Vypíchnuto: Něco k mýtům o výběru fotoaparátů
Před pár dny jsem se pracovně dostal k článku, který se snažil letmo shrnovat základní informace o digitálních fotoaparátech. Některá doporučení byla dle mého názoru poměrně rozumná, u jiných jsem se chytal za hlavu. Proto jsem si řekl, že by možná nebylo špatné obzvláště teď, před Vánocemi, na podobné téma něco obdobného sepsat. 7 people like...Přečíst příspěvek »
26
2008
Všední večer s vědcem
Pěší návrat z večerního nákupu klidnou letní nocí. Pět minut nikdo z nás nepromluví. Najednou se ozve nadšený a trochu zamyšlený hlas:
„Hm, to mě teď tak napadá, že smrtka má kolem sebe silový pole. To silový pole drží pohromadě ty kůstky, všemožný, drží je u sebe, jinak by se to celý rozpadlo. Takže smrtku je možný porazit tak, že to silový pole prostě něčím narušíš. To se dost málo ví.“
Dalších pět minut nikdo z nás nepromluví.
22
2008
Postal
Jeden z nejzbytečnějších filmů, co jsem kdy viděl. Bez přehánění. Uwe se rozhodně nelepší, naopak, to i třeba Alone in the dark bylo zábavnější, protože bylo zábavné tím, jak je špatné. Tohle je prostě jenom špatné, a navíc příšerná nuda. Tomu, jak bych si film podle Postalu představoval, odpovídala dohromady asi minuta z té stovky (takže se dá předpokládat, že vznikla víceméně nechtěně). Takhle je to sice spousta nesmyslné akce (i když míň, než by se čekalo, trochu se něco začne dít až zhruba po hodině filmu), ale na rozdíl od hry není ani trochu zábavná. Navíc hlavní hrdina má do hlavního hrdiny herní série sakra daleko. A komedie to taky není, protože i kdyby některé (vesměs neskutečně debilní) vtipy měly jakýsi potenciál, totálně je zabíjí to, jak jsou podány. Takže by se asi nakonec za největší klad filmu dalo dost možná pokládat to, že v něm Uwe Boll (který tu hraje v ololol štěku sám sebe) dopadne přesně tak, jak by dopadnout měl i ve skutečnosti.
5 %
20
2008
Čtyřicet let poté
Vždy jsme byli mírumilovným národem. V dějinách nenajdete případ, kdy by ruský nebo sovětský stát zahájil vojenské akce jako první.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv, 18. srpna 2008
20
2008
The Dark Knight
Přemýšlím, co bych tak mohl ještě o novém Batmanovi napsat, co už nepadlo tisíckrát někde jinde. Nedá se totiž nic dělat, ten film je skutečně takřka dokonalý. Nevzpomínám si, kdy mi naposledy v kině dvě a půl hodiny tak uteklo, natož abych na konci chtěl klidně ještě koukat dál. I když už Batman Begins byl skvělý, tady se Nolanovi laťku podařilo ještě posunout. A ano, samozřejmě je to v nemalé míře zásluhou Heatha Ledgera. Na jeho výkon v roli Jokera se pějí ódy takřka všude. Samozřejmě právem, protože je skvělý. Ale nedá mi to nepoznamenat k tomu dvě věci. Jednak je dle mého názoru taková role malým hereckým snem – jakmile se k ní dostane dostatečně schopný herec, prakticky neexistuje možnost, jak ji zkazit (zejména, když ho hlídá schopný režisér). Čímž samozřejmě ani v nejmenším nechci shazovat Ledgerovo nadání, naopak. Druhá věc mě napadla, když jsem se po zhlédnutí nového Batmana díval na pár rozhovorů s Ledgerem (nějak mě tenhle herec nikdy předtím až tak nezajímal). A při jejich sledování jsem s překvapením zjistil, že Ledger hrál IMHO v nemalé míře svoje civilní já (samozřejmě obohacené o spoustu dalších věcí a patřičně „překroucené“). Ale všimněte si například té specifické nejistoty a nervozity, která z Jokera do značné míry vyzařuje (a zdůrazňuje ji ono tolikrát zmiňované mlaskání a olizování si rtů), na to zadrhávání řeči, koktání a podobně. Spoustu z těchhle náznaků vidím v o něco menší míře v podstatě v každém rozhovoru s Ledgerem, který byl podle všeho dost introvertní a neměl „veřejné vystupování“ a rozhovory příliš v lásce. Připadá mi to docela zajímavé. Přesto, nebo možná právě proto, ale vytvořil Jokera, který je mnohem působivější, než byl ten Nicholsonův. Zatímco Burton nám prostřednictvím Nicholsona (jakkoliv skvělého) představil spíše takového legračního strejdu s různými hračkami, Nolan nám tu v Ledgerově Jokerovi nabízí nevypočitatelného a „chaotického“ sociopata s výtečnými schopnostmi manipulace s lidmi, který se s nikým a ničím nemazlí a přitom mu v podstatě nejde o nic jiného, než aby se dobře bavil. Je mi líto, ale ačkoliv mám Burtonova Batmana rád a Nicholsonova Jokera jakbysmet, toho Ledgerova se musím na mnoha místech filmu doopravdy a upřímně bát. Nicholsonův Joker i svým občasným „nesmyslným“ násilím vyloudí na tváři spíše pobavený úsměv („Bobe, půjč mi pistoli“). Ledgerovu Jokerovi se sice občas taky musíte od srdce zasmát (koho z cyniků srdečně nerozesmál „trik s tužkou“?), ale současně vám při tom není dvakrát dobře po těle.
A když už jsem tak srovnával Burtonovy a Nolanovy Batmany, napadla mě ještě jedna docela zvláštně absurdní věc. Jelikož by to asi někdo mohl považovat za spoiler, tak raději bíle:
Svět Burtonova Batmana je vcelku pestrobarevný, vcelku nereálný a skoro až cirkusový. Svět Nolanova Batmana je ponurý, drsný a velmi realistický. A přesto je zajímavě absurdní skutečnost, že v obou Burtonových filmech na konci hlavní padouch umírá ošklivou smrtí, zatímco v těch Nolanových přežívá (Joker), nebo je jeho smrt alespoň do jisté míry sporná (přinejmenším comicsový Ra’s Al Ghul by se z té „patálie“ na konci Batman Begins dokázal takřka jistě dostat).
A snad alespoň jedna výtka – mám dojem, že tentokrát to autoři s „děsivostí“ Batmanova hlasu trochu přehnali, protože dle mého názoru zašli na samou hranici srozumitelnosti.
100 %
19
2008
X-files: I want to believe
Poslední dobou mi opět narůstá zpoždění na některé příspěvky, které jsem chtěl napsat. Nová Akta X už jsem viděl před dvěma (třemi?) týdny, ale dostávám se k nim až teď. Každopádně se názory na ně, jak se zdá, různí. Mám dojem, že to souvisí s tím, co od nich kdo čekal. Já měl očekávání relativně nízká a současně jsem věděl, že se tvůrci dušují, že tentokrát žádní mimozemšťané. Možná i proto se mi nový film poměrně dost líbil. Je sympatické, že Chris Carter nenechal svoje hrdiny ustrnout v čase, ani se nesnažil pracně oživovat atmosféru prvních sezón, což by se mu patrně už dneska stejně nepodařilo. Nový film je přesto podle mého názoru velice slušným přídavkem pro všechny fanoušky seriálu v jeho lepších sériích. Carter se tu víc zaměřuje na osobní problémy obou hrdinů a na to, jak se vypořádávají se svou minulostí a se svým atypickým vztahem. Jen se mi zdá, že v tomhle ohledu občas až moc tlačí na pilu, zejména pak v prostřední části filmu. Především chování Scullyové na mě tady působilo trochu bizarně a nesmyslně, v zásadě se tak trochu chová v rozporu s tím, jak se chová na samém začátku filmu. Mulder je naproti tomu víceméně takový, jakého ho známe a máme rádi, byť ho samozřejmě minulé události znatelně poznamenaly. Ti, kteří seriál nesledovali, si ale film asi příliš nevychutnají – je zkrátka až příliš cílený na „věrné fanoušky“ a není natolik strhující, aby dokázal dostatečně zaujmout i ty „nepostižené“. X-philes se nicméně dočkají celé řady větších i menších odkazů na seriál, které jim pomohou odpustit filmu i ta slabší místa (za všechny jmenuji alespoň můj oblíbený záběr na strop Mulderovy pracovny – modří jistě vědí ;) ). Osobně bych se nezlobil, kdybychom se s Mulderem a Scullyovou na plátnech kin v podobném stylu ještě setkali, tak, jak v to Chris Carter doufal (rok 2012 je koneckonců za dveřmi, takže je nejvyšší čas), ale obávám se, že si film bohužel mezi „obyčejnými“ diváky až tak úžasně nepovede.
75 %
12
2008
Bez Windows, díky
Že řada firem prodává počítače nebo notebooky automaticky výhradně s licencí Windows a někdy dokonce tvrdí, že to jinak ani prodávat nemohou, je bohužel vcelku známá věc. Jak je ale vidět, pokud má člověk takřka nadlidskou trpělivost, může prodejce (v tomto případě Lenovo) donutit k tomu, aby na zcela legální vrácení licence přistoupil. Jen vás to bude stát skoro dva měsíce času, nemálo nervů a v případě, že o tom budete snad chtít někomu říct, se patrně stanete firemním nepřítelem číslo jedna, protože o tom, že lze licenci Windows odmítnout, se evidentně NESMǏ MLUVIT. Fascinující čtení, ať už si o možnosti vrátit Windows myslíte cokoliv.
Převzato z Fuxoftových sdílených odkazů.
Dodatek 13.8.: komentář iDnes s vyjádřením Lenovo a HP. Neskutečné…
11
2008
Zprávy dne
Nejnavštěvovanější galerie:
Dara Rolins se svlékla. Ukázala čtyřky
Nehoda vlaku u Studénky
Amatér vyfotil nahou Šeredovou: Ukázala vše
(Před chvílí na aktualne.cz)
01
2008
A ono to jde…
Před časem jsem tu zmiňoval poměrně nepěknou kauzu, ve které se firma Creative, která záměrně bránila na některých kartách ve Windows Vista provozování funkcí, které tyto karty měly ve Windows XP, pustila do „boje“ s jistým Danielem K, který zmíněné funkce do driverů vracel a tyto drivery poté distribuoval.
Dnes vyšly nové drivery pro karty X-fi. A co to nevidím:
Added Features:
For systems using Windows Vista
Dolby® Digital and DTS® decode re-established for sound cards that included decoding in their Windows XP drivers (Not applicable for products that included a 3rd party software DVD player license in the package).
DVD-Audio playback re-established for sound cards that included the application in their Windows XP software suite (For Windows Vista 32-bit only).
Vida…tak dlouho to „nebylo technicky možné“ a najednou se za dva měsíce řešení našlo…
Dodatek: Neuvěřitelné! Dokonce už můžu s hypersuperultra zvukovou kartou X-fi v Race Driver: GRID a dalších hrách v XP64 zapnout hardwarovou akceleraci zvuku!











