Tenhle post byl zcela neplánovaný, ale protože se mi přihodilo něco, co mě potěšilo víc, než by možná mělo, musím se o to tady podělit. Můj komentář k jednomu z postů na fotografickém blogu The Online Photographer byl autorem blogu zařazen mezi „vybrané komentáře“ a dočkal jsem se na něj i pár reakcí, které mi udělaly celkem radost.
Portugalské putování poprvé aneb portugalskočeský (ne)vkus
Lis
11
2014
11
2014
S ohledem na předchozí příspěvek pravděpodobně nebude tak překvapivá zmínka o tom, že jsem se koncem října vypravil na nějakou dobu do Portugalska a společně s Trofo jsme ho v rámci celkem omezených možností procestovali. Jak je naším zvykem, asi těžko se naše putování dalo označit za standardní dovolenou, protože řekne-li se něco jako „dovolená v Portugalsku“, pravděpodobně si stále spousta lidí představí polehávání na plážích a podobné nicnedělání. To má nicméně konceptu našich dovolených celkem daleko, ty bývají obvykle do značné míry turistické a/nebo poznávací. Ani tahle tedy nebyla výjimkou, i když jsme se na ni tentokrát vydávali s podstatně méně jasnými představami, co chceme kde vidět, a i na těch plážích jsme strávili více času, než třeba posledně na Tenerife (jakkoliv to nedalo zase tak moc práce). Jasno jsme měli do začátku jen v tom, že chceme strávit alespoň nějaký čas v okolí Lisabonu, a poté také na jihu v turisticky poměrně oblíbené oblasti Algarve.
Pokud jste na tom tak nějak podobně, jako jsem před cestou do Portugalska byl já, pak zřejmě máte o Portugalsku poněkud zkreslené představy a současně toho o něm vlastně moc nevíte. Osobně jsem Portugalsko vždy považoval očima Čecha za poměrně exotickou a snad až nedosažitelnou zemi kdesi na samém konci Evropy, o které jsem věděl v zásadě jen to, že má za sebou velice slavnou historii, a že odtud na Čertovku přicestovaly dvě plastelínové chobotničky. Což není pravda mnoho. Tady je tedy první ze zřejmě několika chystaných textů o mém poznávání Portugalska. Předem upozorňuji, že tentokrát to bude poněkud ve stylu „módní policie“ a taky trochu (trochu víc) kázání, takže pokud je někdo na takové věci alergický, doporučuji mu raději dnešní text rovnou vynechat. Ale bude to škoda, protože je současně v takovém případě celkem pravděpodobné, že patří právě mezi ty, kteří by si nejspíš takové věci měli číst především a trochu se nad nimi zamýšlet.
