Living at the edge of the world

V dnešním čísle časopisu Vynálezy a pokroky z roku 1912 se dozvíme něco o stroji na lití a skládání housek ve vysokých pecích, projekční svítilně, která má místo objektivu zrcadlo, transformaci hmot radioaktivních (protože „hmota radioaktivní jest, jak známo, stálým pramenem energie zářivé“), něco málo o Norvéžských továrnách na sloučeniny dusíku, bezpečném skle Triplex, lokomotivě s motorem Dieselovým či orientaci letadel jiskrovou telegrafií. A zbyde ještě čas i na pár jednoduchých fysikálních pokusů.

(číst dál…)

O časopisu Vynálezy a pokroky z roku 1912, jehož celý jeden ročník vlastním, jsem se tu už několikrát zmiňoval a dával jsem sem z něj i ukázky. Vloni v září to bylo přesně sto let od chvíle, kdy první číslo ročníku, který vlastním, vyšlo. Chtěl jsem tehdy zahájit pravidelný seriál příspěvků, ve kterých bych vždy zveřejnil jedno celé číslo tohoto časopisu. Z více důvodů mi to ale tehdy nevyšlo a začínat vše s několikaměsíčním zpožděním mi přišlo takové poněkud hloupé.

(číst dál…)

Kdyby mi před osmi lety, kdy jsem tenhle blog spouštěl, někdo řekl, že tu budu jednou slavit takové výročí, patrně bych mu nevěřil. Domníval jsem se tehdy, že spouštím něco, co mě za čas omrzí a přestanu se tomu aktivněji věnovat. Jak je vidět, mýlil jsem se. Ano, příspěvků tu sice poslední dobou bývá výrazně méně než kdysi, ale to je zčásti tím, že drobnější věci řeším na jiných místech – k tomu patrně vhodnějších – a sem si nechávám převážně jen delší a rozsáhlejší příspěvky. Samozřejmě v tom hraje roli také čas, kterého není vždy tolik, kolik by bylo třeba, a v kombinaci s tím samozřejmě také chuť psát – jelikož mě psaní víceméně živí, není už pro mě tak odpočinkovou činností, jakou bývalo dříve, a ne vždy mám chuť po celém dni, stráveném nad stránkami textů, dále pokračovat v psaní tady. A jakožto člověk tisíce koníčků a zájmů, kterým se rád věnuji s co největším nasazením (občas větším, než by bylo vhodné), se navíc nejsem schopen snad ani vteřinu nudit a víceméně si tak musím neustále vybírat, které z těch mnoha dlouho plánovaných věcí se budu věnovat právě dnes a které jindy.

(číst dál…)

Od středy do pátku bylo na Horním náměstí v Olomouci v rámci zahájení Dnů evropského dědictví instalováno speciální osvětlení radnice a sloupu Nejsvětější Trojice. V zásadě se dá říci, že se jednalo o velmi jednoduché barevné animace doprovázené hudbou, které se nepravidelně střídaly v rozmezí zhruba půl hodiny (poté se, nakolik jsem byl schopen posoudit, vše začalo opakovat od začátku). Ačkoliv se nejednalo o zdaleka tak efektní podívanou, jakou bývají projekce videomappingu, které se v Olomouci už také několikrát konaly (a letos nás čekají za dva týdny), přesto to myslím stálo za podívání.

Já se na náměstí vypravil ve čtvrtek večer a pořídil jak nějaké fotografie, tak (především) videozáznamy. Drobný videosestřih je k dispozici zde (hudební doprovod přímo na místě byl poněkud odlišný, ale z pochopitelných důvodů nebyl jeho záznam použitelný):

Obecně byl trochu problém, odkud vůbec vše zabírat, protože velkou část náměstí zabíralo pódium, které se zde právě budovalo (a neustálé řinčení nejrůznějších lešení tak poklidnou atmosféru okamžiku poněkud kazilo), zahrádky okolních restaurací a také prostor „silnice“, kde je sice provoz velice omezený, ale přesto tu co chvíli projede nějaký taxík a postavit se mu na pár minut se stativem do cesty by asi nebylo nejmoudřejší. A těch pár míst, která zbývala, bohužel ještě obvykle hyzdily kovové zábrany, bránící přihlížejícím ke vstupu do prostor, které byly po dobu instalace dočasně znepřístupněny. Bylo tedy třeba opravdu hodně improvizovat a snažit se vytěžit co nejvíce z poměrně mála.

Kromě toho jsem, jak už bylo zmíněno, pořídil nějaké fotografie. Měl jsem ale bohužel nějaký slabší den, takže nejsou tak úplně podle mých představ, a navíc se jedná o něco, co se fotografuje obecně velice obtížně – dynamický rozsah setmělého náměstí a zářících domů je bohužel poměrně značný. Galerii každopádně najdete zde.

Potřebujete v okurkové sezóně vyrobit nějaký pořádně čtený a komentovaný článek, a nemáte zrovna po ruce žádné slepé lukostřelce? Řešení je jednoduché.

(číst dál…)

Zúčastnil jsem se dnes v jedné fotografické komunitě nad jednou fotografií pozoruhodné diskuse. Jistý fotograf tam napostoval fotografii hradu, zahaleného v mlze, ze které v pozadí vykukují hřebeny vysokých hor. Nechtějte odkaz, vynechávám ho záměrně, stejně jako ostatní podrobnosti, a myslím, že je pro celou věc nepodstatný. Byla to na první pohled technicky docela slušná fotka, tolik asi k tomu.

(číst dál…)