Před pár dny jsem si pořídil HTC Magic. Může se to zdát podivné, ale stále si nejsem tak docela jistý, jestli si ho nechám, protože emulátory a videa jsou jedna věc, ale realita skutečného zařízení (a smysluplnost jeho používání) je věc druhá. Ale rovnou řeknu, že rozhodně převažují pozitivní dojmy. Určitě se o tom vbrzku rozepíšu víc.
Slíbené video, srovnávající zapnutý a vypnutý optický stabilizátor na Kodaku Z1085 IS. Pochopitelně se nejmarkantněji projevuje na delším konci rozsahu objektivu. Pro zajímavost jsem ještě přidal srovnání s pluginem DeShaker, o kterém jsem se před pár dny dozvěděl úplnou náhodou a teď, když jsem si ho vyzkoušel, mě upřímně řečeno dost ohromil. Byl přitom ponechaný ve víceméně výchozím nastavení (jen jsem mu zvýšil kvalitu detekce a nastavil ořez výsledného videa tak, aby se v něm neobjevovaly černé okraje).
Stále jsem se tak docela nerozhodl, jestli zůstanu na Picasa Web Albums nebo přejdu někam jinam. Když jsem dneska uploadoval jedno panoráma, schválně jsem ho nahrál na PWA i na Flickr, abych se podíval, ve které z těchto galerií je pro návštěvníka příjemnější přístup k rozumně velké nebo ideálně full-size fotografii. Jak jsem se to ale tak zkoušel, uhodilo mě do očí něco docela jiného. Tak jsem začal zkoumat víc…
V obou případech nejde o originál full-size fotografii, ale o automaticky zmenšenou verzi o šířce 1024 pixelů (na Flickru tedy Large). Nevím, jestli je to pro všechny tak očividné jako pro mě, ale doslova mě tluče do očí, o kolik je verze z Flickeru detailnější a ostřejší. Ostatně velikost celé fotografie na obou stránkách leccos napovídá. Stačí se podívat třeba na tašky na oné střeše vlevo – na Picase je z nich rychle spíš mazanice. Je pravda, že Flickr té detailnosti patrně dosahuje o něco výraznějším doostřením, ale dle mého názoru se mu podařilo trefit onu problematickou rovnováhu mezi ostrostí a artefakty typu halo (na zvětšených výřezech je sice halo vidět dost výrazně, ale na původní fotografii mi skutečně připadá jeho míra bez problémů akceptovatelná, byť bych se osobně možná snažil ostřit o trochu míň). Další zajímavou věcí je to, že Picasa Web Albums evidentně rozhodí při zmenšování/rekompresi fotografií i barvy – viz například několik světlých tašek na střeše vlevo – zatímco na Flickru svou zářivou červenooranžovou barvou výrazně vynikají mezi ostatními tmavě hnědými, na PWA získaly spíš světlehnědou barvu s oranžovým nádechem a rozhodně mnohem víc splývají. Totéž je hezky vidět ve zvětšeném výřezu vpravo – zatímco na výřezu z Flickru mezi zeleným listím stromu na několika místech prosvítají oranžové střechy, na PWA zcela zmizely. A zelená barva listí se také liší – na PWA má žlutohnědý nádech a celá koruna působí méně kontrastním dojmem.
Už jsem byl takřka rozhodnut, že zůstanu na Picasa Webu (zejména s ohledem na to, že se mi, jak se zdá, podařilo drobným „hackem“ konečně zprovoznit RSS feed posledních uploadů – přidal jsem ho tu napravo do sekce „Case na internetu“)…ale tenhle obrovský rozdíl v kvalitě mě znovu nahlodal…Byť je asi otázkou, kolik z těch, kdo se na moje cvaky dívá, si něčeho takového vůbec kdy všimne…
Už delší dobu uvažuji o koupi nějakého obyčejného zařízení pro příležitostné zaznamenávání videa, které by bylo pokud možno levné (nemám pro své potřeby žádné kdovíjak vysoké nároky, co se videa týče, takže nemám v plánu utrácet spoustu peněz za pořádnou kameru nebo třeba za upgrade těla zrcadlovky na nějaké se záznamem videa), ale přesto uspokojivě použitelné (zas tak malé nároky nemám). Původně jsem doufal, že bych třeba tuhle věc uspokojivě vyřešil při koupi nového mobilu, ale bohužel, jak se zdá, nejsou „mobilní“ videa stále moc použitelná, a to ani u hodně drahých mobilů. Malých levných videokamer je na trhu spousta, ale ty jsou stále poměrně drahé (použitelné začínají někde kolem pěti tisíc, ale ty pořád nestojí za moc) a navíc mají takřka bez výjimky CMOS snímač, což znamená problémy s tzv. „rolling shutter“ efektem (který například způsobuje to, že pokud takovou kamerou zaznamenáte rychle se pohybující objekt, bude ve výsledku zdeformovaný). Kromě toho jsem chtěl mít možnost udělat příležitostně fotografii něčím menším než zrcadlovkou a něčím lepším než mobil. Odpověď se tedy zdála jasná – digitální kompakt.
Moje poznámka o neexistenci dokonalé fotogalerie, kterou jsem zmínil na Twitteru (a jinde) vyvolala alespoň na moje obvyklé poměry vcelku odezvu, spočívající bohužel převážně v tom, že mi na základě tohoto víceméně nicneříkajícího kritéria začala být doporučována různá řešení. Raději tedy něco k tomu, oč mi šlo, jaké věci se mi na dostupných řešeních líbí, jaké ne a podobně.
Jeden z několika odkládaných příspěvků (tenhle pravda není alespoň odkládaný až tak dlouho). Můj původní Samsung 223BW sice nebyl vůbec špatný monitor, ale bohužel byl TN, z čehož vyplývá, že měl velké problémy s pozorovacími úhly a gammou – zejména ve svislém směru. Při běžné práci si dost možná ani nevšimnete, že mají barvy na horním okraji obrazovky jiný odstín než na spodním a že se liší kontrast – ostatně, vzhledem k tomu, že v dolní části obrazovky působí barvy světleji, se řada lidí domnívá, že má jejich TN monitor problém s podsvícením. Při pokusech o nějaké úpravy obrázků a/nebo fotografií vás ale něco takového hrozně omezuje. Dá se na to sice do jisté míry zvyknout, ale znamená to, že musíte myslet na to, že na monitor musíte koukat z velmi přesně vymezeného bodu, abyste měli v pořádku alespoň jeho střední část, a pokud chcete posoudit celou fotografii najednou, obnáší to dost bizarní prostocviky, které hlavou před monitorem musíte vykonávat. Závěr je jednoduchý – chce to zkrátka monitor s lepší technologií než s TN, která upřímně nestojí za nic (proto je tak rozšířená…).
Kdo mohl tušit, že hned den nato, co se tu o NLC zmíním, nastane večer na obloze takové divadlo. Objevily se NLC opravdu nezvykle jasné a některé osoby jejich spatření evidentně zaskočilo natolik, že se domnívali, že vidí polární záři (která nicméně vypadá dost jinak, ale znáte-li ji jen z obrázků, asi vás to může vcelku snadno splést).
Tak či onak jsem nafotil poměrně hodně snímků a zde je tedy odkaz na galerii:
Nenechte se zaskočit, odkaz vede na jinou fotku, než ze které je náhled ;) Od ní potom až do konce linkované galerie následují (víceméně) chronologicky seřazené fotky. Všechny se dají zvětšit, což vřele doporučuju (i přesto, že to na Picasa Webu jde pouze dost krkolomně), navíc je tam několik panorámat, která jsou záměrně opravdu velká (šířka i přes 6000 bodů), aby bylo možné podívat se pěkně na všechno najednou.
A protože jsem shodou okolností dneska pořídil malý kompakt, který umí nahrávat HD video, tak jsem ho hned otestoval v nejtěžších podmínkách. Myslím, že na to, jak levný byl, se držel statečně.
V období kolem slunovratu, kdy je slunce v našich končinách pod obzorem relativně nízko, je možné pozorovat po západu slunce a před jeho východem nad severozápadním až severovýchodním obzorem specifický jev, který je označován termínem z nadpisu, anglicky též noctilucent clouds (NLC). Je to, jako ostatně většina přírodních jevů, dost nevyzpytatelný úkaz, takže se nedá příliš předpovědět. Do konce června byly letos vidět velice často, pak došlo k jisté pauze. Celý úkaz vzniká tím, že slunce, které je pod obzorem, osvětluje mraky ve vysokých vrstvách atmosféry nad polárními oblastmi. Jde o vůbec nejvyšší mraky, které v atmosféře vznikají – jejich výška se pohybuje kolem 80km.
V minulosti jsem je už párkrát viděl. Dokonce mám pocit, že se mi je jednou podařilo i vyfotit (tehdy jsem ani netušil, co fotím). On je s nimi trochu problém – většinou budí dojem toho, že to, jasné, co vidíte, není zářící mrak, ale naopak díra v mracích či mračném oparu, pokrývajícím zbytek oblohy, kterou vidíte světlejší oblohu pod ní. Oko tomuhle dojmu podlehne až příliš snadno a člověk nad tím mávne rukou a nevěnuje se tomu. Dneska jsem nicméně měl štěstí – vzpomněl jsem si včas zajít se podívat a měl štěstí. Takže tady jsou dvě fotky:
Na kliknutí větší verze.
Asi i z nich je dost jasně vidět onen inverzní efekt, kterým NLC na první pohled působí – vypadá to, jako bych zkrátka jen vyfotil obzor, u kterého se honí jemné mraky, mezi kterými prosvítá jasná obloha. Ale ve chvíli, kdy v oněch „zatažených“ místech vidíte naprosto jasně hvězdy, si uvědomíte, že je to ve skutečnosti obráceně, že jsou zkrátka mraky světlejší než obloha samotná.
Je velká šance, že letos ještě po nějakou dobu budou k vidění. Hledejte je kolem 22-23. hodiny večer nebo okolo 3.-4. hodiny ráno nad severním obzorem.
Mimochodem, zejména na druhé fotografii je bohužel velice výrazně vidět místní „zlatý hřeb“ světelného znečištění – příšerně navržené osvětlení jednoho z místních kostelů, jehož následkem vzniká na obloze světelný vějíř, viditelný na mnoho kilometrů daleko…:(
XP už dlouho skoro nepoužívám. Když je ale používám, mám v nich vypnutý odkládací soubor. Ostatně, se 4GB paměti mám RAM víc, než je ten systém vůbec schopen obsloužit.
Dnes po dlouhé době v XP spustím jednu novou aplikaci. Ta vzápětí nahlásí, že ji s vypnutou odkládací pamětí spouštět nesmím (aniž by si zjistila, jestli jí náhodou dostupných cca. 2.7GB paměti nebude stačit. Evidentně ne (kecá, pochopitelně).
Znechuceně jdu zapnout odkládací soubor a nastavuji symbolický 1MB. Windows okamžitě zahlásí, že takhle by to tedy nešlo, protože minimální velikost odkládacího souboru je 2MB. Měním tedy nastavení na 2MB a odklikávám OK.
Jakmile se vrátím na plochu, okamžitě na mě vyskočí bublina, že systém má nebezpečně málo volné odkládací paměti a proto prý její nastavení automaticky zvětšuje dle potřeby systému.
Dívám se znovu do nastavení, ale vidím tam stále 2MB. Spouštím aplikaci znovu, opět křičí, že nemá odkládací paměť. Vzpomínám na základní pomoc při řešení problémů a aplikuji metodu „vystoupil nastoupil“.
Po restartu se znovu dívám na využitou odkládací paměť. Systém mi evidentně nastavil naprosté minimum, které potřebuje pro chod. Dívám se na něj. Systém v odkládací paměti právě zabírá 3380MB.
Občas mám správu paměti ve Windows vážně MOC rád….
na Rádio jREVAN na Rádio jREVAN na Rádio jREVAN na Rádio jREVAN
na Rádio jREVAN na Rádio jREVAN na Rádio jREVAN| Počátek (2010) |  | |
| A-Team (2010) | | |
| Souboj Titánů (2010) | | |
| Kuky se vrací (2010) | | |
| Karate Kid (2010) | | |
| Alenka v říši divů (2010) | | |
| 28 týdnů poté (2007) | | |
| Kick-Ass (2010) | | |
Generováno systémem FireStatsPoužívá systém WordPress | Styl: Aeros 2.0 z TheBuckmaker.com
Like
