Curiosity

Srp
07
2012
1

Zmiňovat se o tom, že včera v ranních hodinách našeho času přistála na Marsu úspěšně sonda Curiosity, je asi zbytečné. Jsou toho plná média. Dokonce i česká a to je co říct. Já celé přistání samozřejmě sledoval také a rád bych se tu o něm trochu zmínil.

(číst dál…)

15 lidem se článek líbí.

Napsal(a) dne 7. 8. 2012 v 02:54

Kategorie: Astronomie,Jiné hlubokomyslnosti a plky,Osobní

Přechod Venuše přes sluneční disk

Čvn
07
2012
1

Byla toho plná média, takže jsem to ani nepřipomínal jinde než na G+ a Twitteru – včera ráno, tedy 6.6.2012, přecházela Venuše přes sluneční kotouč. Jedná se o poměrně vzácný úkaz, který má (z pozoruhodných důvodů) poměrně zajímavou periodicitu – dochází k němu dvakrát za osm let po sobě, ale potom vždy následuje pauza buď 105 nebo 120 let. A protože letošní přechod byl druhý z této dvojice, máme před sebou tentokrát zmíněných 105 let čekání na další, což znamená, že další nastane v roce 2117. A to samozřejmě bohužel takřka jistě znamená to, že nikdo z nás, kteří tenhle text čteme, už nikdy v životě další přechod Venuše přes sluneční kotouč neuvidíme. Čili se jednalo o poměrně výjimečnou událost.

(číst dál…)

7 lidem se článek líbí.

Napsal(a) dne 7. 6. 2012 v 03:02

Kategorie: Astronomie,Featured,Fotografie,Osobní

Zářící Novinky

Dub
30
2011
0

Novinky.cz informují o pozoruhodném nebeském úkazu: Na obloze ráno zazáří šest planet

Zřejmě začíná okurková sezóna (nakonec jaderná katastrofa už nikoho nezajímá a nic dostatečně senzačního a neokoukaného se ve světě momentálně neděje, tedy minimálně z pohledu našich bulvárních médií).

Shrneme si to: na obloze prý podle nadpisu dnes ráno zazáří šest planet. Pak to autor rozvádí dál: při dobré viditelnosti budeme „od dnešního rána“ moci vidět „spektakulární podívanou“: celkem devět těles Sluneční soustavy, z toho sedm pouhým okem (ještě se v tom orientujete?). Z oné šestice „zářících planet“ jsou ovšem pouhým okem viditelné jen čtyři a zbylé dvě budou mít do „záření“ hodně daleko, obzvlášť těsně před úsvitem. A aby to autorovi dalo slibovaných devět těles Sluneční soustavy – protože čím víc těles, tím víc odborník – tak do toho kreativně započítal i Měsíc, Zemi samotnou a Slunce. Technicky vzato to není špatně, tělesa Sluneční soustavy to jsou, ale připadá mi to silně slabomyslné, minimálně v případě Země a Slunce, nemluvě o tom, že při započtení i Slunce uvedená tělesa rozhodně v žádnou chvíli neuvidíme na obloze všechna současně, protože většinu ostatních pochopitelně spolehlivě přesvítí. Slunce autorovi v tom článku vůbec dělá dost neplechu, protože se tu o Venuši zmiňuje jako o nejjasnějším objektu na obloze, což ale při zahrnutí Měsíce a Slunce samozřejmě není pravda.

Pak se v článku dozvíme i to, že „šest planet“ nezazáří jen dneska ráno, jak by se zdálo z nadpisu, ale celý květen, takže autor článku sám sebe usvědčuje ze lži v nadpisu, respektive z toho, že v něm naznačuje jedinečnost události dnešního rána, která se ale zdaleka nekoná. Ostatně to, že na obloze „zazáří šest planet“, taky není tak výjimečnou událostí, jak se nadpis snaží naznačovat, to se děje každou chvíli. Nemluvě o tom, že v průběhu května se najdou k pozorování dle mého názoru zajímavější konstelace planet/těles než zrovna dnešní (např. kolem 9.-10. května, ale nejen), a že rozhodně nejde o něco, co navzdory přesvědčení autora opravdu nezačíná právě a jedině zrovna dnes ráno, protože tak náhlé zdánlivé pohyby planet po obloze opravdu nejsou – takže zrovna včerejší uskupení bylo na pohled možná i zajímavější než to dnešní.

Finální nesouvislé a nesmyslné blábolení o 2012 a řazení planet na obloze, které „příští rok nenastane“ (zřejmě tedy dojde k dočasnému zrušení ekliptiky) raději už ani nekomentuju.

Edit: Pravda, jak mi bylo připomenuto, možná by za zmínku stál i doprovodný obrázek, na kterém je údajně „Země v pohledu od Marsu“. Ano, takhle nějak by Země z Marsu skutečně vypadala – v případě, že by se Mars přesunul někam k oběžné dráze Měsíce, tzn. místo obvyklých desítek až stovek milionů kilometrů (vzdálenost Země-Mars se mění v rozpětí nějakých 55 – 250 milionů kilometrů) by od sebe obě tělesa byla najednou vzdálena jen stovky tisíc kilometrů (k Měsíci to máme zhruba 360 tisíc km). Jak vypadá Země z Marsu ve skutečnosti se můžete podívat třeba tady.

8 lidem se článek líbí.

Napsal(a) dne 30. 4. 2011 v 04:48

Kategorie: Astronomie,MM

The final frontier

Srp
09
2009
6

Aneb opět se ukazuje (alespoň částečná) pravdivost onoho báječného výroku „je neuvěřitelné, co všechno lidé dokáží, když jim nikdo neřekne, že to nejde“ ;))

(na klik větší)

3 lidem se článek líbí.

Napsal(a) dne 9. 8. 2009 v 04:21

Kategorie: Astronomie,Fotografie

NLC podruhé

Čvc
14
2009
0

Kdo mohl tušit, že hned den nato, co se tu o NLC zmíním, nastane večer na obloze takové divadlo. Objevily se NLC opravdu nezvykle jasné a některé osoby jejich spatření evidentně zaskočilo natolik, že se domnívali, že vidí polární záři (která nicméně vypadá dost jinak, ale znáte-li ji jen z obrázků, asi vás to může vcelku snadno splést).

Tak či onak jsem nafotil poměrně hodně snímků a zde je tedy odkaz na galerii:

Nenechte se zaskočit, odkaz vede na jinou fotku, než ze které je náhled ;) Od ní potom až do konce linkované galerie následují (víceméně) chronologicky seřazené fotky. Všechny se dají zvětšit, což vřele doporučuju (i přesto, že to na Picasa Webu jde pouze dost krkolomně), navíc je tam několik panorámat, která jsou záměrně opravdu velká (šířka i přes 6000 bodů), aby bylo možné podívat se pěkně na všechno najednou.

A protože jsem shodou okolností dneska pořídil malý kompakt, který umí nahrávat HD video, tak jsem ho hned otestoval v nejtěžších podmínkách. Myslím, že na to, jak levný byl, se držel statečně.

Buďte první, komu se článek líbí.

Napsal(a) dne 14. 7. 2009 v 03:45

Kategorie: Astronomie,Fotografie,Osobní

Noční svítící oblaka

Čvc
12
2009
0

V období kolem slunovratu, kdy je slunce v našich končinách pod obzorem relativně nízko, je možné pozorovat po západu slunce a před jeho východem nad severozápadním až severovýchodním obzorem specifický jev, který je označován termínem z nadpisu, anglicky též noctilucent clouds (NLC). Je to, jako ostatně většina přírodních jevů, dost nevyzpytatelný úkaz, takže se nedá příliš předpovědět. Do konce června byly letos vidět velice často, pak došlo k jisté pauze. Celý úkaz vzniká tím, že slunce, které je pod obzorem, osvětluje mraky ve vysokých vrstvách atmosféry nad polárními oblastmi. Jde o vůbec nejvyšší mraky, které v atmosféře vznikají – jejich výška se pohybuje kolem 80km.
V minulosti jsem je už párkrát viděl. Dokonce mám pocit, že se mi je jednou podařilo i vyfotit (tehdy jsem ani netušil, co fotím). On je s nimi trochu problém – většinou budí dojem toho, že to, jasné, co vidíte, není zářící mrak, ale naopak díra v mracích či mračném oparu, pokrývajícím zbytek oblohy, kterou vidíte světlejší oblohu pod ní. Oko tomuhle dojmu podlehne až příliš snadno a člověk nad tím mávne rukou a nevěnuje se tomu. Dneska jsem nicméně měl štěstí – vzpomněl jsem si včas zajít se podívat a měl štěstí. Takže tady jsou dvě fotky:


Na kliknutí větší verze.

Asi i z nich je dost jasně vidět onen inverzní efekt, kterým NLC na první pohled působí – vypadá to, jako bych zkrátka jen vyfotil obzor, u kterého se honí jemné mraky, mezi kterými prosvítá jasná obloha. Ale ve chvíli, kdy v oněch „zatažených“ místech vidíte naprosto jasně hvězdy, si uvědomíte, že je to ve skutečnosti obráceně, že jsou zkrátka mraky světlejší než obloha samotná.
Je velká šance, že letos ještě po nějakou dobu budou k vidění. Hledejte je kolem 22-23. hodiny večer nebo okolo 3.-4. hodiny ráno nad severním obzorem.
Mimochodem, zejména na druhé fotografii je bohužel velice výrazně vidět místní „zlatý hřeb“ světelného znečištění – příšerně navržené osvětlení jednoho z místních kostelů, jehož následkem vzniká na obloze světelný vějíř, viditelný na mnoho kilometrů daleko…:(

Buďte první, komu se článek líbí.

Napsal(a) dne 12. 7. 2009 v 22:34

Kategorie: Astronomie,Fotografie

Používá systém WordPress | Styl: Aeros 2.0 z TheBuckmaker.com