Living at the edge of the world

Aneb jedna velká robotická podivnost (a současně velice zajímavá z technického hlediska). BTW doporučuju pročíst komentáře pod videem :)

Buďte první, komu se článek líbí.

Znelíbit

Proprietární linuxové ovladače pro ATI mě už dost dlouho silně štvou, z různých důvodů. Několikrát jsem zkoušel používat místo nich alternativní opensource ovladače pro Radeony R3xx, ale jednou z věcí, která mě od nich odrazovaly bylo to, že s nimi je Google Earth (kterou si občas rád pustím) smrtelně pomalá, případně se zasekává úplně. Řešení jsem hledal, ale nic jsem nenašel.
Dneska mě ovladače od ATI naštvaly opět – při použití uživatelského „Modeline“ nastavení v xorg.conf se mi s nimi vůbec Xorg nerozjel, přičemž ono nastavení je potřeba, abych mohl ve VMWare používat fullscreen v mém standardním rozlišení 1152×864 v jiné refresh rate než v nekoukatelných 56Hz prokládaně. Proto jsem znovu zkusil opensource (ve kterých to samozřejmě funguje) a snažil se přijít na to, proč se Google Earth seká. A ejhle, tentokrát na mě v konzoli vyskočila chybová hláška, podle které jsem nakonec byl schopen dohledat bugreport na freedesktop.org, který obsahuje i workaround.
V zásadě se jedná o problém s jednou neimplementovanou funkcí vykreslování čar. Tato funkce se dá obejít až směšně jednoduše. Stačí vytvořit soubor ~/.drirc s následujícím obsahem:


<driconf>
<device screen="0" driver="r300">
<application name="Google Earth" executable="googleearth-bin">
<option name="disable_lowimpact_fallback" value="true" />
</application>
</device>
</driconf>


Voilá, Google Earth by měla fungovat svižně. Mně alespoň funguje. Škoda jen, že opensource ovladače jsou obecně celkově pomalejší než ty proprietární (a ty jsou zase pro změnu o poznání pomalejší než jejich windowsí verze). Nechce někdo, kdo Linux nepoužívá, vyměnit Radeon 9600XT ze nějakou výkonově odpovídající nVidii? Už mám přístupu ATI k linuxovým ovladačům vážně dost, nVidia je na tom nesrovnatelně líp…

Buďte první, komu se článek líbí.

Znelíbit

Teď jsem na Lapiduchu narazil na nově založený klub ‘CENZURA ZDE PROBÍHÁ’ a ze zvědavosti, kdo se se kterým adminem pohádal, jsem kliknul. Předčilo to moje očekávání:

(Celý příspěvek…)

Buďte první, komu se článek líbí.

Znelíbit

Před časem jsem tu o tom psal v jednom soukromém příspěvku, ale říkal jsem si, že to tentokrát napíšu zcela veřejně (a jen vynechám pár detailů).

Dneska jsem obdržel autorský výtisk antologie Polaris 2006, která by měla být v prodeji od 28.11. a bude se křtít 9.12. na brněnském Fénixconu. Proč autorský výtisk? Tato kniha se totiž stala prvním hmatatelným důkazem mojí profesionální překladatelské činnosti, kterou se od jara letošního roku pokouším vykonávat (více či méně úspěšně, je to oproti IT dost odlišný svět se zcela jinými pravidly, která se zatím spíše učím). Mám v ní na svědomí překlad jedné z povídek – nebudu psát které, ale zvědavci by asi nedalo tolik práce to zjistit (a návštěvníci diskusních serverů, na kterých se pohybuji, se mě mohou zkusit zeptat v Poště, možná jim to i prozradím, pokud bez toho opravdu nemohou žít). Samotný překlad vznikal v červenci a jedná se o můj druhý překlad (ačkoliv je na trhu k dispozici jako první, ale tak už to někdy bývá). Přestože jsem v té době zjišťoval, že na tom překladatelsky nejsem vůbec tak dobře, jak jsem si myslel (respektive že profesionálové jsou trochu dál, než jsem si myslel), nemusím se snad za svou práci vysloveně stydět. Tímto také veřejně děkuji captainnovi za kontrolní čtení nejen tohoto překladu a za pomoc při vychytávání překlepů a různých jiných úletů.

Je to asi trochu směšné psát něco takového kvůli jedné malé povídce, ale na druhou stranu se pro mě jedná poprvé v životě o případ, kdy jsem udělal něco hmatatelného, pod čím jsem jmenovitě podepsaný a nevystupuji jen bezejmenně pod hlavičkou nějaké firmy, týmu nebo organizace. A začínám mít pocit, že je docela fajn mít takovýhle hmatatelný důkaz toho, že jsem udělal něco, co snad alespoň několika lidem udělá radost. Je to prostě něco trochu jiného než někomu zprovoznit zaseknutá Windows.

Text jsem zatím nečetl, jen jsem ho zběžně prolistoval (a všiml jsem si jedné IMHO zbytečné změny, o které jsem nevěděl a kterou mi v něm nakladatelství udělalo, ale tak už to chodí a beztak nejde o nic závažného). Stejně tak jsem ještě ani nečetl zbylé povídky kromě té ‘mojí’, takže ani nemohu posoudit, jestli se vyplatí zmíněnou antologii koupit. Ale pokud budou všechny alespoň takové, jako ta ‘moje’, tak nepochybně ano (mimochodem, já z prodeje knihy nic nemám a nemám ani přístup k informacím o počtu prodaných kusů, takže opravdu hodnotím nezaujatě).

Tak teď už nezbývá než se těšit na ‘hlavní chod’ – kompletně ‘mou’ knihu. Když už jsem v tom prozrazování, tak prozradím, že se bude jednat o první díl IMHO zdařilé scifi trilogie autora, který touto knihou debutoval jako spisovatel (do té doby se zabýval psaním scénářů filmovým/televizním a herním), který má velice podařený blog, velmi slavného otce, a jehož hlas je slyšet opravdu hodně daleko. Takže se bude jednat vlastně o dvojí debut – pro autora i pro mě to bude první kniha, která nám u nás vyjde. Dlužno dodat, že druhý díl už se také připravuje k vydání a na třetím dílu začínám pracovat v současné době. Kdy který díl vyjde, to ovšem netuším, i když první díl by myslím mohl vyjít už vcelku záhy.

Buďte první, komu se článek líbí.

Znelíbit

Před nedávnem jsem tu psal o zahájení příprav B5: The Lost Tales. Dnes jsou už k dispozici další informace a především fotografie. Myslím, že například při pohledu na poslední z nich musí srdce každého fanouška opravdu zaplesat radostí.

Buďte první, komu se článek líbí.

Znelíbit

Je to sice tak trochu století, ale co. Před nějakou dobou vydal známý parodizér (existuje vůbec takové slovo?) ‘Weird Al’ Yankovic své další album, nazvané Straight outta Lynwood. Weird Al by se velmi vzdáleně dal popsat jako americký Těžký Pokondr, ovšem na rozdíl od nich je podstatně originálnější, opravdu umí zpívat a hlavně se zdaleka neomezuje jen na přetextovávání existujíících skladeb (ačkoliv právě tím se nejvíc proslavil), ale často paroduje prostě jen určitý žánr, styl nebo kapelu.
Na tomto albu se mimo jiné objevilo i jeho White and nerdy, které paroduje skladbu rappera Chamillionaira s názvem Ridin’. Nemůžu si pomoci, ale když si ty dvě skladby pustím, tak mi verze Weird Ala připadá o několik řádů lepší – originál je pro mě prostě jen další nudný rap legračně oblečených a rukama mávajících černochů o tom, jak jsou na ně policajti zlí.
Pokud chcete vědět, jak se klip k White and nerdy natáčel, dal Weird Al na MySpace k dispozici dokument z natáčení, který se záhy objevilo i na přístupnější YouTube. Weird Al nicméně vystupuje i živě (a zvažuje Evropu!), takže je možné se podívat i na Živou verzi z show Jay Lena.
Jak jsem zmiňoval, Weird Al ale dělá i obecné parodie určitých stylů. Na zmíněném posledním albu jedné takové parodie využil k tomu, aby světu řekl, co si myslí o jistých institucích, a stvořil skladbu ve stylu ‘popularizačních’ písní z osmdesátých let ala We are the world jménem Don’t download this song.
A protože náhody neexistují, tak zrovna dneska byl ‘Weird Al’ jako ‘featured’ článek dne na Wikipedii…

No a když už jsem zavítal mezi gangstaz, tak si vypůjčím ještě jedno video od D-FENSe (ačkoliv načasování tohohle příspěvku s tamními články o gangstaz opravdu nijak nesouvisí, je to jen shoda náhod). Zavítáme v něm mezi české gangstaz v Roudnici nad Labem – Ice & Čéra: Roudnickej den.

A po tomhle musí příspěvek nutně končit…

Buďte první, komu se článek líbí.

Znelíbit

Informace trochu se zpožděním, ale přece – vyšla finální verze Opery Mini 3.0, prohlížeče pro mobilní telefony. Určitě zaujme třeba zabudovaná RSS čtečka (stejně jako v desktopové verzi).

Buďte první, komu se článek líbí.

Znelíbit