Malé pokračování „jazykového okénka“. Opravdu hodně mi vadí chyby, které se staly natolik běžné, že už téměř ani nejsou považovány za chyby a setkáváme se s nimi na každém kroku. To je samozřejmě případ například odporností typu „aby jsme“. Ještě o něco málo horší jsou ale takové chyby, které už naprosto běžně pronikají i do profesionálních textů. Jakkoliv asi není třeba Level úplně ideálním příkladem profesionální novinařiny v pravém slova smyslu (nechť se na mne redakce nezlobí, ale i přesto, že tvoříte časopis s velmi vysokým nákladem, jste v podstatě jen nadšení amatéři, kteří jsou za své psaní placeni – ostatně podobně se vidím při svých občasných „novinářských“ výletech i já sám), přesto je ideálním příkladem toho, co se dnes v psaném textu běžně objevuje. Vizte například tuto větu:
„Díky nutnosti používat ruční ovládání kamery si ale na tu automatickou nelze ani příliš stěžovat.“
A co třeba výroky, jejichž varianty můžeme vidět velice často v našich denících:
„Díky náhlé nemoci herce bylo nutno představení zrušit.“
„Díky ozbrojenému útoku na budovu zemřeli tři lidé.“
Ano, na rozdíl od věty z Levelu jsem tyhle dvě záměrně trochu „přestřelil“, nicméně nejsou tak daleko od skutečných příkladů, které jsem mnohokrát četl, jak by se možná mohlo zdát.
Přemýšlejí vůbec ještě autoři textů, když je píší? Uvědomují si, že existuje také slovo „kvůli“ (případně tedy i jiné, pro dané použití vhodnější, jazykové prostředky)? Chápou, že slovo „díky“ už ze své podstaty vyjadřuje vděčnost a potěšení z toho, co následuje? Možná jen něčemu nerozumím, ale osobně bych opravdu nebyl vděčný za to, že mě hra nutí používat ruční ovládání kamery, protože to automatické nestojí za nic, nebyl bych štěstím bez sebe, že onemocněl člověk, neradoval bych se z ozbrojeného útoku. Autoři takových vět to přesto dělají a činí tak velice často – stačí nahlédnout do tiskovin či internetových článků.
Prosím, alespoň vy, kteří své psaní předkládáte veřejnosti, ať už za honorář či zdarma, vezměte v potaz také existenci slůvka „kvůli“ a zamyslete se pečlivě nad rozdílnými významy „díky“ a „kvůli“. Protože jinak se může velice snadno stát, že za pár let budete v nějakém článku „děkovat“ za to, že nová pravidla českého pravopisu opět jednou ustoupila ignorantům a raději kodifikovala další paskvil – univerzálnost používání slova „díky“.
(Předpokládám, že se v tomto textu vyskytuje několik jazykových chyb, které jsem přehlédl, takže se mi podaří být stejně jako minule za idiota ;) )
Buďte první, komu se článek líbí.
