte smůlu a už se tam nedostanete a ani vás nenapadne něco hledat), tak se to nedozvíte. Fakt by byl takový problém to zákazníkovi říct?

A to je ostatně věc, která mě na tom celé štve asi nejvíc. I když pominu všechny ty řeči o přechodu na „výhodnější a modernější tarif“, který je přinejmenším pro člověka mého typu, tzn. takového, který málo telefonuje a hodně internetuje výhodnější jen a pouze pro Vodafone samotný (a velice dobře vím, že nejsem se svými požadavky zas TAKOVÁ výjimka, lidí jako já jsou dneska spousty), pořád je tu skutečnost, že se vám operátor snaží odchod co nejvíce zkomplikovat. Informace o odchodu jsou na webu různě zastrkané a musíte je hledat, prodavači a operátoři si vás přehazují jak horký brambor sem a tam mezi sebou a ztrácíte na nich svůj cenný čas, na ukončení smlouvy si počkáte třeba i několik měsíců a ve finále se ještě ani nedozvíte, že (a jak) se máte přihlásit do samoobsluhy pro kontrolu toho, zda skutečně máte vyřešené všechny pohledávky (a jaká je jejich případná výše). Příchozího zákazníka uvítáme s otevřenými dveřmi a hned mezi dveřmi mu začneme mazat med kolem úst. Odcházejícímu schováme boty, zamkneme dveře a zahodíme od nich klíč do nedalekého roští, ať si tam pro něj vleze oknem, však co už. Serioznost a sebevědomí obchodníka posuzuji mimo jiné i podle toho, jak se postaví k situaci, kdy ho chce klient opustit. Seriozní a sebevědomý obchodník ji vyřeší stejně profesionálně a ohleduplně jako jakoukoliv jinou, protože si uvědomuje, že i když daný klient odchází, pořád tu jde o jeho pověst coby obchodníka. Neseriozní a frustrovaný dá průchod svým emocím a odchod klientovi patřičně znepříjemní. Na druhou stranu, to by mě asi už v oboru, kde je standardním postupem přimět svého zákazníka poníženě škemrat o nepatrně lepší podmínky, zatímco na něm mám desítky a možná i stovky procent marže, nemělo asi až tak překvapovat. Mimochodem, čistě pro srovnání – Emtéčko mi ihned se SIM kartou poslalo vzorový formulář pro případné zrušení smlouvy a odchod k jinému operátorovi, doplněný instrukcemi, jak přesně v takovém případě postupovat. Chápu, že to může být vnímáno ve stylu „stejně ho budete brzy potřebovat“, ale mně to spíš přijde jako známka sebevědomí: klidně si můžeme dovolit vám tohle všechno říct, protože věříme tomu, že u nás stejně budete chtít zůstat.

Neméně smutná je ale také bilance toho, co se za těch sedmnáct let na trhu mobilních operátorů změnilo. Když jsem k Vodafone (tehdy Oskarovi) šel, nabízel za malé peníze poměrně hodně muziky. Smlouva na dobu neurčitou bez závazku nebyla ničím výjimečná. Ke smlouvě jsem si mohl koupit za velice slušnou cenu tehdy velmi moderní telefon a každé dva roky jsem dostal zvýhodněnou nabídku na nový, přičemž šlo o nabídku, kterou bylo skutečně možno označit za zvýhodněnou bez jakýchkoliv uvozovek.

Když se přesuneme do roku 2017, je situace dost jiná. Vodafone je jen dalším z hlavní trojice operátorů, které od sebe prakticky ani nepoznáte a všichni nabízejí v podstatě totéž, přičemž jejich nabídky nejsou ani vzdáleně tím nejlepším, co je na trhu k nalezení – spíš naopak – a ani vzdáleně neodpovídají tomu, co by člověk v roce 2017 očekával (a co může mít naprosto běžně v zahraničí – ale nakonec teď už víme, že to není tím, že by u nás byly nabídky příliš drahé, ale tím, že v zahraničí jsou příliš levné!). Že můžete mít smlouvu nejen s úvazkem na dva roky, ale i na dobu neurčitou, dnes nejspíš mnoho lidí ani neví, a pokud snad ano, jen stěží by se pro ni někdo dobrovolně rozhodl, protože by tím dobrovolně nezanedbatelně navyšoval své měsíční platby po celou dobu trvání smlouvy. „Zvýhodněný“ telefon sice čistě teoreticky dostanete, a to i jako stávající zákazník „za odměnu“, dokonce se najdou i telefony „za korunu“, ale pokud dokážete dohlédnout dál než na cenovku, která vám visí před očima, zjistíte, že ve skutečnosti nijak zásadně zvýhodněný není, jen ho prostě dostanete na splátky, ke kterým si navíc ještě musíte přibrat předepsané měsíční plnění, takže jednoduchou matematikou záhy dospějete k poznání, že vlastně zaplatíte spíš stejné peníze nebo dokonce možná ještě vyšší, než byste zaplatili, kdybyste si tentýž telefon koupili za plnou cenu rovnou. Inu, nechci slevu zadarmo.

Já si nemůžu pomoct, ale prostě mi to celé přijde nějak špatně. Když už ne z obchodního pohledu (a v takovém případě pochopitelně čistě z pohledu zákazníka, z pohledu obchodníka je tohle ráj na Zemi), tak alespoň morálně.

Už se těším, až budu měnit banku…

3 lidem se článek líbí.

Napsal(a) dne 12. 3. 2017 v 19:14
Kategorie: Absurdistán,Jiné hlubokomyslnosti a plky,Osobní

6 komentářů »

  • Kamil Windows NT Google Chrome 56.0.2924.87 napsal:

    Tipl bych si, že smlouva na prodejně „nešla“ ukončit, protože za to má zaměstnanec záporné body (nedokázal zákazníka přesvědčit, aby zůstal). Proto možná raději tvrdí, že to nejde.

  • Case Windows NT Google Chrome 57.0.2987.89 napsal:

    Tak to je bezva systém, wtz.

  • Lukáš V. Windows NT Mozilla Firefox 51.0 napsal:

    Máš ten Emtéčkový tarif určený pro Třinecké železárny (prodávají ho komukoliv :-)).
    https://emtecko.cz/trz/cenik-zame.html

    Těch 1,5 GB za 108 Kč nebo 5 GB za 254 Kč je dost fajn.

  • Case Windows NT Google Chrome 57.0.2987.89 napsal:

    Já rozhodně nevím o žádném neveřejném speciálním tarifu, který by snad dokonce prodávali komukoliv.

  • ANO Windows NT Google Chrome 57.0.2987.98 napsal:

    300Kc za 1,5GB u Emtecka mi prijde taky hodne drahe

  • Case Windows NT Google Chrome 57.0.2987.89 napsal:

    Je to jenom jedna z nejlepších (oficiálních) nabídek internetového tarifu na českém mobilním trhu.

RSS komentářů k tomuto příspěvku. Zpětné URL


Napište komentář

Používá systém WordPress | Styl: Aeros 2.0 z TheBuckmaker.com