Living at the edge of the world

Že jsou v seriálu Prison Break běžně nesmyslné zápletky i jejich rozuzlení jsme si už bohužel v průběhu druhé sezóny museli zvyknout. Teď ve třetí se ale zdá, že produkce začala dost kašlat i na konzistenci rekvizit, a to dokonce takových, které jsou v plném záběru a jsou v dané epizodě klíčové. Dva příklady z epizod 3×02 a 3×03, které mě opravdu udeřily do očí hned při prvním sledování. Obyčejně si podobných věcí ve filmech prakticky nevšímám a na většinu mě musí někdo upozornit, ale tohle opravdu nešlo nezaregistrovat. Podotýkám, že obrázky samozřejmě obsahují spoilery na předchozí děj, takže pokud někdo plánuje na PB teprve koukat, asi by si je neměl prohlížet.

(číst dál…)

Buďte první, komu se článek líbí.

Znelíbit

Báječná japonská míchanice comicsové zábavy se seriozně pojatou detektivkou, okořeněná patřičnou dávkou bizarnosti a dochucena několika morálními dilematy o sešitu, do kterého stačí zapsat něčí jméno (samozřejmě za jistých podmínek) a dotyčný následně zemře. Geniální padouch, který ale svým způsobem není vlastně tak docela padouch, stojí proti neméně geniálnímu (ostatně, ve světě, ve kterém se film odehrává, je tento považován za tři nejlepší detektivy na světě :) ), ale i nemálo excentrickému (ostatně, ve světě, ve kterém se film odehrává, je tento považován za tři nejlepší detektivy na světě :) ) detektivovi a navzájem se snaží toho druhého přelstít co nejrafinovanějším plánem. Výtečně zahrané (zejména oba hlavní protagonisté jsou úžasní), efekty na úrovni. Velice „japonská“ záležitost, která je ale na druhou stranu IMHO Evropanovi přístupná podstatně víc než jiné asijské filmové bizarnosti. Ačkoliv je celková stopáž obou dílů přes čtyři a půl hodiny, nemám dojem, že bych se během té doby jedinou chvilku nudil. Snad ještě dodám, že bych tenhle film opravdu nechtěl vidět jinak než v původním japonském znění. Nihongo ga wakarimasen, dlužno dodat ;)

95 % (5 % dolů za občasnou překombinovanost některých událostí)

Buďte první, komu se článek líbí.

Znelíbit

Už dlouho jsem chtěl nějak odlišit moje fotografie, které se mi z nějakého důvodu (může být v zásadě libovolný a nemusí být třeba ani z fotografie patrný) líbí více než ty ostatní. Neobjevil jsem možnost, jak to na Picasawebu zařídit, takže jsem se rozhodl založit jedno speciální album, do kterého budu takové fotografie kopírovat. Je samozřejmé, že jeho obsah je a bude proměnný – momentálně je tam několik málo fotografií. Rozhodně tam vbrzku přibudou další, až projdu všechna alba, která v současné době na Picasawebu mám, a vyberu z nich vhodné kandidáty. S novými alby budou samozřejmě patrně přibývat další. Stejně tak se ale může stát, že z tohoto alba nějaká fotografie zmizí, třeba proto, že už nebude aktuální, nebo protože vyfotím jinou se stejným námětem, která předchozí nahradí.

Odkaz na toto album jsem přidal i do hlavního panelu vpravo mezi ostatní odkazy.

Buďte první, komu se článek líbí.

Znelíbit

V souvislosti s předchozími „fotografickými“ příspěvky by mohl někoho zajímat následující odkaz, který včera objevila Trofo (jelikož momentálně „objevuje Ameriku“ ohledně toho, jak zásadní vliv na vnímání fotografie má kvalita a správné seřízení monitoru, obzvlášť v případě běžných LCD panelů). Stejně tak se ale mohou hodit těm, kteří se chystají LCD kupovat a nevědí tak docela, jak jejich kvalitu posuzovat. Stejně dobře ale může posloužit i k základnímu nastavení klasického CRT monitoru (jen je některé obrazce v podstatě možno přeskočit, protože testovaný úkaz na CRT nevzniká)

LCD test

(číst dál…)

Buďte první, komu se článek líbí.

Znelíbit

Po čtrnáctidenním boji s fotkami (čtyřikrát jsem je dost znatelně předělával), jehož dozvuky se promítly i sem na blog v rámci nedávného „srovnávacího“ příspěvku je konečně pro ty, které by snad zajímala, k dispozici galerie z Chorvatska. I když jsem se snažil jich co nejvíc vyhazovat, přesto jde o cca 280 fotek – nemůžu si pomoci, nejsem jich schopen víc vyřadit, většina se mi jich prostě líbí…

(číst dál…)

Buďte první, komu se článek líbí.

Znelíbit