Snažím se průběžně sledovat vývoj na poli RAW konvertorů pro digitální zrcadlovky. Proto mě dost zaujal nedávný mail, ve kterém mne společnost DxO informovala, že je k dispozici verze 5.2 jejího poměrně zajímavého softwarového balíku pro práci s fotografiemi, která je údajně zajímavá především uvedením nového, revolučního systému odstraňování šumu. V podobných věcech měl balík DxO vždy navrch, ale současně jsem se už v minulosti několikrát přesvědčil, že jejich reklamní obrázky ne vždy zcela odpovídají realitě. Proto mě zajímalo, jak je tomu tentokrát.
Wanted
22
2008
Jestli mě na tomhle filmu něco opravdu zaujalo, pak to, jak dokonale funguje a ani na vteřinu nenudí. Všechno je naprosto perfektně dávkované a ničeho tu není příliš ani málo, což mi přijde mezi současnou akční produkcí jako velmi vzácná výjimka. Bekmambetovovi očividně výlet do Hollywoodu jedině prospěl a současně se mu i v amerických podmínkách podařilo zůstat svůj, jen s mnohem větší parádou. Je mi jedno, jak moc je příběh jednoduchý a kýčovitý, je mi jedno, jak moc nerealistický ten film je – podstatné je, že je to jako celek skvělá zábava a že by se od tohohle Rusa mohla učit i velká jména hollywoodské akce (konkrétně jsem si několikrát – možná kvůli těm zpomaleným záběrům – vzpomněl na Michaela Baye, který by měl pochopit, že dvě hodiny nepřetržité akce prostě jednoho unudí a otupí, byť jde o záběry sebeefektnější).
90 %
Starship Troopers 3: Marauder
17
2008
Neměl jsem donedávna nejmenší tušení, že se chystá další díl, a po příšerném druhém jsem čekal už naprosto totální odpad. Kupodivu jde ale o vcelku příjemné překvapení. Rozhodně je vidět, že jde o film, točený přímo pro video – herci s výjimkou Caspera van Diena (ano, Johnny Rico je zpátky a s plnou parádou) působí nezřídka dost rozpačitě, triky (kterých je tu kupodivu, s ohledem na rozpočet, docela hodně) jsou viditelně lacinější a i scénář by snesl zlepšit. Přesto jde oproti druhému dílu o obrovské zlepšení (jakkoliv to není tak těžké dokázat) a opět se vrací i silná satirická nadsázka prvního dílu (z nemalé části samozřejmě opět navozována trademarkovými „televizními reklamami“). Casper van Dien je jako drsný veterán plukovník Rico skvělý a charismatu má na rozdávání. Rozjezd je dost pomalý a právě van Dien ho dost zachraňuje. Prostřední třetina do jisté míry připomíná Pitch Black. Poslední třetina filmu je pak IMHO slabší, zejména úplně ke konci mi připadalo, že je scénář šitý až příliš béčkovou a ještě navíc dost horkou jehlou, a některá kýčovitá klišé už mi přišla přehnaná (byť mám dojem, že to bylo záměrné). Nejvíc mi ale lezl krkem náboženský brainwash, ve který se druhá polovina filmu proměnila – i když měl do jisté míry svůj smysl v rámci satirizace celého příběhu a občas byl zdrojem docela drsných vtípků, přesto jsem z něj chtěl zejména úplně na konci tlouct hlavou do zdi. Naopak dost potěšilo nasměrování „pojízdné pěchoty“ do podoby, v jaké funguje v knize, i když (velice pravděpodobně z finančních důvodů) jsme si toho moc neužili. Docela rád bych tenhle film viděl s doladěným scénářem a s pořádným rozpočtem. Would you like to know more?
65 %
Hancock
04
2008
Velice zavádějící trailer láká na trochu jiný film, než jaký to ve skutečnosti je. Není to až taková komedie, jak by se mohlo zdát. Připomíná mi míchanici Supermana (se vrací), Unbreakable a Highlandera. Tvůrci se občas snaží předávat i nějaké závažnější myšlenky, ale ne vždy se to daří. Krom toho mám pocit, že se trošku nedokázali rozhodnout, kterým směrem se vlastně chtějí vydat, takže ta míchanice působí poněkud nesourodě. Možná byl film prostříhán víc, než by bylo vhodné, takhle zkrátka místy nefunguje zdaleka tak, jak by mohl. Faktem je, že by se z něj určitě dalo vytěžit víc, možná kdyby se tvůrci výrazněji rozhodli buď pro komediální, nebo pro „psychologické“ vyznění, a neskončili takhle na půli cesty. Ale zajímavý pokus to rozhodně je.
Mimochodem, ještě jednou „děkuji“ Falconu za to, že u nás tenhle film uvádí dabovaný. Popravdě, nedovedu si to představit – dabing musí nutně leckteré hlášky dost zabít.
70 %
The Happening
14
2008
Když se řešil trochu podivný český distribuční název tohohle filmu (Stalo se), říkal jsem, že to, jak moc je mimo, poznáme až ze samotného děje. A jak se ukazuje, naprosto dokonale k tomu filmu sedí. Výstižnější by patrně byl už jen název „Hodinu a půl dlouhý barevný film“, ale chápu, že to by asi neprošlo. Každopádně jde zkrátka o velice zbytečný film, jehož náplní je čistě jen to, že pozorujeme hlavního hrdinu s manželkou, jak utíkají loukami. Občas někde poblíž zafouká vítr a oni se zatváří velmi vydešeně. To je prokládáno příležitostnými záběry na lidi, páchající sebevraždy, což v řadě případů rozhodně nepůsobí děsivě či atmosféricky, ale naopak velmi směšně (scéna ze zoo u mě přitom rozhodně vede). No a pak se na pár místech stane něco, co je prostě jen nesmyslné a bizarní, takže divák jen nechápavě kroutí hlavou, proč to ve filmu vlastně bylo. Źádná atmosféra, místo hlavního hrdiny jen nic nezvládající zoufalec, blábolící občas jakési nesmyslné poučky, herecké výkony silně podprůměrné, velmi vyčpělý konec. Doporučuju si pustit trailer, je mnohem lepší, netrvá hodinu a půl a shrnuje víceméně celý děj filmu, který zoufalý Shyamalan patrně vystavěl kolem myšlenky jedné z prvních vět hlavního hrdiny: Občas se prostě něco stane a my se nikdy nedozvíme, proč se to stalo, můžeme jen teoretizovat. Což je podle všeho hlavní pointou tohohle filmu, ovšem i když by takový nápad nepochybně potenciál měl, v Shyamalanově zpracování by k tomu bylo potřeba ještě dodat: „…a je nám to ÚPLNĚ jedno.“
30 %
Indiana Jones and the kingdom of the crystal skull
23
2008
Už pár hodin přemýšlím, co si o tom filmu vlastně myslet. (číst dál…)

