Living at the edge of the world

Při procházení internetu jsem narazil na odkaz na každoroční článek o tom, jak cestovat do Chorvatska. Jelikož jsem tuhle cestu v minulosti několikrát absolvoval, tak jsem ze zvědavosti kliknul, abych se podíval, zda se někde něco zásadního změnilo. Což byla chyba, samozřejmě, jedná se o text pro specifickou cílovku. Ale nebyla to chyba tak velká, jako rozkliknout komentáře pod ním.

(číst dál…)

8 lidem se článek líbí.

Znelíbit

Dnes jsem v diskusi pod jedním článkem o fotografování opět zahlédl dotaz ve stylu „Jaký objektiv si mám koupit na focení portrétů? Jaké ohnisko a pevný nebo zoom?“. Což bývá poměrně častý dotaz spousty nováčků a nejen stran portrétové fotografie, protože lze v zásadě aplikovat na všechny fotografické kategorie. Dotyčný si to tu asi nepřečte, ale podělím se zase o takové jedno fotografické moudro pro ty, koho to zajímá a zajímá je můj čistě amatérský názor na takovou věc.

(číst dál…)

9 lidem se článek líbí.

Znelíbit

Vyjadřovat se k úrovni médií, zejména těch českých, je skoro ztráta času. Seriozní zpravodajství a skutečná novinařina už se dnes v podstatě vůbec nepěstují, vyšly z módy. Dneska zpravodajství vládne bulvár – co nejvíce skandálů, co nejbouřlivější diskuse rozhořčených komentujících (byť paradoxně některé bulváry u nás v poslední době přistoupily ke kroku, který je v zahraničí obvykle naopak spíše výsadou serioznějších serverů – vypnuly čtenářskou diskusní žumpu pod články, zatímco naše „nejdůvěryhodnější“ servery se mohou u článků pochlubit primitivním chlívem, ze kterého se jednomu chce mnohdy zvracet). Ostatně jsem přesvědčen, že v nemalé míře za vymizení poctivé novinařiny může právě internet a elektronické publikování. V minulosti si bylo třeba dávat větší pozor – jakmile jste něco vytiskli na papír a pustili do oběhu, už to nešlo vzít zpátky. Na internetu stačí stisknout jedno tlačítko v redakčním systému a bez jakýchkoliv stop můžete klidně přepsat celý článek. Nemusíte nikomu nic vysvětlovat, za nic se omlouvat. Když jde o opravu nějaké triviální chyby, mávnete nad tím rukou nebo se flegmaticky pousmějete novinářské stupiditě. Horší ale je, že se prostřednictvím mizerné novinařiny dá velice zdatně vědomě i nevědomky manipulovat veřejným míněním a v podstatě tak psát vlastní verze událostí. V posledním týdnu se takové zásadnější události staly hned dvě, o kterých se chci/musím zmínit. A protože těch méně závažných je v médiích neustále k dispozici více než dost, přihodím i jednu takovou.

(číst dál…)

16 lidem se článek líbí.

Znelíbit

Z časopisu Vynálezy a pokroky z let 1912-1913 jsem tu už kdysi pár obrázků linkoval. Jelikož je ale v těchto dnech příšerná zkáza Titanicu v čerstvé naší paměti, nebylo by od věci udělat si živou představu o tom, jak se s nástrahami zaoceánské paroplavby vypořádávají stavitelé dalších lodí takto obrovské velikosti. Konkrétně tedy nedávno na moře spuštěné parolodě Imperator, budované v loděnicích světoznámé strojírny Vulcan v Hamburku.

Imperator, největší paroloď světa

Vydáno 20. září 1912.

Mimochodem, mám už delší dobu v plánu od září postovat pravidelné měsíční příspěvky v cyklu „Před sto lety“ vždy s kompletním odpovídajícím číslem zmíněného časopisu.

3 lidem se článek líbí.

Znelíbit

Jako řadu dalších mě včera poměrně nepříjemně překvapil redesign, se kterým přišel Google na své sociální síti Google+. Protože mi přišlo, že v něm celá řada věcí prostě nedává na monitoru desktopu smysl (klíčové věci jsou příliš malé a příliš stranou pozornosti) a Google+ by se mi s nimi používala mnohem hůř, chtěl jsem si vytvořit uživatelský CSS styl pro Operu, který by tento problém napravoval. Netušil jsem sice, do čeho se pouštím a že mi to zabere více než den (pravděpodobně by mi to šlo líp, kdybych se v CSS alespoň vyznal nebo byl třeba dokonce webdesigner), ale nemám ve zvyku před výzvou couvnout. Nakonec se vcelku zadařilo.

(číst dál…)

6 lidem se článek líbí.

Znelíbit

Pixy dnes na Twitteru postoval toto:

„Že jsem v 10 rozespalý, anžto jsem do 5 ráno dělal, to budí shovívavý úsměv s kapkou pohrdání. Ajťáci… Ale ‚jsem po noční‘ bere každý věcně.“

Mluví mi velice z duše. Patřím k nočním tvorům a popsanou situaci znám velice dobře, v podstatě mě provází celý život. Respektive – byl bych nadšený, kdybych se jako Pixy setkával jenom se shovívavým úsměvem.

(číst dál…)

7 lidem se článek líbí.

Znelíbit