To vás takhle jednoho dne něco znechutí natolik, že se o tom rozhodnete zcela spontánně napsat post na svůj blog. Máte svých stálých pár čtenářů, které relativně znáte a oni znají vás, takže napíšete něco, o čem jste si poměrně jisti, že pochopí a zvládnou a ať už budou nebo nebudou souhlasit, tak se o tom půjde alespoň nějak rozumně (v rámci možností) pobavit a třeba si vše líp ujasnit. Prostě další obyčejný blogpost, jakých už byly přinejmenším desítky a pravděpodobně ještě budou. Tentokrát snad jen na poněkud kontroverznější téma než obvykle. A když se druhý den vzbudíte, tak stejně jako montypythonovský Brian s překvapením zjistíte, že vám „za okny“ stojí rozvášněný dav tisíců lidí, ze všech sil buší na dveře a až nepříjemné množství lidí drží v rukou pochodně, vidle nebo aspoň prkna s hřebíky. Vítejte do moderního světa – právě jste poznali, jak vypadá v českých podmínkách takový menší „Slashdot efekt“ a z vás se alespoň krátce stala téměř „most wanted“ osoba českého internetu.
08
2011
Národní tragédie!
Děje se to s až alarmující pravidelností – dojde k nějakému neštěstí, které se týká celebritních (nebo rádobycelebritních) osob, a okamžitě se vyrojí plačky, které, ačkoliv dotyčné znaly tak maximálně z televize, začnou bědovat nad tím, jaká se stala strašlivá tragédie, jak je to hrozné a jak je to zdrtilo. To celé za vydatné pomoci českých, tedy bulvárních médií (jiná tu bohužel už dávno nemáme). V dnešní internetové době se národní smutek šíří rychlostí světla a zamořuje v neuvěřitelných dávkách každé místo, kam se hnete. Všude se někdo okázale dojímá a pláče, protože „to je přece taková tragédie, tak mladý a umřel!“ V reakci na to se pak objevují další, kterým to celé přijde nechutně přehnané a nezřídka silně pokrytecké a přichází druhá vlna, jejíž členové často nešetří sarkasmy a cizí jim není ani černý, nezřídka až morbidní humor (respektive v mnoha případech bohužel spíše velmi rozpačité pokusy o něj, to si přiznejme), který je zajímavý tím, že je pro většinu lidí naprosto přijatelný až do chvíle, než se týká něčeho, co považují za nedotknutelné právě oni.
24
2011
Středeční pařenice 7
Jak jste si jistě mnozí z Vás všimli, číslice na rtuťovém sloupci se šplhají směrem stále výše a to, je ideální příležitost vzít do ruky Váš oblíbený telefon s androidem, a místo práce si ulevit s nějakou příjemnou hrou. Máme tu pro Vás další várku jako obvykle v polovině týdne skvlěhých typů na hry, se kterými se Vás úmorná nuda ve vedru týkat nebude!
23
2011
Logitech FAIL
Plánoval jsem do budoucna zakoupení nějaké luxusnější klávesnice od Logitechu. Ideálně takové, která v sobě spojuje jejich patenty InCurve Keys (specificky tvarované klávesy pro příjemnější psaní – tím není myšlena „zahnutá klávesnice“, ale skutečně pouze tvar jednotlivých kláves) a PerfectStroke (=dokonalá mrtvice), který zajišťuje co nejkvalitnější dohmat a chod kláves, lepší, než má mnou zatím preferovaná a už tak velice dobrá UltraX Premium. Teď mi odešla myš, takže nákup obojího současně dává ještě větší smysl. Jenže…
19
2011
České prostředí
Zdeňkovi Škromachovi zablokovali na Facebooku účet (patrně proto, že ho pár pitomců z legrace nahlásilo jako falešný a lidi z FB mají zkrátka tendence řídit se stylem „shoot first, ask questions later“). Teď se k tomu Škromach vyjadřuje na Tyden.cz:
„Pravidla jsou příliš benevolentní. Problém je v tom, že pro Američany jsou lidé prvotně dobří. Ale v Česku to funguje jinak. Musíme počítat s určitými skupinami, které podobně jako mne vyřazují ostatní. Určitě se to stalo i jiným lidem, u mě je to však víc vidět, protože jsem známý. Pro české prostředí prostě volná pravidla neplatí, mělo by to být regulováno.“
Nevím jak jiným, ale mně z jeho slov běhá mráz po zádech a považuju tenhle výrok za jeden z nejvýmluvnějších, co se uvažování členů ČSSD a dalších rudých stran týče. České prostředí je zkrátka „specifické“, jak nám už roky vysvětlují mobilní operátoři, a nějaká svoboda by se tu trpět neměla. Kdepak. Pěkně všechno zregulovat a kontrolovat. „O tom, co je správné, rozhodujeme my – strana!“
Jak já se bojím, že se TOHLE následkem hlasů (tedy…v tom lepším případě aspoň hlasů…) nemyslících mas dostane k moci v takovém zastoupení, že se tomu už nebude schopen nikdo jiný postavit alespoň do té míry, aby to trochu zpomalil…
16
2011
Aktuálně ze lhotecké návsi
Školní grázlík Votruba splnil svoje výhružky. Neváhal si přivstat, s úderem sedmé hodiny ranní se rozvalil před hlavním vchodem do školy a vytáhl svačinu. Za chvíli přiběhla i parta jeho kumpánů a společnými silami zatarasili vchod do školy definitivně.
07
2011
S Operou nepočítáme
Tak jsem zase úplně náhodou zabrousil na zive.cz a zase jsem tam při té příležitosti potkal odkaz na článek (tedy respektive spíš krátkou zprávu, jak se později ukázalo), týkající se Opery. Kliknul jsem tedy na něj a jako obvykle se nestačil divit.
Zive.cz píše, že „Budoucí verze Google Apps nepočítají s Operou„. Jak nadpis, tak i celá zpráva víceméně vyznívá ve smyslu „Google se rozhodl přestat Operu podporovat.“ Což je možná dojem, který nezasvěcený člověk z výroku Google o budoucí (ne)podpoře Opery získal.
