Living at the edge of the world

Dnes došlo v Olomouci k brutální vraždě. V odpoledních hodinách bylo na zahradě jednoho z domů nalezeno zohavené torzo oběti, kterou se však přesto podařilo identifikovat. Toto je poslední známá fotografie oběti, pořízená jen necelé dva dny před ohavným činem:

Jak nás informovala tisková mluvčí Policie ČR, proti pachateli (jehož totožnost je přitom známa, jedná se o majitele pozemku, na kterém k hrůznému činu došlo) nebude vedeno trestní stíhání. Nezbývá než konstatovat, že smrt oběti ty, kteří ji znali, velmi hluboce ranila a že bude trvat velmi dlouho, než se s ní smíří. Snad jim v tom pomohou alespoň vzpomínky na nesčetné podvečery, kdy jim zesnulý svými barvami a svým fascinujícím umístěním zpříjemňoval svět způsobem, který žádná fotografie nezachytí. Čest jeho památce…

(Mimochodem, dodatek – až teď mi došlo, že titulek by mohl být chápán dvojznačně. Není to záměr, vítr tam žádnou roli nesehrál, jen pila…)

0 people like this.

Líbí se mi 

Uložit/Sdílet:

Jedna moudrá osoba mi před několika dny řekla, že když něco na diskusní server napíše, připadá si jako idiot, takže se raději snaží projevovat co nejméně.

Když jsem se nad tím zamyslel, uvědomil jsem si, že právě tohle je problémem především českých internetových diskusí a diskusních serverů (Lopuch ve velké míře, Okoun jak kdy a jak kde). Záměrně píšu českých, protože mám pocit, že o tom, že v zahraničních diskusích se s tímto jevem zkrátka setkávám v mnohem menší míře, jsem už tu myslím někdy psal (a nic se na tom nezměnilo, naopak). Ale jak říkám – v tomhle to přesně vězí. Rozumní a zajímaví lidé, kteří mají co říct, si připadají jako idioti a/nebo se snaží projevovat co nejméně. Zato idioti bez znalostí či myšlenky jsou slyšet na kilometry daleko a je jich všude plno…

Uvědomuji si, že celá řada lidí namítne něco jako „no, ten má zrovna co říkat“. Ale ano, má – čím větší nesmysly je jeden nucený neustále číst, tím intenzivnější reakci to v něm vyvolá. Ostatně, ono přísloví „na hrubý pytel hrubá záplata“ nevzniklo jen tak pro nic za nic…

Ovšem, pak je tu už jen drobnost – vzniká tak začarovaný kruh…

0 people like this.

Líbí se mi 

Uložit/Sdílet:

Při listování časopisem Score jsem narazil na následující reklamu (bílé zvětšené obdélníčky jsou pochopitelně moje práce):

Osobně si tuhle reklamu (s ohledem na to, jakou úroveň měla naprostá většina českých časopisů o digitální fotografii, které se mi kdy dostaly do ruky) vykládám tak, že jen s časopisem Digitální foto se z vás stane takový znalec fotografování, že si pořídíte Canon 450D a Lumix TZ1 a k tomu dva setové objektivy Olympus s bajonetem pro systém 4:3, doplněné o jeden světelný teleobjektiv Nikkor ED s bajonetem Nikon. Pro případ, že byste potřebovali blesk, si ke svému krásnému Canonu pochopitelně jeden opatříte, a když blesk, tak jaký jiný než Nikon SB-26. No a protože jedna 1GB SD karta vám pro oba fotoaparáty jistě nebude stačit, tak si k tomu pořídíte ještě 2GB CompactFlash.

Výsledek? Neuděláte jedinou fotku :)))

(poznámka – já chápu, že je to reklama a že se možná dokonce zmíněnými věcmi její autor snažil naznačit, že jde o časopis pro každého, ale shledávám zkrátka takovouto formu reklamy VELMI nešťastnou)

0 people like this.

Líbí se mi 

Uložit/Sdílet:

Zas a znova je pro mne zdrojem fascinace a současného pobouření tzv. „autorský poplatek“, který se v naší zemi platí při koupi jakéhokoliv zařízení, schopného uchovávat data. Tahle státem posvěcené mafiánská praktika je založena na fascinujícím předpokladu – existují lidé, kteří taková zařízení používají pro záznam či šíření nelegálního obsahu, poškozujícího čas od času mafii klienty českých autorských svazů, a proto byl zaveden jednorázový poplatek, který platí každý, kdo si kupuje třeba DVD/CD vypalovačku, paměťovou kartu či flash disk, ale také tiskárnu či kopírku (patrně se předpokládá, že většina lidí si doma pokoutně vyrábí kopie pečlivě vybraných svazků několika autorů z nejbližší knihovny, které pak váže a za mrzký peníz rozprodává na černých trzích). K dokonalosti pak celou záležitost dovádí skutečnost, že vám bude nenápadný autorský poplatek účtován i v případě, kdy si zajdete do nějaké kopírovací firmy nechat ofotit třeba svůj rodný list.
(Celý příspěvek…)

0 people like this.

Líbí se mi 

Uložit/Sdílet:

Opět jedno srovnání framerate. Vše s plnými detaily v rozlišení 1680×1050 na Radeonu 3870 s nejnovějšími (t.j. včerejšími) drivery. Antialiasing nastavován přímo ve hře. Měřeno v klidu v jedné ze stanic, nikoliv uprostřed bojové vřavy, tam by patrně byly rozdíly ještě výraznější.

DX10, bez AA – 40 fps
DX9, bez AA – 61 fps
DX9, 2x AA – 52 fps
DX9, 4x AA – 30 fps

Nechť každý posoudí, zda poměrně decentní motion blur efekt, rozmazání vzdálenějších objektů a nepatrně lepší kouřové efekty stojí za nezanedbatelných 20 fps. Je tedy pravda, že je tu, na rozdíl od jiných her, využití DX10 alespoň vcelku viditelné, ale na druhou stranu je pravdou i to, že je stejně tak velmi viditelný i rozdíl v plynulosti hry a možnost zapnout AA je také nezanedbatelná.

0 people like this.

Líbí se mi 

Uložit/Sdílet:

The time is gone, the song is over, thought I’d something more to say

0 people like this.

Líbí se mi 

Uložit/Sdílet:

Návrat do naší republiky je sice možná o něco méně šokující, než býval kdysi, ale pořád to není nic úžasného.

Chorvatsko: Navzdory řadě Čechů, tvrdících opak, všude potkávám poměrně vstřícné, ochotné, pohodové a ve velké míře usměvavé lidi. Novější úseky dálnic špičkové, ale ani ty starší nejsou vůbec špatné. Záchody u benzínek i na odpočívadlech zdarma, ty benzínkové jsou v hodně dobrém stavu, ale ani stav těch chemických na odpočívadlech není až tak hrozný. Stav dálnic přímo láká k porušování předpisů, naprosto v pohodě by se tu dalo jet výrazně rychleji, než je povolených 130 km/h.

Rakousko: Dálnice ucházející, odpovídající stáří a míře provozu na nich, záchody u benzínek sice placené, ale ve slušném stavu. Cestou mimo dálnici se je možno kochat vyloženě sympatickými městečky, která působí tak nějak „úhledným“ dojmem. Rychlost okolo povolených 130 km/h se víceméně sama nabízí, ale na řadě úseků by se dalo bezpečně jet rychleji.

Česká republika: Hned po přejetí dnes už symbolické hranice uvítá člověka erotický podnik. Obsluha u benzínky by evidentně nejraději byla někde jinde a s návratem do rodné země se objevuje i v zahraničí naprosto neznámý, leč u nás naprosto běžný dotaz „a chcete na to doklad?“. Záchody jsou placené. Automatické dveře na dámské záchody nefungují, takže je „provoz“ přesměrován přes vchod na pánské, kde sice dveře fungují, ale zato nefunguje turniket, kterým se prochází. „Záchodová služba“ zcela nevzrušeně sleduje televizi a nejeví o příchozího nejmenší zájem. Po chvíli vymýšlení, jak se přes turniket dostat, ho prostě přelézám. Nikoho to nezajímá. Stav záchodů odpovídá stavu dveří a turniketů. Chci už být co nejdřív doma v posteli, takže jedu po dálnici tak rychle, jak se jen bezpečně dá – to znamená něco mezi 110-120 km/h, jet povolených 130 znamená vzhledem k příšernému stavu dálnice riskovat nezvládnutí řízení či zničení některé části nápravy. Inu, zřejmě i tady platí, že kdo neskáče, není Čech.

Několik dalších dní se opět nemohu ubránit myšlenkám, zda žiju v zemi, ve které bych žít chtěl.

0 people like this.

Líbí se mi 

Uložit/Sdílet: