Už delší dobu uvažuji o koupi nějakého obyčejného zařízení pro příležitostné zaznamenávání videa, které by bylo pokud možno levné (nemám pro své potřeby žádné kdovíjak vysoké nároky, co se videa týče, takže nemám v plánu utrácet spoustu peněz za pořádnou kameru nebo třeba za upgrade těla zrcadlovky na nějaké se záznamem videa), ale přesto uspokojivě použitelné (zas tak malé nároky nemám). Původně jsem doufal, že bych třeba tuhle věc uspokojivě vyřešil při koupi nového mobilu, ale bohužel, jak se zdá, nejsou „mobilní“ videa stále moc použitelná, a to ani u hodně drahých mobilů. Malých levných videokamer je na trhu spousta, ale ty jsou stále poměrně drahé (použitelné začínají někde kolem pěti tisíc, ale ty pořád nestojí za moc) a navíc mají takřka bez výjimky CMOS snímač, což znamená problémy s tzv. „rolling shutter“ efektem (který například způsobuje to, že pokud takovou kamerou zaznamenáte rychle se pohybující objekt, bude ve výsledku zdeformovaný). Kromě toho jsem chtěl mít možnost udělat příležitostně fotografii něčím menším než zrcadlovkou a něčím lepším než mobil. Odpověď se tedy zdála jasná – digitální kompakt.
Look! A three-headed monkey!
17
2009
Dlouho tu nebylo žádné video… tak jedno srovnávací staré a nové verze MI, s ukázkami i screenshoty. Doporučuji prokliknout se přímo na YouTube a přehrávat v HD, pochopitelně.
Dell 2209WA
15
2009
Jeden z několika odkládaných příspěvků (tenhle pravda není alespoň odkládaný až tak dlouho). Můj původní Samsung 223BW sice nebyl vůbec špatný monitor, ale bohužel byl TN, z čehož vyplývá, že měl velké problémy s pozorovacími úhly a gammou – zejména ve svislém směru. Při běžné práci si dost možná ani nevšimnete, že mají barvy na horním okraji obrazovky jiný odstín než na spodním a že se liší kontrast – ostatně, vzhledem k tomu, že v dolní části obrazovky působí barvy světleji, se řada lidí domnívá, že má jejich TN monitor problém s podsvícením. Při pokusech o nějaké úpravy obrázků a/nebo fotografií vás ale něco takového hrozně omezuje. Dá se na to sice do jisté míry zvyknout, ale znamená to, že musíte myslet na to, že na monitor musíte koukat z velmi přesně vymezeného bodu, abyste měli v pořádku alespoň jeho střední část, a pokud chcete posoudit celou fotografii najednou, obnáší to dost bizarní prostocviky, které hlavou před monitorem musíte vykonávat. Závěr je jednoduchý – chce to zkrátka monitor s lepší technologií než s TN, která upřímně nestojí za nic (proto je tak rozšířená…).
Knižní okénko
08
2009
Už nějakou dobu tu chci zmínit jednu nově vydanou knihu – před několika týdny po dlouhých odkladech totiž konečně vyšel první díl nové trilogie Conna Igguldena Vlk plání. Tato trilogie se zabývá životem legendárního Temúdžina, aka Čingischána. Pokud někdo na hodinách dějepisu trpěl tak jako já, nemusí se v případě téhle knihy bát – nejde o suchopárnou historickou knihu, právě naopak. Iggulden se sice do značné míry drží historických faktů a událostí, ale přitom jde současně o spíše dobrodružnou knížku, která dokáže čtenáře (tedy – mě, minimálně) chytit a nepustit. Současně Iggulden zcela otevřeně přiznává, že v zájmu příběhu si některé věci upravil či je vypustil (například Čingischánovi zmizel jeden bratr, který v událostech v knize příliš nefiguroval). Je to ale téma, o kterém patrně většina z nás mnoho neví, což je myslím škoda, protože i když má u nás Čingischán dost nepěknou pověst, skutečnost evidentně nebyla tak černobílá a leccos bylo patrně o dost jinak. A je pravděpodobně poměrně jisté, že Čingischán byl nejen na svou dobu a zejména na to, jaký měl původ, opravdu velice výjimečný člověk.
Se svolením nakladatele níže zveřejňuji „propagační“ text, který jsem k téhle knize překládal a který mě jednak dost zaujal a jednak dává myslím vcelku představu o tom, jaká tahle kniha (a následně další dvě) je. Mimochodem, i když mám s některými knihami, které tu čas od času zmiňuji, něco společného (v tomhle případě to tedy zrovna příliš neplatí, minimálně ne v případě tohoto dílu), ujišťuji případné šťouraly, že na jejich prodeji nejsem absolutně nijak zainteresovaný a v zásadě mi ani nejde o to, abych nakladatelům prokazoval nějaké služby. Jde mi jen a pouze o to, že se mi zmíněné knihy prostě hodně líbily.
Crapville
16
2009
Když sledujete nějaký seriál, který dávno „přeskočil žraloka“, má to kupodivu jisté výhody. Jednak se občas můžete pobavit jeho přiblblostí, ale především, když budete mít štěstí, můžete se dokonce dočkat dílu, který bude tak stupidní, že existuje možnost, že se zapíše do dějin. A včera k něčemu takovému dost možná došlo. Vysílalo se finále Smallville, mojí „guilty pleasure“ (takže je opravdu zbytečné mi říkat, jaká je to ptákovina – proto na to koukám) – aktuální osmá sezóna byla opravdu hodně zoufalá, ale finále slibovalo jako obvykle šanci na alespoň jeden slušný díl. Finále, úvodní díly sezón a midseason finále a zahájení byly i ve Smallville doteď poměrně ucházející. Ale nestalo se tak. Naopak. Přes velkohubá prohlášení tvůrců a slibnou dějovou linii (Doomsday!!) světlo světa spatřil takový odpad, že mu není rovno. Místo nějakého rozebírání, co tam bylo padlé na hlavu a proč jsem se pokusil shrnout a okomentovat děj tohoto dílu. Nebudu příliš vysvětlovat, co je která postava zač, omlouvám se. Tímpádem to asi někomu, kdo seriál nezná, moc neřekne. Ale třeba se najde někdo, kdo ty postavy trochu zná, na seriál už nekouká, ale bude se chtít pobavit (za předpokladu, že se mi to povedlo napsat alespoň trochu stravitelně). Samozřejmě jde o text plný spoilerů.
Red Dwarf: Back to Earth
20
2009
Původně jsem měl v plánu příležitostně o Back to Earth napsat něco rozsáhlejšího sám (byť jsem svůj názor už vyjádřil na Twitteru a jinde), ale dnes linkoval Rimmer do klubu Red Dwarf na Lopuchu komentář z Amazonu, který to všechno velice dobře shrnuje. Takže tady je.
Dodal bych asi jen to, že mně osobně přišel jednoznačně nejlepší druhý díl, jednak proto, že tam bylo pár vcelku fungujících scén a dialogů, a jednak proto, že mě hodně pobavily ty první odkazy na Blade Runnera. Bohužel jich nakonec bylo až moc a ve třetím díle už začaly víceméně otravovat (možná i proto, že ubraly na vtipu).
Nejsem z téhle minisérie znechucený tak moc jako řada jiných osob, ale na druhou stranu nadšením rozhodně nejásám. Přemýšlel jsem o tom, že by se z těch tří dílů daly sestříhat dva (možná), které by fungovaly o dost líp. Ve stávající třídílné podobě je tam strašně moc zbytečné vaty a scén, u kterých se jeden za autory skoro až stydí. Přijde mi to hrozně velká škoda, protože po herecké stránce je to pořád hodně dobré a herci vizuálně rozhodně nezestárli tolik, jak jsem se obával.
50 %
